Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

Nádherně vrstevnatý film, který každou svoji další tvář odhaluje postupně a značně nečekaně. Nejlepší léta slečny Jean Brodieové totiž zásadně klamou tělem. Podle všech vnějších ukazatelů musí mít divák pocit, že kouká na usměvavé slamáčkové melodrámo z učitelského prostředí, kde jsou všichni všem oporou, postavy překonají nějakou tu překážku a na konci bude všechno ještě usměvavější, než na začátku. A právě v tom postupném zjišťování, o jak moc velký omyl se jedná, tkví pro mě to největší kouzlo diváckého zážitku z tohoto filmu. Mám rád snímky, které po jejich skončení nedokážu k žádnému jinému přesvědčivě přirovnat a zanechají tak ve mně mimořádně originální zážitek. Skvělé herecké výkony Maggie Smith a Pamely Franklin. 9/10 (17.03.2019)

Tak jako je u mě zvykem i v tomto případě si dovolím projevit svůj vlastní názor na to, co jsem právě viděl, a pokud s tím bude mít někdo problém, bude pro něj / ni nejjednodušší, když přestane číst a nebude si kvůli mně ničit nervy. Ve třicátých letech minulého století v Británii zjevně stále přetrvávala takzvaná viktoriánská morálka (která je velmi podobná té maloměšťácké a je mi z duše protivná), takže jsem si neortodoxní učitelku zpočátku vcelku oblíbil, i když to z její strany několikrát nemile zaskřípalo. S postupem času se ale stále jasněji ukazovalo, proč jsou nutné osnovy pro školní výuku. Netvrdím, že by učitelé neměli mít svůj názor na věc, svůj politický nebo náboženský příklon by si ale neměli ventilovat na těch snadno ovlivnitelných (zvlášť když jsou sami tito učitelé v některých případech sami snadno ovlivnitelní kdejakým žvástem z internetu; tuto větu už pochopitelně nevztahuji k době, v níž se odehrává děj snímku ani k době jeho vzniku). Původně jsem chtěl hodnotit třemi kousky, protože jsem měl pocit, že je to všechno jaksi rozhárané a že tvůrci otevřeli víc zápletek, než bylo potřeba, ale nakonec u mě převládl dojem, že ta trocha diskomfortu stála za to. A navíc mě potěšilo setkání s mladou Maggie Smith a pobavil mě Cowley, kterému se pěkně zapalovala lýtka:-) / Poučení: Obdiv k diktátorům bývá často nakažlivý. (26.04.2023)

Dobry film z ucitelskeho prostredi, odehravajici se v Edinburghu, zacatkem tricatych let. V tomto filmu jen sotva najdeme jedinou, ryze kladnou postavu. Maggie Smith v roli Jean Brodie podala vyborny herecky vykon a nesouhlasim s tvrzenim, ze prehravala. Jen hrala onu postavu, tedy sobeckou starou pannu v roli ucitelky, ktera ma velky vliv na sve zacky. Dobre sve role ale zahraly temer vsichni, jeste bych vyzdvihnul vykon studentek Sandy a Mary. Prave zaverecny rozhovor pani Brodie a Sandy patri mezi ozdoby filmu. (28.06.2014)

Hlavná myšlienka filmu sa postupne dostáva pod kožu, spočiatku opatrne, pomaly, neskôr prepukne v plnej sile. Slečna Brodieová je sympatická, trochu voľnomyšlienkárska, učiteľka so silným vplyvom medzi študentkami v dievčenskej škole. Jej názory a životný postoj začne byť časom veľmi nebezpečný. Píšu sa tridsiate roky 20 storočia... Maggie Smith v excelentnej hereckej kreácii, typologicky presne vybraná, jej slečna Brodieová je zahraná famózne. (26.10.2022)

Na této extravagantní učitelce od počátku, přes všechny sympatie, k nimž její nekonvenční chování svádí, něco vadí. Teprve postupem času si člověk uvědomuje, že je to sobecká, bezcitná, do sebe zahleděná defektní osobnost, která není schopná sebereflexe, neboť základním rysem sobectví je právě to, že není schopno pohlédnout samo na sebe, protože si v takovémto výhledu samo vadí. Právě z těchto povahových rysů, které v různě velké míře máme všichni, se pak rodí a šíří fašismus, případně jakákoliv jiná stejně cynická představa a jednobarevné pravdě života. (03.04.2010)