Červi

Cronenberg, sám biolog, rád chápe lidstvo pouze jako větší mraveniště a s bohapustou ironií a posměchem nám každou chvíli ukazuje, že zákony silnějšího či zrůdnějšího platí s nemilosrdnou tvrdostí pro každého. Tenhle film je pak obzvláštní pochoutkou pro všechny milovníky inteligentně přitažlivého hnusu. (09.04.2005)

Shivers nejsou důležití až tak sami o sobě, ale především v kontextu Croňasovy tvorby. Tam mají své nezastupitelné místo – tím, že odkrývají témata provázející mistra celou jeho filmografií… LÉKAŘSKÉ TÉMA – Croneberg je jako bývalý student biochemie odjakživa fascinován živými organismy a jejich maligní biologickou destrukcí. Odumírání, prorůstání, metamorfóza – to vše se objevuje v jeho pozdějších filmech, ve Shivers pak zaujímá výsadní postavení parazitismus. MUTACE – ne status quo, ale změna organismu v jiný organismus, tkáně v jinou tkáň. Ve Shivers postavy infikované parazitem zmutují do podoby neodbytných zombie, přičemž příznaky infikace silně připomínají Scottova Vetřelce, který vznikl o pět let později a tím pádem musí čelit jistému obvinění… VZTAH K ŽÁNRU A FILMOVÉ HISTORII – i přes množství zvráceností a kontroverze v sobě Cronenberg nezapře inteligentího člověka a obeznámeného tvůrce. Shivers tak lze chápat jako specifickou reakci na vlnu zombie-filmů (Romerova Night of the living death) a splatterů. Cronenbegovy zombie ze Shivers netouží zabít či sežrat svojí oběť, ale infikovat ji skrz sexuální styk (tento odklon od klasického mustru žánru lze vnímat jako reakci na počínající hrozbu HIV a AIDS, tedy opět v intencích medicíny). (16.11.2006)

David Cronenberg si užívá svou krvavou hostinu, v které se podávají všichni obyvatelé bytového komplexu SKILINER. Extrémně jednoduchá myšlenka roztažená na celovečerní film působí dosti ironicky. Bohužel je "pointa" filmu opakována stále dokola už asi od půlky a začne brzy nudit. Herci jsou opravdu podivní (lze číst jako špatní) a celé to má podivně úchylný nádech, jak je u Cronenberga zvykem. Celkově tohle není film, podle kterého bych Davida Cronenberga chtěl uctívat, ale jistou myšlenku, která je velmi jednoduše čitelná i přes hromadu pokusů o znechucení diváka, filmu upřít nelze. (05.04.2009)

Měl jsem trochu obavy, zda mě po letech bude tenhle Cronenberg bavit stejně. A ejhle! Jeho nadčasová alegorie lidské společnosti funguje možná ještě líp (jen už tolik nešokuje jako kdysi). Dýchání je sexy, mluvení je sexy, dotýkání se je sexy, jídlo je sexy, SMRT je sexy. Lejnovitý parazit (dnes by byl lacině pixelový) si velmi rychle podmaní obyvatele nehostinného, odcizeného komplexu, kde je vše a současně to hlavní chybí. Prostě takový hezký Ráj (ve skutečnosti PEKLO), jak ho slibuje Bible. Několik momentů připomene budoucí snímky - B.Steelová ve vaně (Noční můra s Freddym), parazit v těle (Vetřelec), milování a znásilnění v autě s následnou nehodou (Crash) či štěkající dvojice nahých dívek na psím řemínku (Saló). Cronenbergova záliba v mutacích, lékařských experimentech a psychologických studiích jedinců vystavených mezním situacím má zelenou. Tematicky tenhle snímek nezestárnul... (28.09.2014)

Shivers je určitě kontroverzním snímkem. Mě osobně chytla myšlenka, kdy David Cronenberg inklinuje k člověku, na němž reflektuje parazitickou infekci, která v něm evokuje chtíč sexuálního pudu. Vytvořil tak parafrázi na společenský problém, respektive fenomén šíření pohlavních chorob. V tomto směru nemůžu nic vytknout, své poselství sdělil po formální stránce excelentně, nicméně si myslím, že Shivers by slušelo daleko více pseudo-dokumentární pojetí. Takhle to má tento atmosférický až lehce úchylný snímek za tři. (19.04.2009)