Generace X

Tohle mě nečekaně dostalo. Nepopsatelný zážitek, film přesně podle mého gusta, navíc s úžasným hereckým obsazením (hned dva herci z mé topky!). WOW ------ Bohužel jsem se podívala na komentář uživatelky larelay, a s lítostí zjišťuji, že některým lidem asi není dáno film takového ražení pochopit. A nebo dotyčná koukala na úplně něco jiného než já. Takže mi to nedá a trochu bych se vyjádřila k tomu, co napsala: K realitě má tenhle film blíže, než se může na první pohled zdát. V tomhle příběhu se pouze otevírají dveře krásných domů, abychom nahlédli dovnitř a zjistili, že i zdánlivě normální lidé jsou v podstatě šílení. A ono je to tak i v reálném světě, jen to někteří nechtějí vidět. Ostatně výzva "Nepřehlížejte mě..." se nese celým filmem a je i určitým poselstvím snímku. Lidé jsou zahledění sami do sebe a nezajímá je, co cítí ostatní. Tady je pouze vše hnáno více do extrému a všechny ty bizarní postavy žijí v jednom městě. "Třeba brát s nadhledem a nehledat hlubší smysl"... další nesmysl, je to přesně naopak! Tenhle film má hloubku, chce to jen nebýt povrchní, ale vnímavý. Nadhled tu nemá co dělat. Právě proto se lidé vzájemně odcizují, protože nad hlubšími věcmi mávnou rukou, vždyť se jich to přece netýká a proč zbytečně přemýšlet. Smutné. A rozhodně nesouhlasím ani s tím, že jde o "cynickou koninku"... to už je na mě opravdu moc. Cynického jsem na tomhle filmu neshledala zhola nic, ba naopak: tak citlivý snímek jsem už dlouho neviděla. A k té "konince" už se raději ani nebudu vyjadřovat, to je zcela mimo mísu a nezaslouží si to ani delší komentář. (17.01.2011)

Moc fajn film, obzvlášť máte-li chuť na Americkou krásu, ale nechce se vám ji tak úplně pouštět, protože byste vlastně radši jeden, dva díly Divokých palem, anebo ještě spíš epizodku Twin Peaks (nějakou tu bez Boba)... anebo možná Donnieho Darka, ovšem bez psychohrátek s králíky... Je tam namíchaná přesně ta hřejivě známá, inteligentně podaná esence ze života obyvatel maloměsta/ předměstí, jakou známe z celé řady nezávislých amerických filmů. A taky nejroztomilejší z šílených rolí Ralpha Fiennese. (02.08.2011)

Postmoderně lehce stravitelně koncipovaný satirický film o těch skutečně závažných a bolestných věcech a stavech, ke kterým mílovými kroky spěje i naše společnost. Režisér Arie Posin ve svém celovečerním debutu pregnantně popisuje to, kam až může zajít západní individualismus v kombinaci s hedonisticky konzumním způsobem života a materialismem coby náhražkou duchovna. Absolutní dysfunkce mezilidské komunikace, slova pozbývající svého významu, apatie a letargie jakožto společensky jedině akceptovaný stav, útěky do virtuálních a halucinačních světů... Všimněte si, jak podezřele často generace rodičů ve filmu svírá v ruce sklenku vína, nahrazuje ji totiž to, čeho se tak panicky bojí u svých dětí - drogy. V absolutním dostatku věcí totiž všichni těžce hledají absentující pocit štěstí a naplnění. Jestli někdo varovně zvedá prst proti bezbřehému přijetí amerického životního stylu, zbožštění individualistickému způsobu života či třeba vůči absolutnímu zákazu tělesných trestů rodinných potomků, pak je to právě tenhle film... Podobné filmy: Americká krása, Pan Rosnička, Elementární částice, Ledová bouře, Volání o pomoc, Tichá dohoda (13.05.2008)

Ja by som tento biedny pokus o sociálnu satiru nazval AMERICKOU KRÁSOU pre chudobných duchom. A naozaj tým nechcem uraziť nikoho z tunajších vysoko hodnotiacich užívateľov. Mne osobne nič na tomto filme neprišlo ani úchylné, ani kontroverzné či inak rozrušujúce alebo nedajbože originálne. Tie dve hviezdičky sú len za to "buňuelovské oko" a decentne vulgárnu CARRIE - ANNE MOSS (až tu som si totiž všimol, že tá ženská má "dudy" :-)). TECHNICKO - OSOBNÁ POZNÁMKA: Distribútor túto snímku v náhlom pomätení zmyslov nazval GENERACE X. Nuž tak týmto termínom sa v polovici 90 - rokov zvykli pomenovávať mladí američania, zobrazení napríklad v STILLERovej REALITY BITES alebo CROWEových SINGLES. Neskôr ju dodefinoval FINCHER vo FIGHT CLUBe. Možno ma tu nejaký teoretik zahamuje, ale bolo to tak. Generáciu tohto filmu by som ja nazval GENERACE D. To D je ako dementi, keby to niekomu nedocvaklo. :-) (7.8.2007) (07.08.2007)

Veľmi dobrá generačná výpoveď, ktorá možno viac hovorí o rodičoch ako o ich deťoch... Čosi podobné skúšal aj provokačný KEN PARK. Tu sa to zaobišlo bez porna a bez tlačenia na pílu násilia a výsledok je omnoho silnejší. Občas pripomenie o rok mladší ALPHA DOG... Téma delfínov bola zaujímavá a nevadila mi, aj keď som ju úplne nepochopil... (13.04.2013)