Pokoj bez oken (E02)

Vynikající i coby (byť nepřiznaný) remake Hitchcockova Psycha, narozdíl od toho Van Santova paskvilu. Hrad Velhartice je tajemný a strašidelný sám o sobě a když k tomu připočtu jeho děsivé tajemství z příběhu, dokonalá hororová atmosféra je na světě. Tatiana Vilhelmová byla skvělá, děsivě přesvědčivého Jiřího Dvořáka jsem zatím nikde lépe hrát neviděl. Filip Renč sice nepatří mezi mé režisérské oblíbence, avšak za toto dílko má ode mne plné uznání. 95%. (30.09.2012)

Zajímalo mě zkusit si něco nového – žánr hororu, thrilleru s minimálními technickými prostředky, s nejmenším počtem herců, bez velkých akčních scén. Scénář nabízel východisko pro psychodrama, pro herecký koncert dvou lidí. Společně s Táňou Vilhelmovou a Jiřím Dvořákem jsme si tedy vyzkoušeli, jestli dokážeme utáhnout napětí po celou hodinu. S Táňou Vilhelmovou už jsem pracoval předtím v Polojasnu, pro hlavní mužskou postavu jsem chtěl neokoukaného herce, objevit někoho nového, aby ten „hlavní netvor“ příběhu byl uvěřitelný, a nesváděl diváky k tomu, aby si říkali – ten a ten známý herec hrál psychopata… Na horory do kina rád chodím, ale udělat ho není žádný legrace. Klasik žánru Hitchcock to dokázal udělat napínavé i ve scénách, kde k žádným vraždám nedochází. Prostě dokonale dokázal rozpitvat, analyzovat psychologii toho zločinu, a tam máte strach, i když jde někdo jen po ulici a nic se vlastně neděje. Navodit takový podprahový strach je asi v hororovém žánru to nejtěžší. Ukázat, jak někdo někoho honí s kudlou v ruce, to je ta nejsnazší cesta, jak upoutat divákovu pozornost, ale to není ten pravý „psychologický teror“. Není to jednoduché dostat se tím napětím pod kůži, a rozhodně to není v těch verbálních akcích, ale spíše v tom, co se děje kolem. Filip Renč (19.10.2020)

Za mě nejlepší epizoda Černých andělů s velmi děsivou atmosférou, v českých filmech téměř nevídanou. Příběh pojednává o mladé dívce která se stane zajatcem narušeného kastelána na opuštěném hradě. Oproti ostatním epizodám andělů je pokoj bez oken pravým hororem se spoustou napětí a krásnou scenérií hradu Velhatrice. Popravdě nevím jestli se mi víc líbily chladné Velhartice nebo krásná chladná Tatiana. (28.04.2023)

"Pokoj bez oken" byl pro mě obrovské překvapení...Nečekal bych, že je někdo u nás ( navíc v televizi ) schopen natočit takhle povedený psychothriller. Jistá inspirace "Psychem" je zřejmá, ale není to vůbec na škodu, vždyť "Psycho" je přelomem žánru a uznávanou legendou...Renčovi se za pomoci výborných herců podařilo vybudovat opravdu děsivou atmosféru, potěší i vizuální hrátky s kamerou a kvalitní hudební doprovod...Takže tenhle příběh mohu jednoznačně doporučit. (23.09.2004)

Není nic horšího, než vidět tento snímek 14 dní před nástupem na zámek na letní praxi. Člověk se chce pokochat Dvořákem a málem u toho dostane infarkt. Dlouho jsem se takhle nebála a jako "český horor" je to vyloženě nadprůměr. Pomalu si začínám zvykat, že Dvořák je mistr přes úchyly a jiná individua, na což po ztvárnění Bartoše v Operaci nevypadal.. (01.08.2011)