Tichá pláž

Viděl jsem to dvakrát a vždycky to ve mně vyvolalo dost nepříjemné a stísněné pocity bezmoci, úzkosti a chaosu, což vidím jako obrovský klad celého filmu. Může za to jak samotný skvěle pojatý příběh a místo, kde se odehrává, tak hlavně dobrá kamera a kakofonicko-epileptický hudební/zvukový doprovod. I herecké výkony patří k těm lepším – chlapecké postavy jsou takřka nesnesitelné (ne hereckým podáním, ale charaktery), holky hrajou dost dobře a tajemný surfař ("je mi tisíc let") je démonicky geniální. Překvapivě hodně dobrý psychologický horor. (06.03.2009)

Máte rádi filmy, kde se nic neděje a když se něco děje, tak to nedává smysl? Super, tak to bude Tichá pláž Vaše jednička. Film o pár hercích, jedné pláži, jednomu VW a jediné, co se mi na tomto filmu líbí je ten plakát, kterej mě nalákal a já jelito se nechal nachytat. Nemá to atmosféru, nemá to smysl, nemá to pořádný vraždy, ono to fakt nemá nic. Konec někoho potěšil, mě zcela utvrdil v tom, že je to strašná blbost. (13.11.2014)

Každý občas udělá nějakou hloupou věc. Třeba že se podívá na tenhle film. Sledovat absolutně nesympatické "herce", naprosto stupidní děj a k tomu poslouchat dementní dialogy o ničem, to je skutečně ubíjející. Věřte, že větší zábavou je na pláži sledovat třeba kraba, jak se snaží vrátit do moře. I kdyby to mělo trvat hodiny. (11.04.2010)

Civilní herecké výkony s neatraktivními herci nejsou tomuto filmu vůbec na škodu. Představte si, že jedete ve čtyřech (dva páry) na liduprázdnou pláž užívat si surfování, s nadějí na víkendové sexování. Co ale diváka trefí mezi oči, je nepěkné prostředí pláže s tábořením mezi nevzhlednými křovisky, kdesi na hlíně. Toto považuji za paradox (příslib superstudentského víkendu x nepěkná krajina), který divákovi navodí stísněné pocity. Přidám-li k tomu postavu tajemného muže oděného v nečistých hadrech, mohu říct, že zde nebude něco v pořádku. V této stísněné atmosféře, proložené adolescentními dialogy, každou chvíli začne někomu jebat. A to postupně všem čtyřem. Aby se zase jeden po druhém uklidnili. Scénář je vypracován tak, že divák pořádně neví, o co se tam jedná, co tam je za problém. Když si dva na pláži povídají a jeden ze zbylých dvou stojí opodál a dívá se nepřítomně na moře, aniž by reagoval na volání kamarádů, je to velice podivné a bizarní. Proto vyvstávají dvě otázky: Buď je scénář mistrovským dílem nebo sami tvůrci přesně nevědí, co chtějí daným dějem a příběhem říci. Já nechci být moc kritický, ale myslím si, že se jedná spíš o tu druhou možnost, protože amatéřina zde prostě cítit je. Jenže možná právě proto lze být k filmu tolerantní. A když člověk moc neuvažuje a přijme tento film takový, jaký je, není to na škodu a může se jednat o celkem slušný divácký zážitek. Proto tomuto filmu dávám celkem slušné tři hvězdy. Hlavně tedy pro zajímavě bizarní atmosféru. (03.05.2012)

Nízkorozpočtový film Martina Murphyho s vycházejícími hvězdami australského filmu je příjemným překvapením. Horor působivě graduje atmosféru strachu, aniž by toho mnoho odhalil. V samotném závěru se ale časové roviny začnou prolínat natolik, že v tom máte pěkný herberk a pořádně nevíte, co se vlastně děje. Trocha vlastní interpretace ale také není na škodu. (09.01.2006)