Režie:
Eva SadkováScénář:
Karol SidonKamera:
Alois NožičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jan Kačer, Jaromír Hanzlík, Ilja Prachař, Miloš Willig, Jaroslava Pokorná, Marie Málková, Jana Šulcová, Vladimír Šmeral, Zdeněk Dušek, Marie Vášová, Jan Kotva, Oldřich Musil, Josef Koza (více)Obsahy(1)
Jan Kačer v roli mladého lékaře, jehož životní cestu zkříží prázdninové milostné setkání s osudovou ženou... Dílo Ivana Sergejeviče Turgeněva patří ke skvostům ruské i světové literatury. Mistrná psychologická kresba, úchvatné líčení přírody, to vše jsou hodnoty, ke kterým se každý čtenář rád vrací. Stěžejní dílo I. S. Turgeněva, román "Otcové a děti", byl napsán začátkem šedesátých let devatenáctého století a je jedním ze základních pilířů ruského kritického realismu. Inscenace z roku 1972 je dílem režisérky Evy Sadkové. (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Dokončeno roku 1971, kdy Marie Málková a Jan Kačer ještě mohli na obrazovky, normalizátoři tehdy ještě nebyli dost silní. Kačer hraje hlasem příliš na sílu, ale zjevem tu sedí. Málková je úžasná jako vždy (ty její oči a hlas!), té je nejvíc škoda, pak už jsme ji vídat a slyšet nemohli...Velmi dobrá inscenace, Karolu Sidonovi (ten taky ještě mohl a o tom, že bude jednou rabín se mu asi ani nesnilo) se dramatizace povedla a Sadková byla spolehlivá vždy../Chvála patří televizi za ČT3, kde uvádí podobné lahůdky. Na její současnou produkci se bohužel dívat nelze/.....(90%). ()
Dramatizovat Turgeněva považuji za nesnadné, pro Hollywood za zhola nemožné. Zde mi sice (zpočátku) vadil Jan Kačer, ale nakonec jsem si na jeho příliš expresivní pojetí a přepjtou dikci přece jen zvykl. Proč dal Turgeněv název svému románu název "Otcové..." a ne "Rodiče..." může být podstatné. Zamysleme se nad tím někdy! Za šlechtickou (či rabínskou) práci považuji i zpracování pro film Karola Sidona; na románu je možno jen máloco měnit - podívejte se na Turgeněvův portrét od Ilj Repina, a vše je jasné. ()
Je vidět, že Evě Sadkové šly nejen pohádky. Výborná předloha Ivana Sergejeviče Turgeněva a dobré herecké výkony jsou hlavní předností této televizní hry. Za minulého režimu se podobným televizním inscenacím velmi dařilo. Mělo to hned několik důvodů - dílo ruského autora nebylo radno odmítat, to by mohlo vypadat jako bojkotování a nikdo nechtěl polepit svůj kádrový profil! Česká televize se tehdy neohlížela na žebříčky sledovanosti, ani diváků nepředkládala jednoduché a hlavně "zábavné" kusy. A protože byla jenom Česká televize a lidi se chtěli večerna něco dívat, byl tak leckdy i český nebo slovenský dělník víc vzdělán v klasické literatuře, než někteří soudobí studenti ... Technická kvalita sice pokulhává, ale dobrou režii a scénář lze ocenit i po letech. ()
Přesvědčivý příběh, který se naštěstí velice věrně drží Turgeněvovy předlohy, a tak poskytne možnost seznámení s jedním z nejklasičtějších děl ruského, vlastně i světového, realismu i těm trochu méně pilným čtenářům . Hlavním plusem samotného zpracování jsou pak dokonalé výkony většiny herců i slušné netelevizní tempo celého filmu. ()
Turgeněvův román, jeden z vrcholů jeho literární tvorby, rozkresluje generační nesoulad mezi příslušníky staré šlechty a jejich dětmi, mladými lidmi, kteří teprve hledají své místo v životě. Televizní adaptace v režii zkušené Evy Sadkové odpovídá přísným nárokům kladeným na interpretaci textu: v tomto směru se jeví jako zcela ideální obsazení uhrančivého Kačera do role nihilisty Bazarova, člověka prudce racionálního, neuznávajícího nic z toho, co bylo. Tyto konflikty, jejichž jádro je soustředěno v rodině bratrů Kirsanovových, podávají plastický obraz o životě tehdejší společnosti. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Reklama