Pavouk

Takhle smutný a depresivní film jsem už dlouho neviděl. Příběh pavoučka, který je ať už z jakéhokoliv důvodu slabý, neschopný a samotář, ale přece jen vyniká jednou vlastností, dokáže zjistit vše, co se týká jeho samého - takže také jasně ví, v jakého pavouka jednou dospěje. I přes "podvodný" konec (takové skutečně nesnáším) má příběh společné rysy s Bressonovou Muškou (vida, jak jsou ty názvy příbuzné) - takto, za první tři čtvrtiny a jejich převelice smutnou atmosféru, si pořád ode mně vyslouží 8/10. (07.04.2006)

Nic totálně ujetého či nechutného, jak je u Cronenberga zvykem, spíš hodně zvláštní. Ralph Fienes jak ho asi ještě nikdo neviděl a příběh postavený na vzpomínání jeho bláznivé postavy, kterou uvěřitelně ztvárnil. Zas taková bomba z dílny Cronenberga to sice není, ale je to něco úplně jiného, než co kdy natočil. Scény, kdy se vrací do svých dětských let a vy vidíte jeho mladé já současně se starším já, jsou opravdu působivé. Rozplétání těchto pavučinek nemusí bavit každého, ale své kouzlo Pavouk rozhodně má. Je to taková spíš komornější záležitost, takže za mě silnější průměr. (02.05.2014)

Nevím přesně proč - patrně zmatek v hlavně postavy R. Fiennese - mi připomněl nedávno viděnou Identitu. Ale i přes tento fakt je Pavouk zcela jiným filmem. Především je to herecký koncert Ralpha Fiennese a v druhé (ne méně důležité) řadě je to vizuální stránka Davida Cronnenberga. Zvlášť prvních 20 minut mě fascinoval svými pochmurnými obrazy, ale bohužel příběh nebyl natolik silný ani zajímavý, abych se těmito pochmurnostmi bavil celý film. (28.09.2003)

Naozaj by som nepovedal, že toto mohol natočiť sám veľký David. Na neho to malo až moc klasickú linku, ktorá nebola ani zaujímavá, ale hlavne ani nejak prepracovaná. Najhoršie na tom bolo to, že film i keď speje k veľkolepej pointe, dá sa ľahučko uhádnuť oveľa skôr. Nevadilo mi pomalé tempo a flasbacky do minulosti, ktoré sa miesili s prítomnosťou boli slušne prepracovane. Film je remeselne na veľkej urovni a herci odviedli to čo bolo potrebné a i keď Ralph Fiennes do role nevyrovnaného a často aj zmäteného pánka vložil srdce, ale i tak tam boli rezervy a to hlavne v tom brblavom podaní. Preto som trocha sklamaný, že David sa stým tento krát moc nehral, práve naopak, pomalým tempom znázornil celkový psychický úpadok jedinca a inokedy by to bola psychedelicko dramatická jazda v jeho vnímaní, ale teraz tomu chýbala väčšia vôľa aj razancia. Tak len za silne3*. (08.05.2023)

David Cronenberg byl vždycky divnej pavouk a jeho „psychopuzzle“ to jen potvrzuje. Takhle možná opravdu vypadá svět z pohledu schizofrenika a díky bravurnímu výkonu Ralpha Fiennese se do něho můžeme nakrátko (a celkem bezpečně) přenést. Není to nijak veselý zážitek, ale svým způsobem mi přijde silnější než jiné Cronenbergovy experimenty. (23.04.2006)