Generace X

Jamie Bell, William Fichtner, Jason Isaacs, Carrie-Anne Moss.....Hned na úvod je zřejmé, že se režisérovi podařilo pro film získat skvělé herce, díky kterým zejména jsem si film pustil a přesně podle očekávání jsem si každý jejich výstup moc užil! Černá komedie plná do extrémů vystupňovaných charakterů, lhostejných rodičů a poflakujících se zdrogovaných teenagerů vám hezky připomene neduhy naší doby. Rozhodně stojí za pozornost! (02.07.2008)

Podivné předměstí obývané ještě podivnějšími lidmi, kteří jsou navíc naprosto lhostejní ke všemu, co se kolem nich děje. Městečko, kde mládež nemusí dospělým lhát, protože ti jsou tak zahledění sami do sebe, že nic a nikoho nevnímají. Jsou i tak ohleduplní, že ani nekontrolují a tím pádem ani nepostrádají vlastní děti. A tady žije Dean a žil i jeho jediný kamarád. „Troy dodával dobrou náladu pilulkami všem dětem. Ano, takhle bylo štěstí rozprostřeno všude kolem. Život už nemohl být báječnější.“ …. Než se Troy oběsil. Absurdita dnešního světa podpořená značnou dávkou cynismu a k tomu skvělá herecká sestava. Rozhodně pozoruhodná kombinace. (26.09.2006)

Strašně divnej film. Na jednu stranu je to neskrývaná a hodně povedená satira na americkou konzumní střední vrstvu (konzumnost, materialismus, závislost na antidepresivech atp.), ale na druhou stranu je ten film až moc divnej, abych ho mohl brát opravdu vážně. Nejsem si zcela jist, jestli si jen film pohrává s divákem a nebo se tam skrývá mnohem víc, než jsem byl po prvním zhlédnutí schopen pochopit. Na první pohled jsou všechny postavy naprosto pošahané, na ten druhý v nich ale člověk vidí reálné současné archetypy, v tomto případě však notně zveličené a vedené do absurdna. O to přesně asi i ve filmu jde. A závěr? Ten snad pochopím při příští projekci. (01.03.2014)

Velké zklamání. Ukázka slibovala poeticky ujetou podívanou, žánrově ne zcela ukotvenou indie jízdu se satirickými podtóny. Ujeté to opravdu je, bohužel všechny ty divnosti, které na vás film vychrlí, působí až nezdravě křečovitě a prvoplánově. Stejně tak prvoplánově působí i satirická linka, která se snaží kritizovat americký styl života prostřednictvím podivných figurek žijících své mrtvolné životy v malém satelitním městečku. V porovnání s takovou satirickou klasikou, jakou je maloměstské peklo v Americké kráse, působí Chumscrubber jako do prázdna žvatlající podvyživenec. Poetika se až na pár montáží podkreslenými pop-rockem vytratila a mně chvílemi dokonce přišlo, že sleduji spíše nějakou televizní inscenaci. Největší ránu mi ale Chumscrubber zasadil v úplném závěru, kdy jsem čekal nějakou pointu, která by všemu, co předcházelo, dala nějaký smysl. Nepřišlo nic, jen jakási "pseudosymbolika", která se snaží povýšit film na něco víc, ale ve skutečnosti z něho dělá jen lacinou a průhlednou báchorku bez smyslu. Přesto všechno ale dám filmu aspoň ty dvě hvězdičky za lahůdkové obsazení (jen škoda že toho není moc co hrát...), chvílemi zajímavou atmosféru, která připomíná jakousi pokřivenou verzi teenage seriálů a těch pár podivností, které mě dokázaly celkem i pobavit. 40% (12.10.2008)

Skutočne žánrovo veľmi ťažko zaraditeľné. Čím to nazvať? Najviac mi sedí "Psychologicko-satirická dráma s prvkami ľahkej absurdity". Práve spomínaná absurdita je vlastne ťažiskom celého filmu, avšak zatiaľ čo zo začiatku to môže pôsobiť rušivým dojmom, postupne si na zvláštne/šialené/mrazivé/znepokojujúce správanie postáv zvyknete a ponoríte sa do ich osudov, ktoré možno postrádajú väčšiu hĺbku, ale je ich toľko, že by film musel trvať prinajmenšom 3 hodiny. Dostali ma všetky "rodičovské" herecké výkony, najmä excelentné dámy Allison Janney a Glenn Close, za zmienku stojí aj fešák Ralph Fiennes (prednedávnom som videla finále Harryho Pottera a ktože by to bol povedal že z Voldemorta sa nám vykľuje takýto neškodný delfín s bezbranným úsmevom? ). Jammie Bell svoje kvality len potvrdil a Hornerova hudba do filmu pasovala ako riť na šerbeľ, celkovo pochmúrny soundtrack a Placebo na úvod je zvládnutý. U mňa to na 100% nie je, ale jednoznačne stojí za povšimnutie a prípadnú diskusiu o tom, do akej miery sa tu dajú hľadať skutočné paralely s vývojom konzumnej a individualistickej spoločnosti a sociálnej letargie. (07.08.2011)