Galaxy Quest

Název subžánru space opera použil spisovatel Wilson Tucker, když chtěl odlišit sci-i příběhy na ty romanticky dobrodružné vůči protipólu, který klade důraz na vědeckost. Čímž paradoxně vnášel element elitářství do žánru, který kulturními estéty byl beztak celý považovaný za něco plebejského. Během nadcházejících let, částečně díky hlasitosti a zápalu početných fanouškovských komunit dvou předních franšíz této kategorie, Star Trek a Star Wars, se z termínu vytratil pejorativní nádech. Stranou obou jmenovaných kolosů existuje napříč historií audiovize celá řada populárních i zapomenutých titulů, které ve vesmírných kulisách rozehrávají ekvivalenty rytířských příběhů, šestákových westernů i heroických eposů. Nutno ovšem dodat, že mnohdy se navíc jedná o variace také právě na ony dva stěžejní tituly, které coby nezdolné monolity přímo vybízejí ke kopírování, podvracení i adorování. Kultovní Galaxy Quest dokázal jako jeden z mála epigonů díky důmyslnému příběhu překonat stín svého vzoru. Ansámbl vyžilých herců, kteří obrážejí srazy scifistů a žijí ze slávy titulní televizní space opery, kontaktují s prosbou o pomoc mimozemšťané, považující seriál za dokumentární záznam hrdinských činů. Absurdní premisa by mohla svádět k přímočaré parodii, ale byť si tvůrci campově utahují z kultu Star Treku, jeho schematičnosti a naivity i charakterů či kariér jeho představitelů, současně neskrývají upřímný obdiv a nadšení pro odvážná dobrodružství v dálavách, kam se dosud člověk nevydal. Právě díky zastřešující nadsázce a sebereflexi Galaxy Quest ve výsledku představuje dokonalou space operu, která navíc řadu z klíčových motivů žánru – od ideálu setkání lidí s cizí civilizací přes spektákl kosmické nezměrnosti po myšlenku vzájemnosti a síly týmu složeného z různorodých bytostí vůči silnějšímu protivníkovi – naplňuje působivěji a uhrančivěji než mnohé vážně se beroucí příspěvky. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Nejsem fanouškem Star Treku, čili jsem možná spoustu odkazů  nepochopil. Nicméně Galaxy Quest je parodií sympatickou zejména v tom, že není geekovsky uzavřená a valná většina humorných situací je naprosto jasná (a hlavně vtipná!) i pro člověka podobnými seriály nepostiženého. Přistoupíte-li na tuto hru, dá se pak užít vlastně i jako velmi odlehčené sci-fi s vcelku pohlednou trikovou stránkou. Nic světoborného, ale to myslím nikdy nebylo posláním žádné komedie. Pohodové trojčení, na tu pilu to mám přece jen rád trochu silněji. (10.10.2022)

Ač se jedná o parodii, pro mě je Galaxy quest mnohem výživnějším (a chytřejším) dobrodružstvím než například nové Star treky od Abramse. („Musíš to zabít, Jasone!“ „Zabít a jak bych to měl asi zabít?“ „Vypíchni mu voči jako v díle 22!“ „Šutr nemá voči, Tommy!“ „Jdi mu po zranitelných místech.“ „Je to šutr, nemá žádný zranitelný místa!“) (27.10.2017)

No Star Trek dostal řádně do těla. Myslím, že některé scény se rychle zařadí k těm kultovně omílaným (kupříkladu transport ve slizu, či chobotnice-mimozemšťan na stropě). Veskrze se tomuhle filmu v rovině crazy-komedií a parodií nedá nic vytknout, jen v druhé polovině tak trochu ztrácí děj, což je trochu na škodu. (03.03.2003)

Vtipný, inteligentní a hlavně trefný šťouchanec do žeber kultovních televizních sci-fáren a lá Star Trek a tehdy ještě neexistující Hvězdné brány. I vzhledem k časovému odstupu dost ojedinělý počin, jehož triky zaujmou i dnes a scénář netrpí na úkor komediálního ladění, právě naopak - svižně odsýpá a mistrně se vyhýbá trapnosti. Proč se takových filmů sakra netočí víc??? (04.02.2011)