Videodrom

Jestli v minulosti natočil Cronenberg psychárny, tak tahle je určitě překonala. Strkat videokazetu sám sobě do břicha...to je už i pro mě docela jasným důkazem že David není normální. Bez debat se ovšem jedná o něco tak osobitého a nezaměnitelného, že to diváka nutí sledovat. Má to ale lahůdkovou atmošku. 60% (03.07.2014)

Tak tenhle Cronenbergův kousek patří rozhodně k tomu lepšímu z jeho úlítlé biomechanické tvorby. Námět je s přehledem stravitelný, dokonce i zajímavý a jen průměrně bizarní, tématika se otírá zlehýnka o snuff a turture, takže já jsem v rámci možností (tedy Cronenbergova světa) spokojený. Párkrát jsem se zasmál prkenému hraní Jamese Woodse, které mě vyložneně bavilo. Dá se. 75% (02.12.2013)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

Přibližně jednou roka se vzbudím a zjistím, že mám úchylnou náladu. A to pro mne znamená, že je čas na další kousek z dílny strejdy Cronenberga, protože kterýkoli jiný den v roce by mi smyslné řezání nožem do ramene, bičování televize či ukrývání pistole do vlastního břicha, připadalo snad až nenormální. Dnes jsem s tím problém neměl, ale na to, abych si to řádně užil, jsem příliš mizerný haluškista i sádlomáslochista. (26.03.2014)

David Cronenberg je magor a skvělý režisér zároveň. Točí opravdu vyšinuté filmy, které mě však svým způsobem vždycky přitahují a musím je prostě vidět i víckrát. Ne vždy mě ale zaujmou tak, abych jim dal vysoké hodnocení. Tentokrát jsem byl však docela příjemně překvapený a až na debilní konec jsem si film užíval po celou dobu. Mám rád filmy s psycho-halucinogenním základem, který nudí diváky neustále pochybovat, zda vidí realitu, či neobyčejně živou halucinaci. Cronenberg je v tomhle mistrem ve svém oboru, protože do svých filmů vždy přidá spoustu nechutností, které se rodí v jeho chorobné, ale zároveň geniální hlavě. Škoda jen, že mi můj celkový dojem zkazil úplný závěr, který se mi vůbec nelíbil a dost mě zklamal. 7/10 (03.10.2010)