Vražda na večeři

No, opäť sa ukazuje, že komédia je veľmi ošemetný žáner, pretože zmysel pre humor má každý človek vždy aspoň trošinku odlišný. Čo z toho, že som si spomenul na niektoré prípady, ktoré som čítal pred vyše dvadsiatimi rokmi, keď ma prípad vraždy, ktorá sa ešte nestala, nezaujal. Asi je to tým, že tá pomsta všetkých čitateľov za nezmyselné konce bola nakoniec vykonaná na mne ako divákovi, pretože som celý prípad považoval tiež za nezmyselný. A záverečná scéna už na tom nič, v lepšom či horšom, nemohla zmeniť. (01.02.2018)

Geniálně šílené, bláznivé a vtipné. Kdo mohl něco tak zábavného vymyslet?:) Nadšený také jsem ze Sellerse v roli čínského detektiva Wanga, který s jeho krásným orientálním přízvukem a šikmýma očima neodolatelný, a z Aleca Guinnesse v roli slepého sluhy. Grandiózní! Jedna z nejlepších komedií/parodií! (04.01.2008)

Tento film sice nic nevynalezl, ale cítí se všemu vynálezcem být. Rekapituluje v sobě břitvu Humeovu (lež je pravděpodobnější než zázrak = apriorní domněnky detektivů jsou vzdálené pouhé empirii, neboť detektivové rozšifrovávají zločiny zásadně rozumem, proto mohou poskytovat detektivky čtenářům veškeré stopy, protože oni z nich beztak nic nesestaví), břitvu Occamovu (největší pravdy jsou vyjadřovány úsporně, jednoduše = milionář Lionel stojí v opozici vůči detektivům, jež se na problémy dívají až příliš přechytrale a dokazují je větším počtem argumentům, než je třeba) a břitvu Popperovu (teorie, která nemůže být vyvrácena, je bezcenná = závěr, kdy na scénu přichází postupně všech pět detektivů a opravují předchozího kolegu nastolením nové teorie). _____ Obecná zásada je, že střih se mění s akcí. Kdykoliv se cosi zásadního stane, následuje další záběr – stačí jen, aby postava otočila hlavu, zvedala se ze židle, nebo nabila zbraň. Ne tak tady, kde akcent na dialogy implikuje divadelní režii, a tedy „interierovou stylistiku“, a pokud např. postava píše dopis a poté ho vkládá do obálky, oboje se děje pouze v jednom záběru. ____ U divadla zůstaneme - starými divadelními žánry či podžánry rozumíme parodii a travestii. Zatímco parodie těží z napodobení vnější formy a jejího vyprázdněného obsahu (Limonádový Joe), travestie naopak převléká šaty (travestie), ale obsah ponechává nezměněný (Někdo to rád horké, nebo Popelka v podání tučňáků). Murder by Death spadá mezi meta-komickou parodii, která ovšem touží zachovat i obsah a odbýt si své na poli detektivním. Že to je volba nešťastná a polovičatá, o tom není sporu. ____ V leckom spustí Murder by Death retro náladu, nostalgickou utopii, ale věc má tak, že do retra vystřeďuje celou podívanou pouze zařazení do žánru komedie – tragedie je budoucnost, komedie minulost (retro), skrz komedii zapomínáme, tragédie nám ukazuje, že umřeme. ____ Největší odhalení spočívá v následujícím: Ten film je detektivkou pro ženy. Převtěluje znaky mužských žánrů (akce, horor, thriller) do ženských (romantické komedie), čemuž odpovídá i nevybíravé peskování všech dvojic dle paradigmatu feminního komediálního subžánru zvaného screwball (naneštěstí je ono peskování dramaticky nezvládnuté, neboť film nás umanutě, až setrvačně seznamuje a poté loučí se všemi páry one by one; širší pole nápadů proto otevírá až střet na větší ploše, kdy mezi sebou postavy přestávají tzv. duelovat a nastupuje kooperace). Odtud vyplývá, proč nevidíme vraždy – ženy je nemají rádi, kuriózně se veškerá nemilosrdnost odbude v názvu filmu – a proč je výchozí konflikt založen na odvěkém: vidět vs. mluvit. Film volí druhou, divadelní cestu, neboť ženy si povídají rádi, ale schází jim představivost, zatímco u mužů je tomu obráceně, ti uvažují více vizuálně, žel jak známo filmové a divadelní uchopení díla stojí k sobě v opozici. (28.01.2009)

Jsem trošku zklamaný. Připadá mi to přeplněné. Spousta a spousta dobrých fórů, to ano, ale valí se to jaksi mechanicky. Není to dobrý příběh, spíš sitcom, nebo silvestrovská estráda. --- Vícekrát se mi vnucovalo srovnání s českým Fantomem Morrisvillu. Tam tvůrci podle mého soudu postupovali rozvážněji a výsledek je kompaktnější. (06.08.2013)

Bláznivá crazy parodie na nejrůznější detektivky a detektivy od Hercula Poirota po Phila Marlowa. Příběh je chatrný, téměř žádný, ale o to víc je zde kouzelných gagů a nárážek, převleků a pokusů o vraždu. Film končí přesně v duchu, ve kterém se celý odehrával, to znamená, že ačkoliv vám není nic jasné, je to velká sranda:) Potěší také neuvěřitelně hvězdné složení hlavních postav v čele s Trumanem Capotem. (26.03.2008)