Syriana

Taková malá statistika na úvod: Ke dni 2.3.2012 obsahují komentáře na Syrianu 13x slovo nuda, 22x přídavnou odvozeninu, 14x můžeme narazit na označení složitý/á/é, za nepochopitelný označuje tento film 10 uživatelů a za zmatený 6, čímž přihrávají mému elitářskému pocitu. Ne tím, že bych to celé sežral a plně porozumněl, ale tím, že mě film donutil přečíst si rozsáhlé rozfázování a polopatické vysvětlování děje na IMDB, nehledě na šest cigaret vykouřených u wikipedie, což byl nejspíš účel. Syriana je náročná. Do problematiky neuvádí, termíny a konexe nevysvětluje a postavy nemají pozadí, ale teprve si ho v průběhu filmu za sebou malují. Divácky ztotožňující prvek, tedy anachronický agent George Clooneyho během filmu dostává do držky (přeneseně i skutečně) v každý druhý jeho scéně a ač kdysi byl eso v jasně rozdělené středovýchodní politice, bolestivě zjišťuje, že pevná lana blízkého východu, jak ho zná se rozebrala na stovky malých vláken. V osmdesátých letech byly strany konfliktu rozděleny na A,B a C, přičemž dnes využívají celé abecední škály i s diakritikou. _____Syriana inklinuje k depresivní cykličnosti, kterou ale narušuje dějová linie pákistánských chlapců a jejich príma arabskýho kámoše s bombou a kopačákem, které jako jediná jasně směřuje ke svému cíli, ale i zpracováním je nejpochopitelnější, a tedy motivace sebevražedných atentátníků jsou na filmu tím nejzřetelnějším. Mají jasný start a cíl, čímž opět směřují na diváka. Účelem filmu tedy JE být na první signální nepochopitelnou směsicí podrazů, korupce, insiderů a intervence, aby pochopili smutnou realitu na arabském poloostrově a nepředvídatelnou sílu vykořisťovaného a k terorismu náchylného arabského národa (byť se v tomhle případě jedná o pákistánce). ____ Co se týče formy, je Syrina prakticky dokonalá, což je zejména zásluhou Elswitovi kamery (v současné době jeden z nejlepších kameramanů), výborných hereckých výkonů a perfektního castingu. Z Marka Stronga má člověk husí kůži, i když zrovna nikomu nevytrhává nehty a vůbec celou scénu tortury považuju za vrchol filmu. Matt Damon je naopak klasický předměstský kariérista s rodinou, zbavující se iluzí, do čehož se náramně typologicky hodí (dialog s manželkou u fontány je jednoduše geniální). Syriana je dokonalá a ocení to zejména lidi, se na filmy dívají a nežužlají si u nich ucho, nežehlí a nečekají, jak to tam Džorž Klůny ve finále pičo rozstřílí na sračky. (02.03.2012)

Na Syrianu som sa celkom tešil. Inteligentne vyzerajúci politický thriller so skutočne vynikajúcim trailerom, oscarovými ambíciami a dobrými zahraničnými kritikami sľuboval výborný zážitok a vzhľadom na téma aj dobrú myšlienku a priestor na zamyslenie nad smerovaním sveta v otázkach politiky a ropy. O to väčšie ja ale moje sklamanie. Trailer očividne klamal a na rozdiel od neho film nie je svižný. Chýba mu akákoľvek dynamika, je príliš roztrieštený, nekonzistentný, veľmi komplikovaný a je rozprávaný ešte komplikovanejším spôsobom. Takáto kombinácia spôsobuje jediné: nudu. Nerád tento "termín" používam, ale v tomto prípade ma jednoducho nič iné nenapadá. Nehorázne som sa nudil počas celého filmu a poslednú hodinu som už nerozmýšľal nad ničím iným, len že kedy sa to trápenie už skončí. Zo spodín podpriemeru film nevytiahnu ani dobré herecké výkony (Clooney, Cooper, Damon atď.), ani sem-tam sa blysnúca inteligentná myšlienka. 4/10 (23.02.2006)

