Videodrom

Přibližně jednou roka se vzbudím a zjistím, že mám úchylnou náladu. A to pro mne znamená, že je čas na další kousek z dílny strejdy Cronenberga, protože kterýkoli jiný den v roce by mi smyslné řezání nožem do ramene, bičování televize či ukrývání pistole do vlastního břicha, připadalo snad až nenormální. Dnes jsem s tím problém neměl, ale na to, abych si to řádně užil, jsem příliš mizerný haluškista i sádlomáslochista. (26.03.2014)

Hlavně neudělejte tu chybu, že si tenhle film pustíte před spaním! :-D Moc to nedoporučuji... Ale k věci. V podstatě se jedná o vykreslení vlivu televize a médií na člověka a jeho pokřivené vnímání skutečnosti, takže vlastně stále aktuální téma. Hlavní hrdina Max Renn, ředitel sporně vnímaného Kanálu 83, se po shlédnutí jedné ilegální pásky rozhodne na vlastní pěst vypátrat její původ. A stane se mu to osudným, protože se sám ocitne v kruhu, který mu velmi brzo nabourá jeho "realitu". A ono vlastně co je to vlastně realita? Jedná se o poměrně náročný film, který ty zvídavé donutí bádat, co tím vlastně autor chtěl vyjádřit. David Cronenberg svými fantasmagorickými scénami opravdu zavede diváka tam, kde by jste to nejméně čekali - a to velmi hluboko pod povrch... Buď vás první shlédnutí odradí anebo tuhle podívanou absolvujete ještě jednou. Myslím, že není nic mezi. (11.09.2013)

V prípade Videodrome existujú len dva typy diváctva - jedni film ledva (ak vôbec) dopozerajú, označia ho za zvrhlé, úchylné a nepochopiteľné a budú sa mu vyhýbať do konca života, a druhí budú hltať každý záber, označia ho za zvrhlé, úchylné a v plnej miere nepochopiteľné a vo svojom živote ho môžu pozrieť x-krát a nikdy ich to neomrzí. Ako aj z môjho hodnotenia vyplýva, ja patrím do tej druhej skupiny. Videodrome predstavuje syntézu snáď všetkých dôležitých myšlienok a tém, ktoré Cronenberg vo svojej dovtedajšej (a čiastočne aj v nasledujúcej) tvorbe rozoberal (transformácie ľudského tela a vedomia, "new flesh" objavujúci sa v Rabid i The Brood, vzťah človeka k násiliu a sexu, zabŕdanie do cyberpunku - prepojenie ľudského vedomia s technológiami, tu konkrétne aj s vedomím mediálnym, etc.) a tentokrát sa David na rozdiel od Scanners a The Dead Zone aj formálne vracia do svojej tvorby zo 70-tych rokov, minimálne v explicitnom zobrazovaní ani nie násilia, ale skôr všetkých tých "nechutností", ktoré sa vo filme dejú. Treba dodať, že ide o myšlienkovo najzložitejší a najkomplexnejší Cronenbergov film (minimálne do tej doby), ktorý vo svojej fantazmagorickej podstate často pripomína aj tvorbu iného magora Davida - Lyncha. A v neposlednom rade predstavuje Videodrome aj remeselne dokonalý film, v ktorom všetko funguje tak ako má, od mrazivej hudby Howarda Shore-a, cez skvostnú kameru a výborné efekty, až po presvedčivú hereckú kreáciu Jamesa Woodsa. 10 / 10 (Top 10) (10.05.2008)

"Televize je realita a realita je méně než televize", takže pozor. Je přirozené přestat rozlišovat úrovně, meziúrovně i nadúrovně reality a z břicha si vytáhnout bouchačku. Nikdo se nemusí dozvědět o vaší smrti, pokud jste natočili dostatek kazet se svými promluvami (monolog jako preferovaná forma diskuze). Přístroj na nahrávání halucinací. VIDEODROME! Něco tak chorobného mohlo vzniknout jen v chorobném mozku Davida Cronenberga. Pozn.: Mám náladu oprášit svou sbírku stokrát přehraných videokazet. (30.04.2014)

Narušené vnímání reality je Cronenbergovo oblíbené téma a stejně jako v pozdějším ExistenZ dokazuje že o něm dokáže nejen sofistikovaně přemýšlet, ale hlavně z něj udělat excelentní hororovou látku. Když v ExistenZ nechal hrdiny propadat se do mnohonásobných virtuálnch realit počítačových her, je jen logické že v jeho ideovém předchůdci bude budovat šílenství hrdiny na základě (ne)reality televizní, přičemž neopomene nadhodit věčnou otázku jaký vliv má či nemá extrémní televizní násilí na lidskou společnost, která ho se zájemem sleduje... a vytváří. Samozřejmě ale stejně postupně všechno zvrhne do pro něj typického hororu se spoustou větších či menších úchyláren s jeho traderkovými "biotech" rekvizitami a mutacemi postav (trochu mi připomíná H.R.Gigera naruby, když staví do popředí syrovost a špínu živé tkáně na úkor elegance high-tech složky). 8/10 (14.10.2009)