Kancl

Predstaviteľka Dawn mi prišla dosť nesympatická (duplom v porovnaní s tým, aké zlatíčko je Jenna Fischer), čo je problém, pretože mi to kazilo chémiu medzi ňou a Freemanom (ktorý mi, na druhú stranu, prijde sympatickejší ako John Krasinski). A tiež mi vadilo, že tá love story nie je na tak vážnej úrovni, ako tomu bolo v americkom Office. S výnimkou postavy Davida Brenta prakticky žiadna z tém nie je dostatočne prepracovaná (kvôli stopáži), ale zrovna u toho, z čoho sa v remaku vyklul jeden z najkrajších milostných príbehov televízie, ma to obzvlášť mrzelo. Záver výborný. (20.11.2023)

Rudovous je pozitivista a tak dava tri hvezdy protoze se bavil... . Ale zaroven musim poznamenat, ze toto trapno zakousim v takove mire, ze me tyto dokumenty znazornujici muj kazdodeni zivot prestavaji pomalu bavit. Ne, samozrejme, ze herecky je serial absolutne dokonali. Bohuzel ctrnact pulhodinek nikam se nehybajiciho se trapna, lze jen "mozna" v ramci absurdniho dramatu a komedie nejak "zvladnout" ... . Vzpominam si na Homolkovic trilogii, ktera podobna zhuverila temata dokazala dejove vest od bodu A. do bodu B. . V Kanclu mam pocit skvele zahraneho statickeho pekla ktere se navzdy zastavilo. Nerad to rikam, ale sedne mi vic americka verze. (08.05.2010)

Když se trapnost dovede až do konce, nemusí vždy končit megatrapností, stejně tak počínání šéfa jednoho kanclu jménem David Brent. Nevím, nakolik jej geniální komik Ricky Gervais hrál a nakolik z něj mluví on sám :-) každopádně je seriál, který táhne především jeho postava, natolik vtipný, v lecčems originální a vlastně docela dokonalý, že vám typově podobné seriály už nebudou nikdy chutnat tak, jako před zhlédnutím The Office. Dvojka Gervais a Merchant (který se v seriálu taktéž mihne) zplodila něco, co jsme na TV obrazovkách ještě neměli šanci spatřit, alespoň né v takové palbě. Chtěl jsem k tomuto seriálu napsat nějaký übersrandovní komentář, ale to si tohle mistrovské dílo jednoduše nezaslouží, jen bych jej tím shodil. Stejně tak si nezaslouží svého US bratříčka (tam už to tou megatrapností často končí), ale to už je zase jiný příběh... (11.11.2011)

David Brent je ten největší na sebe zahleděný narcis přesvědčený o své genialitě, jakého jsem na TV obrazovce kdy viděl. Tak proč dokáže občas vzbudit i sympatie a člověk mu tak nějak fandí, aby se nad jeho fórky konečně někdo usmál? Je to rapl, jakých je v tomto seriálu plno v čele s terčem vtípků a divným militantním Garethem v podání skvělého Mackenzie Crooka. Vývoj silného vztahu mezi Timem a Dawn, který mi tolik připomínal cosi z mého života, jsem také se zaujetím sledoval. Kolikrát jsem se při sledování cítil rozpačitě, kolikrát jsem nevěřícně kroutil hlavou nad tou trapností. U tohohle seriálu jsem se bavil úplně jinak než jinde, zažíval jsem zcela jiné pocity a v tom je jeho síla. A zajímavé je, že mi připadalo, že se to od začátku do konce jen lepší, s vrcholem v závěrečném speciálu. Takováhle záležitost si zaslouží mé plné uznání a pět smajlíků :-) :-) :-) :-) :-) (nebo hvězdiček, jak se to tady dělá). (24.08.2007)

Zatím jsem nenarazil na dílko, u kterého bych musel tolikrát odvracet zrak, žádný japanshock či taliánské gore, ale na první pohled neškodný sitcom z anglického kanclu. Jeden z nejvtipnějších seriálů, co jsem viděl (vůbec se nepodivuju, že opět britský) s takovou mírou trapnosti, že by se dala krájet. Špílce a situace až fyzicky bolí a byť jsou samozřejmě poněkud nadsazené, nemají alespoň v principech daleko od reality. Každý "zaměstnanec" musí ty situace ze světa, kde není kladných hrdinů, poznávat. David Brent rules!! (02.12.2006)