Opravdu mrazivý film ukazující, že s překročením určité hranice významu člověk zpravidla ztrácí morální ohledy a účel začne světit prostředky (přičemž ten účel není vybudování demokracie na zemi)- Prostřednictvím osudů několika postav sledujeme průřez světem ropného obchodu, od dělníků z ropných polí, kteří se po ztrátě zaměstnání uchýlí do islámské školy, kde se z nich stávají sebevražední atentátníci, přes odepsaného agenta CIA a obchodního poradce k nejvyšším špičkám ředitelů ropných společností a ropných šejků. Dusná realita z filmu přímo sálá, sledujeme obchodní jednání ropných firem, politiků a pracovníků tajné služby, bez přílišných zjednodušení, přesto je vše uspořádáno logicky. Rozhodně je však ve výhodě divák s alespoň základní orientací ve středovýchodních záležitostech (kontrolní otázka soudruzi: co se stalo v Bejrůtu v roce 1984?). Zvláště silný je konec filmu, který samozřejmě nebudu spoilerovat - to se musí vidět. Jen tolik, že není v zájmu světové velmoci, aby se někdo věci pokoušel měnit. Po filmařské stránce zajímavé, syrové, s atmosférickou hudbou, jen ta pohyblivá kamera mi trochu vadí. Na závěr poznámka: jestliže si někteří (ano, i recenzenti) stěžují na složitost a nesrozumitelnost filmu, nezbývá mi nežli vyjádřit obavy o inteligenci národa, který se má za vzdělaný a chytrý. (03.04.2006)

Politicky zaměřený film, který se snaži kritizovat ukázáním příkladů pár lidí a jejich "boje" s rupným průmyslem. Chování šejků na Blízkém východě je odstrašující příklad arogance pramenící z jejich nezměrného bohatství. Peníze to je prostě to jediné o co na celém světe jde a to, že se kvůli papírkům s obrázkama prezidentů jde přes mrtvoly je odjakživá běžné. Umřel vám syn? Tak to nás budete zastupovat a něco si vyděláte doufám, že jsme tim vyrovnaní. Lituji lidi s takovouto povahou, ale nevím jestli sám na jejich místě s jejich výchovou a jejich majetkem bych se choval jinak. Kdo chce 126 minut sledovat film, u kterého by měl dostatečně přemýšlet, aby události chápal v kontextu s okolním světem, ať s radostí na Syrianu jde. (28.05.2006)

Komentář k Syrianě by mohl začít otázkou, proč scénáristé a režiséři cpou do filmů tolik filmových klišé. Jednoduše proto, že jsou osvědčené a fungují. Syriana je případ filmu, který se naopak klišé systematicky vyhýbá, a tak s ním přes jeho nesporné filmové kvality a poselství má řada filmových fanoušků problém. Můžete stokrát argumentovat tím, že taková Gomora zobrazuje skutečný svět mafie a naopak slavné mafiánské snímky jako Kmotr a spol. jsou ve skutečnosti pohádkou pro dospělé, jenže pro většinu filmových diváků bude Gomora svou přízemností a deziluzí nestravitelná. Zatímco většina filmů je programově stavěná na efekt, aby film získal co největší komerční úspěch, Syriana se záměřně efektnosti vyhýbá a navíc to filmovým divákům neusnadňuje, protože vedle sebe staví několik příběhových linií, které se protnou až v samém závěru, a zahrnuje plátno spoustou postav, ve kterých se může leckdo utopit. Dokonce ani scény mučení nebo akčních střetů nejsou natočené se snahou šokovat nebo ždímat emoce, prostě jenom zpovzdálí zaznamenávají vývoj událostí. Určitě to není film nudný, taková scéna atentátu na automobilovou kolonu, kdy vteřinu po vteřině divák s napětím očekává nevyhnutelné, dokáže přikovat oči k filmovému plátnu či obrazovce. Opravdu to není film pro každého a fanoušek popkornovek asi Syrianu neocení, ale mě svým analytickým pohledem na cynický svět obchodu s ropou víc než uspokojila. Celkový dojem: 80 %. (06.03.2011)