Sněhurka - Příběh hrůzy

Určite všetci dobre poznáte romantický príbeh o roztomilej Snehulienke. Ja som túto rozprávku prvý krát počul v útlom, predškolskom veku. Neskôr som sa stretol i s viacerými filmovými adaptáciami. Doteraz som žil v presvedčení, že o Snehulienke viem všetko. Ale zdá sa, že som bol na omyle. Až autori tohto snímku mi ukázali ako to s ňou bolo naozaj. Ono to vlastne nie je žiadna rozprávka pre deti, ale desivý príbeh hrôzy. Zaujímavé. Len škoda, že sa to nepodarilo lepšie sfilmovať. ** (20.07.2016)

Přestože tato hororová pohádka byla v mé sbírce již hodně dlouho, dnes to byla moje premiéra. Když už nadešel ten čas Vánoc a v televizi pořád běží dokola ty samé pohádky, došla konečně řada i na Sněhurku. Snad každý zná tento příběh, který se za řadu let dočkal obrovského množství nejrůznějších filmových i animovaných zpracování. Samozřejmě jsem přivítal tvůrčí myšlenku, ho pojmout netradičním způsobem, ovšem nevím, zda to byl nakonec ten nejlepší nápad. Přece jenom těch odchylek od standartu bylo tolik, že jsem v určitých chvílích jen nevěřícně kroutil hlavou. Potemnělá hororová atmosféra dostala zelenou, dokonce se tu dá narazit na několik opravdu povedených scén při kterých i trošku zamrazí, ale je tu i množství prvků, při nichž mi doslova vřela krev v žilách. Především to, že z pohádkových trpaslíků tu udělali bandu pobudů, ze kterých dobrosrdečnost sršela na sto honů (to myslím samozřejmě ironicky). Alespoň to jablko tu nechali. Takže v mých očích určitě částečné zklamání. Přesto si nemyslím, že by šlo vyloženě o špatný film. Když už nic jiného, tak herecké výkony to drželi nad vodou. Tím myslím především Sigourney Weaver. Její proměna z milé pěkné dámy v pomstychtivou čarodějnici, byla provedena docela dobře. Nebýt této herečky, tak bych šel asi s hodnocením dolů.50% (25.12.2016)

Co pak se nám to stalo s tím roztomilým a kouzelným příběhem o Sněhurce? Michael Cohn ho chytil za vlasy a bacil s ním zem. Vytvořil z něho temný a drsný snímek, který je nezáživný a nudný. Jediná osoba, která tu za něco stojí je Sigourney Weaver. Tu mám jako herečku hodně ráda, nebýt jí, tak o tenhle film ani nezavadím. Raději dám přednost klasickému příběh o Sněhurce než tomuhle inovativnímu příběhu, který místy připomíná nevábný guláš. (09.09.2011)

Nápad to je skvělý, ony totiž všechny pohádky, dnes zkreslené Disneyem, byly původně patřičně morbidní. A když se film může navíc pochlubit takovými výkony, jaké předvádí Signourey Weaver, její bratr a nevlastní dcera, určitě má něco do sebe. Atmosféra v průběhu stopáže houstne a závěr bych v žádné pohádce nečekala. Místy je ale snímek opravdu jen pro otrlé, z některých masek se mi až zvedal žaludek. (14.09.2014)

Na filmu mě zaujalo především to, že trvá docela dlouho, ale přesto se mu nepodaří pořádně vytěžit žádný z motivů, které představuje. Postavy mizí a objevují se, jak si střihač zrovna zamane, a nikoli podle vnitřní logiky příběhu, Lilly je ztracená v temném lese v jednom záběru a v druhém už najednou všichni vědí, kde je, aniž by ji našli, zrzavý doktor je v jednu chvíli očarovaný, ale vlastně vůbec není očarovaný, a tak všelijak podobně. Mojí nejoblíbenější sněhurkovskou adaptací tak i nadále zůstává španělská němá Sněhurka - jiný příběh. Přesto má tahle verze momenty, které bych nazvala roztomilými až působivými. Zrcadlo je nesmírně krásné a Sigourney je božsky strašidelná. Její rozpracování zlé královny bylo velmi zajímavé, škoda, že se poněkud rozpadlo ve chvíli, kdy se těžiště pozornosti přeneslo na Lilly. Psychedelická hororová atmosféra někdy působí, jak má, a když zbytek přestává dávat smysl, tak je trochu zmatečná. Smíšené pocity. Ale to zrcadlo! (14.12.2016)