Tajemná zahrada

Dílo Frances Hodgson Burnett je pro filmaře synonymem Malého lorda Fauntleroye, Malé princezny a Tajemné zahrady. Jsem ráda, že jsem náhodně znovu objevila Hollandové variantu právě tohoto příběhu, protože se jí skutečně podařilo natočit tak křehkou látku s opravdovou pokorou. (07.07.2019)

Kate Maberly se od pohledu trošku podobá Jarce Schallerové z Jirešovy Valerie a týdne divů, ač na Jarčin půvab úplně nemá. Malá dívčí hrdinka s tak radikální povahou, bez jediné slzy smutku i v tísnivé situaci po smrti obou rodičů, je ovšem zjevením, jaké jsem snad jinde neviděl. Samotný dětský příběh s překonáváním psychického či v případě bratrance Colina i fyzického omezení zase s poetickými záběry evokuje filmy Karla Kachyňu, přesto Agnieszka Hollandová vdechuje prostředí odlehlého anglického panství vlastní poetiku. Mnohem temnější, asi jako povaha služky Medlockové. Magické kouzlo však krásně zafungovalo nejen na hlavní dětské postavy, ale i na mě... pro děti v myšlenkách může prostředkem ke změně postojů a okouzlení s poznáním nových pocitů či překonání hendikepu zůstat ona tajemná zahrada, já však vnímám jako primární podnět k těmto změnám samotné setkání, budování nových kamarádských vztahů a u Colina rovněž probuzení touhy nevzdát se a zkusit znovu „skákat přes kaluže“, když to nazvu přímo kachyňovsky. :) Hollandová vede dětské herce citlivou rukou a jelikož zde i točí pro děti, odpustím jí i (z pohledu dospělého diváka již nadbytečné) vypravěčské dovětky hlavní hrdinky. // PS: Zásada Mrs. Medlockové povinně nosit vedle Colina roušky získává pro diváky od jara 2020 nový rozměr, zpětně již s vtipnou konotací. :) [80%] (31.05.2023)

Už je to víc jak 20 let, co jsem v ruce držel česko-anglické vydání knihy Tajemná zahrada = Secret Garden, vydané v rámci uvedení tohoto filmu. Myslím, že jsem ji tehdy (a ani poté) nečetl, byť mě fascinovala skutečnost, že taková kniha ve dvou jazykových verzích v jednom svazku může vůbec existovat:-P Každopádně jsem se chtěl ten film vidět, podařilo se až v roce 2022. Nelituji. Nádherná Preisnerova hudba, neuvěřitelně charismatická protagonistka, krásná zelená barva trávy v některých venkovních scénách. Neříkám to často, ale tohle je krásný film (produkovaný Francisem Forderm Coppolou a v určitých rysech blízký mému milovanému Draculovi - dokonce i píseň v titulcích Winter Light na mně působila jako mix Annie Lennox s Enyou ...) (25.01.2022)

Tak na tenhle film jsem čekala; teda ne na tento konkrétní, ale s podobným námětem a především nekýčovitý. Není to dokonalý film: neoriginální příběh a stokrát ohrané téma, přesto konečně v podání, které můžu s klidem ohodnotit plným počtem. Absence kýče (aspoň z mého subjektivního pohledu), ať už vizuálního, nebo co se týká obsahu či hereckých výkonů, je velkou předností a je pro mě, vzhledem k tématu, docela překvapením. Určitá porce sentimentality k těmto příběhům samozřejmě patří a nechybí ani tady, ale v tomto případě jsem ji strávila lehce. Zatímco knižní předloha je určena primárně pro děti (jo, moc se mi líbila), film podle mě ocení spíš starší publikum (oproti knize je v něm několik drobných změn, většina z nich mi sice přišla zbytečná, na druhou stranu jejich význam v ději je minimální a nijak příběh nenarušují).90% (14.08.2012)

Kouzelný snímek, který jsem viděl několikrát a ještě nikdy jsem se nenudil. Vždy ve mě něco zvláštního zanechá. K tomuto snímku mě přivedl parádní videoklip od producenta známého jako Pogo, zde je jeho senzační videoklip, kde sestříhal zvuky právě z tohoto filmu http://www.youtube.com/watch?v=5GkjMZu2FrQ (06.07.2011)