Ostrov

Nádherná hudba, more , Ostrov, Scarlett vo vetre a osudový sen. Prvú hodinu moja zvesená sánka s nemou otázkou: Toto je Bay ? Michael Bay natočil svoj rozhodne najzaujímavejší a IMHO aj najlepší film. Pokiaľ prvá polovica ukazuje komunitu a jej pravidlá, vysvetľuje čo je Ostrov a ako funguje svet je sa na čo dívať i nad čím rozmýšľať. Vizuálnu krásu okrem Scarlett zastupuje celé prostredie v ktorom sa príbeh odohráva, prepracované do najmenších detailov. Tu sa ešte Bay tvári vážne a kladie otázky, neskôr i odpovede. Druhá polovica je jedna zbesilá akčná jazda bez prestávky. Práve v tejto časti dochádza filmu aký taký myšlienkový náboj a topí sa v akcii kolísavej kvality (vrcholom blbosti je to R-ko). Tu je to už Bay ako ho poznáme z predchádzajúcich projektov, nedá dýchať ale keď má prestať urobí to tak pateticky a gýčovito, že to temer skazí dojem z predchádzajúcich 120 minút. Škoda že to nezakončil realizáciou onoho sna zo začiatku, to by som hodnotil aj na päť. Napriek tomu som rád, že film o otázke, ktorá modernej medicíne nástojčivo klope na dvere vôbec vznikol. 8/10 (14.09.2005)

Po Mizerech 2 jsem si řekla, že výtvory tohodle chlapa už nechci vidět, tak nepříjemný to pro mě byl zážitek. Protože ale kolem Ostrova byly tak rozporuplné reakce, chtěla jsem vědět, do kterého z táborů bych zapadla já a velice stručně řikám, že pozitiva drtivě převládají. Pokud jde o logiku, je tam díra na díře, ale zatímco jinde mě to otravuje, tady jsem s tím neměla problém, i když Ewanovu objevu toho nejtajnějšího z tajného, který proběhl v rámci jeho poflakování po areálu jako po másle, jsem se musela pousmát a nejen tomu. Co je to ale platné, když film mě nejen svým dějem, ale i hereckými výkony a špičkovým vizuálnem upoutal tak, že na nějaké šťourání jsem ani neměla čas. (17.12.2005)

Solidní akční podívaná, po rozporuplných reakcích od kritiků a lidiček jsem na k tomu přistupoval asi stejně jak zde popisuje Kleoptara... Pro mě byl Ostrov vypnutí se od reálného okolí na více jak dvě hodiny. Shhlédnutím Ostrova jsem tedy rozhodně neprohloupil a jak jsem již sdělil, přes dvě hodiny jsem v podstatě báječně relaxoval, to je celé a to podstatné. Ostatní věci neřeším, nemám důvod :-) (22.03.2006)

Soundtrack Steve Jablonsky: 1. The Island Awaits You ,2. Where Do Those Tubes Go ,3. Sector 6 ,4. Starkweather ,5. Agnate Ukuleles ,6. You Have a Special Purpose In Life ,7. Mass Vehicular Carnage ,8. Renovation ,9. I'm Not Ready to Die ,10. This Tongue Thing's Amazing ,11. Mass Winnings ,12. The Craziest Mess I've Ever Seen ,13. Send in the Clones ,14. My Name is Lincoln ,15. Blow - The Prom Kings , (15.05.2011)

Že se film skládá ze dvou různých částí jsem víceméně věděl, přesto mě přechod z filosofičtější první poloviny do akce poněkud zarazil. První část není sice kdovíjak dokonalá, je ovšem celistvá s dobře podaným nápadem, vizuální stránka je tu ještě střízlivá a slouží vývoji příběhu. Ten sice není zas tak originální, místy člověk vzpomíná na Sexmisi, místy na Minority Report, v akčních sekvencích se připomíná Matrix (i když Bayův styl je jiný) a mohli bychom jmenovat dále, přece jen však nutí k zamyšlení. Ale jak se duo gerojů vymaní z podzemního zajetí a je tlakem okolností nuceno proměnit se na křížence Spidermana s Jamesem Bondem, končí veškerá legrace, soudruzi. Rázem tu máme starého "dobrého" Baye a řítíme se na vlně psychedelické kamery a epileptických střihů přes vrcholy mrakodrapů (honičky na létajících motorkách jak ze SW VI), mezi svodidly dálnic až k bolavému konci, kdy poznáme dobré od zlého, dozvíme se ža tytyty to se nedělá a pak si můžeme vydechnout v poklidné zátoce závěrečných titulků. Jen je přitom nutno nevystupovat, neměnit směr, neptat se hele, proč dělají tohle a ne tamhleto, proč ten jim pomáhá (typicky politicky korektní černá postava dosud nemilosrdného pronásledovatele se mění ve spasitele míru na Zemi), proč proboha vrtulník podlétává pod padající písmeno, proč policii nevadí, že jí dvakrát někdo vyfoukne dva podezřelé, proč na "produkty" nečekají na nejpravděpodobnějším místě, proč - ale, ono o to tu nakonec asi nejde, komu se tenhle styl líbí, bude hýkat blahem, komu ne, ten si stejně pustí třeba Gattacu. Proto taky asi nemá smysl srovnávat film třeba s Minority Report, kde alespoň pro mne byla akce zdrojem napětí a ne bolavých očí. (15.10.2005)