Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

WoWoW 

všechny recenze uživatele

Přijemné, milé a zároveň válkou zohavené a předem prohrané. Trošku rozpolcená věta o tomhle filmu, ale to vůbec nevadí. Je to naprostá perla válečných filmů. Možná je to tím, že válka je tak trochu mimo náš pohled, ale zároven jsou její následky pořád někde okolo. A co je hlavní, zamiloval jsem se do Šury. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Sovětská válečná road movie. 1)  Během své školní docházky se mi nějakou náhodou podařilo vyhnout se povinné návštěvě kina s tímto filmem a tak to je moje premiéra._____ 2)  Nu což, snímek určitě není špatný. Když pomineme povinné ideologické úlitby a oblíbenou dobovou melodramatičnost, dostaneme docela skousnutelný "civilně" laděný příběh z války. Propaganda sice z něho čouhá jako sláma z bot, ale na slušné úrovni snímku nijak neubírá._____ 3)  Ruská verze Mirka Dušína vojín Aljoša pomáhá, komu jen může, na své cestě domů za matkou. Cestou se setkává s dalšími sovětskými lidmi, kteří by klidně mohli vstoupit do klubu Rychlých šípů. Výjimkou je strážný u vlaku Gavrilkin a jedna nevěrná žena, ale to zase není tak moc a na obrazu hrdinného obětavého již sovětského člověka, který zalidňuje rozsáhlé končiny SSSR, to nic nemění._____   4)  Nesnažím se snižovat míru a hodnotu obětí lidu Sovětského svazu za války. Jenom mám těchto propagandistických děl, na nichž jsem vyrůstal, plné zuby. A abych si z věci dělal legraci jako z našich budovatelských filmů, na to je přece jen téma příliš vážné a válka příliš strašná._____ 5)  Jinak je ovšem snímek docela fajn. Děj odsejpá, má hlavu a patu a chvílemi je i napínavý. Na konci jsem i slzičku uronil. Rozhodně nemohu říci, že bych se nudil._____ 6)  Významnou roli v tom má přitažlivý 20letý Vladimir Sergejevič Ivašov (Aljoša). Tento národní umělec RSFSR (1980) zemřel ve věku 56 let při opakované operaci žaludku, kterou již jeho srdce nevydrželo. Operace se musela opakovat, protože operatér při prvním pokusu byl opilý._____ V roce 2005 získala jeho jméno malá planeta č. 12978, kterou objevili v Krymské astrofyzikální observatoři._____ 7)  A i když beru v úvahu propagandistický charakter díla, určitý vhled do situace přece jen dává. Všiml jsem si například masových konzerv, které nesou anglické nápisy MEAT, zřejmě výsledek anglo-americké pomoci._____ 8)  Snímek jsem sledoval v původním znění s titulky, což doporučuji všem, kteří se domluví rusky._____ 9)  Podle ruské Wikipedie film získal celkem 101 zahraničních ocenění. 4 herci získali později během své kariéry titul Národní umělec SSSR, 5 dalších herců titul Národní umělec RSFSR._____ 10)  Za mých mladých časů se vyprávěl vtip. Jeden teenager říká druhému: Hele, vole, u nás kině teď běží švédský pornografický film Baba dala vojákovi. Druhý den slyší: Ty blbče, není to švédský, ale sovětský. Není pornografický, ale o válce. A není to Baba dala vojákovi, ale Balada o vojákovi. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Svého času buldozer festivalových ocenění po celém světě. Vzpomínám na jeho uvedení v televizi za komančů, kdy jsem si oblíbil nesmírně sympatickou ústřední dvojici mladých herců a nádherné vykreslení jejich milostného vztahu a emotivní vrchol filmu - letmé setkání syna se svojí matkou při jeho opušťáku, kdy ona se s ním skoro nestačí ani obejmout a on už musí zpět na frontu - mi tehdy téměř vehnal slzy do očí. I trocha toho nevtíravého protiválečného apelu nechybí. Krásně zahrané, krásně zrežírované, překvapivě sympaticky "nesovětské" a oproštěné od politického balastu. Velmi pěkný a příjemný film a zasloužený celosvětový úspěch. PS: Škoda, že stará ruská kinematografie je dnes v klatbě, přitom může nabídnout spoustu krásných filmových děl, nejenom stokrát přežvejkaného Mrazíka. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Dnes je 3.5. 2020 v kalendáři má svátek Alexej. Takže má svátek Alexej Aljoša Skvorcov. Ruský voják, který je pohřben daleko od rodné země. U vesnice (možná už součást většího města) s cizím jménem. Každé jaro na jeho hrob cizí lidé přinášeli květiny a nazývali ho ruským vojákem osvoboditelem. Dnes možná někteří potomci, těch co mu nosili květiny, chtějí odstranění jeho hrobu, možná barví jeho hrob na růžovo a nazývají ho ruským uchvatitelem. Asi jsem rusofilní, ale bych rád kdyby jsme některé věci nedělali. Protože bez vojáků Rudé armády jako byl Ajloša by Osa byla mnohem hůř poražena. Ve filmu se moc nebojuje i tak tu válku popisuje mnohém lépe než akční velkofilmy. Není tolik politický jako jiné sovětské filmy a je příjemně lidský. Film jedna báseň tedy spíše balada. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pomerne krátko po vojne sa Grigorijovi Čuchrajovi podarilo nakrútiť film z vojnového obdobia, ktorý nie je vojnový. Iba jeho súčasníci dokážu oceniť výnimočnosť tohto počinu. Ďalším malým zázrakom je apolitičnosť filmu a takmer chýbajúci pátos. Samozrejme, že nad vykreslením láskavých sovietskych dôstojníkov je treba na chvíľu prižmúriť obe oči, pousmiať sa nad odobratím prineseného mydla nehodnej žene a rovnako aj na úvodnej naháňačke tanku s budúcim hrdinom. Ale to je všetko. Ostatné tvorí poetika v ruskom háve, sympatická dvojica mladých ľudí s modernou, takmer neruskou Žannou Prochorenkovou a dej s viacerými silnými scénami. Prehliadnuť treba príšernú technickú kvalitu filmu, ktorá pripomína filmy nakrútené Dovženkom alebo Ejzenštejnom. Celkovo ide o film, u ktorého Made in USSR neznamená varovanie. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (11)

  • Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval. Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing, a to v roce 1967. S tímto dabingem, který již nese znaky stáří, Česká televize film odvysílala v roce 2020. (sator)
  • Kvôli natáčaniu filmu sa Žanna Prochorenko musela presťahovať z Moskovskej umeleckej divadelnej školy do štátnej umeleckej školy VGIK - Všeruský štátny inštitút kinematografie pomenovaný po S. A. Gerasimovovi. (Arsenal83)

Reklama

Reklama