Casshern: První samuraj nového věku

Velmi epické tam, kde jsem žádnou epiku neviděl, velmi poetické tam, kde jsem zíval a velmi akční tam, kde už jsem dávno spal. S tímhle pojetím filmu jsem se nějak nesešel, vyvolalo to ve mě jen jeden pocit či spíš nutkání, zhruba od 9 min jsem měl šílenou chuť to vypnout a já blbec tu obsedantní myšlenku neposlechl, nemusel jsem usínat u zapnuté televize a probouzet se s bolavým krkem :( Casshern vidím jen jako změť nesouvisejících obrázků, vcelku slušné muziky a alegorického protiválečného poselství ale bez jakéhokoliv účinku ( aspoň na mne). No nic ochutnal jsem zas jednou kousek žánru, který moc nemusím a opět jsem si potvrdil, že si nerozumíme a jen proto Cassherna nehodím do odpadu. (30.04.2012)

V tomhle filmu je skryto tolik práce tvůrců, že nemohu hodnotit vysloveně nízko. K tomu ještě přispívá fakt, že celé dílo považuji za lyricko epický expresivní vizuální básnický počin, a jak známo, poezii je nutné leccos tolerovat. Včetně jinak nepřípustné míry patosu, občas poněkud násilné logiky, přehnaných náznaků atd., tedy projevů nestálé mysli poetovy. Nicméně film vysloveně trpí roztříštěností motivů, navíc místy skvělé vizuální zpracování kolísá mezi řemeslnou dokonalostí a až nevkusnou (a velmi nedokonalou) stylizací. Ba co hůř, a to (na kvalitu aspirující) poezii nedovedu dost dobře odpustit, vše je protkáno totálně polopatickými sděleními — nemluvě o jejich časté povrchnosti. Je to škoda, protože jinak by to byla docela síla. Slabší trojka, doporučit bych to dovedl, i když jen uvážlivě. (16.12.2010)

Nikdy jsem nevěřil tomu, že by úžasné souboje viděné v tolika japonských anime, jež tak skvěle dokáží ilustrovat a zároveň umocňovat dynamiku pohybu, byli převoditelné do hraného filmu. A ono to jde. Leccos sice nazančil již Matrix, ale teprve Casshern to dotáhl k dokonalosti. Vysoké skoky a bleskové údery ala anime dokáží udělat ze souboje speedadrenalinový zážitek. Krom toho je skvěle propracován i zbytek filmu. Příběh, který neuráží je zvládnut tak, že by se za to nemuseli stydět ani Aronofsky či Boyle. Plný počet nedám pouze kvůli ne vždy úplně vhodným hudebním přechodům a přílišné počítačovosti speciálních efektů. (27.10.2008)

Vizuálně dokonalá japonská cesta do světa, který neznám, ale zamiloval jsem si ho. Všechno krásné a šílené celou dobu směřuje pomocí různých alegorií k velkému akčnímu a dech beroucímu závěru, který položí snad každého diváka, protože vše v něj je obrovské, vše střílí a vybuchuje. Podobných filmů bych mohl vidět stovky a stejně by se mi líbili vzhledově a technickou stránkou mnohem více než cokoliv z americké produkce. Viva Japanies! (05.09.2007)

První třetina - velice zajímavé a vizuálně propracované, lehce Béčkové postapo plné depresí z třetí světové války, lidské populace kosené znečištěním, nemocemi i genetickými mutacemi... a v tom víceméně civilní příběh rodiny kterou rozděluje válka a nevyjasněné vztahy mezi otcem (až příliš zapáleným vědcem) a rebelujícím synem odcházejícím ve své naivitě dobrovolně do války. /STŘIH/ Druhá třetina - šílené maso ve kterém se frankensteinovské motivy proplétají s těmi největšími klišé béčkových sci-fi, děj a stylizace postav vypadá jako by vybředla z mozku zhašišovaného scénáristy brakové mangy. Vizuální orgie nabírají maximálních rozměrů a spolehlivě zakrývají děj který začíná být zběsile nesrozumitelný... ale protože to vypadá skvěle a řeže se tam každý s každým tak to nikomu nevadí... proč taky řešit k čemu jsou tu nemrtví superhrdinové, hromady samozvaných spasitelů, robotí armády, pseudofašističtí pučisté, šílení vědci, zamilovaný hrbáč, vojáci z první světové, steampunková mašinerie, snové scény.... je to praštěné a je to vlastně docela sranda /STŘIH/ Do céčkově hravé poetiky dopadá kovadlina filosofických úvah (resp snah o ně) a záplava patosu, všem kteří se do teď bavili vypadáví oči z důlků a mozek v sebeobraně vytéká z uší. Děj definitivně přestává dávat smysl, stejně jako motivace, konání, charakter a cíle všech postav se několikrát převrací naruby. Tripovitost snových scén je ta tam a to co předtím bylo zajímavé je už jen nudně divné - nejtrefnější přirovnání - snaha o něco jako závěr Neon Genesis Evangelion, ale ještě v mnohem horším a odpudivějším podání. 5/10 (28.07.2008)