Naruto

Naruto. Seriál, o kterém jsem vždycky jen zaslechla, ale nikdy víc se o něj nezajímala, dokud mi ho přítel nepředstavil. Myslela jsem, že je to jenom nějakej animáč pro děti, ale že si získá srdce i 16ti leté puberťačky.. Kdo by to byl čekal. Postavy jsou prostě naprosto boží a promyšlené. Často se stane, že záporáka máte radši, než jakéhokoliv klaďase. Tady prostě nejde některé záporáky nemít rád. A pokud na to koukáte v Japonštině (kdo ne, nechť neprodleně napraví!) tak se ještě naučíte pár nových slovíček a můžete dělat před ostatními machry. :D Naruto se stal pro mě jedním z fanouškovských světů, o kterých se chci dozvídat víc a kde je pořád se co učit. Třeba pečetě jsou fakt zábava. Jediný, co mi vadí, je neuvěřitelné protahování některých bitev, které jsou pak až nudné. Proto o jednu hvězdičku bohužel méně. Seriál, který má super hlášky, vtipnou animaci, nezapomenutelné scény a všeobecně je velice fajn. Dattebayo! (05.01.2015)

Naruto, Bleach a další podobné shouneny jsou mezi anime jen na o hodně, HODNĚ malém stupínku výš než Pokemoni. Tedy pořád nesmírně hloupý a zbytečný škvár s nekonečným dějem, nesmyslnými schopnostmi postav, a lobotomickými dialogy a charaktery. A když přijde filler, je to rovnou vhodný podnět k sebevraždě. (21.05.2013)

“He found a strength he didn’t realize he had. Why? Because a certain person who was precious to him. To save that person he rushed in knowing it was a trap. He was a true ninja, worthy of honor. Is this the first time you have seen a friend die in battle? This is part of what it means to be a ninja.” Když mi byl tento seriál před nějakými šesti lety poprvé představen, přiznám se - smál jsem se, že jsem z Pokémonů a podobných již dávno vyrostl. Naruto je ale v každém případě zcela jinde. Sice je částmi stále velmi dětinský, svým způsobem je ale také velmi vyspělý (chce se to jen prokousat přes první 4 díly, než člověk zažije první silný moment, který by od animovaného seriálu určitě nikdy nečekal). Nezažil jsem seriál tolik dbající na morální hodnoty, odvahu, vytrvalost a neústupnost čelíce potížím, přátelství a sebeobětování se. Jediná výtka kterou k němu mám jsou četné fillery, ale rozumný člověk si jejich seznam najde na internetu a vyvaruje se jich. 4* (14.06.2013)

Dal jsem seriálu takové hodnocení, jaké jsem mu udělil, ale musím upozornit na pár mých osobních postřehů. Za prvé se jedná pro mě o zcela novou podobu pohádky, kterou jsem nikdy neviděl. Za druhé je tu neuvěřitelné množství charakterů (osob), které jsou nějaký způsobem propojeny a je radost se na něco tak propracovaného dívat. Dá se tak říci, že celý Naruto svět je propracovaný do detailu. Za třetí je to seriál o vztazích, které se neustále v seriálu vytvářejí a to z něj dělá něco výjimečného. Ovšem to vše je proloženo někdy až nekonečnými a nudnými fillery, které prostě nekončí a je to utrpení se na ně dívat (ale neříkám že všechny, ale minimálně polovina by jich tam nemusela být). Hlavní story linie je sice tedy perfektní, epická, atd., ale ten skvělý pohled na Naruta mi kazí právě tyto nekonečné fillery, které jsou v podstatě o ničem. Jedná se tak o neuvěřitelné překvapení a zároveň zklamaní co mi Naruto dal. Ale jak jsem usoudil, dále v sledování tohoto seriálu pokračovat nebudu. (16.12.2012)

S rukou na srdci musím říct, že tohle je seriál, na který já nedám prostě dopustit. Už ani nevím, kolikrát přesně jsem celé anime zhlédla, ale určitě to bylo mockrát, a i nyní po tolika letech jsem schopná si to pustit a stále si to naplno užít a nad řadama scén i pobrečet. S Narutem jsem prakticky vyrůstala a již odmalička to byl můj dětský hrdina, který byl pro mě, jakožto vrozeného pesimistu, obrovskou berličkou v životě. Ve zkratce se jedná o příběh malého klučiny bez rodiny a přátel, který je navíc již odmala všemi lidmi ve vesnici opovrhován a přehlížen. Důvodem je fakt, že v Narutovi byl krátce po narození zapečetěn devítiocasý démon, který napadl vesnici a měl na svědomí nespočet životů včetně čtvrtého Hokageho (tj. nejsilnější ninja ve vesnici), který za zapečetění démona zaplatil svým životem. Lidé se tak Narutovi přirozeně vyhýbali, avšak Naruto dlouho nevěděl, proč tomu tak je. Často tropil lumpárny především kvůli tomu, aby si ho lidé všimli. I přes nepěkný osud si však Naruto vytyčil jasný cíl – a to stát se Hokagem, aby ho všichni lidé začali uznávat jako lidskou bytost. A tak začíná Narutova cesta ninji, který si postupně získává přátelé, avšak zároveň se setkává s řadou strastí, bolesti a ztrát. Celé je to doprovázeno úžasným dějem, napínavými souboji s luxusními schopnostmi a zajímavými strategiemi bojů, nespočtem výborně napsaných záporných a kladných charakterů (Kakashi, Itachi či samotný Naruto) a řadou dojemných momentů na zamyšlení. Nicméně je pravda, že první série může působit docela utahaně (hodně se tam mluví) a budit trochu dětinštější dojem, to však zcela kompenzuje série Shippuden, která je dospělejší a propracovanější. Další věc, kterou na Narutovi miluju je hudba. Nachází se zde obrovské množství krásných instrumentálních soundtracků, které poslouchám doteď. Jako příklad uvedu My Mother and My Father, Tragic či Sadness and Sorrow. Jedinou výtkou je poměrně velké množství fillerů, avšak spousta z nich se dá bez problému přeskočit (sama to tak dělám). Nejoblíbenějšími momenty z první série za mě bude hned ze začátku boj se Zabuzou a pak Chuninské zkoušky. Mnohem lepší momenty jsou pak v již zmiňovaném Shippudenu. Pozorování je sice běh na dlouhou trať, ale určitě to za to stojí… EDIT: ještě bych ke svému komentáři přidala odkaz na video Proč miluju Naruta? slovy člověka, který na anime nekouká. S každičkým slovem ve videu se naprosto ztotožňuji. Pokud si na zkouknutí najdete chvilku času, máte u mě bezvýznamný plusík a kdo ví, třeba si seriál zamilujete stejně jako já... (01.01.2023)