Toy Story 2: Příběh hraček

„Počkaj, stop, stop, to je ono!" - "Neskoro. Preklikám to odznova.“ Úplne dojemné, skvelé, vtipné, zlaté, bombové. Kým prvý diel mi v kine utiekol, na druhý som zašiel – a na mieste som sa platonicky zamiloval do kovbojky Jesse. Keby VRESKOT 2 nevznikol v roku 1997, ale v roku 2000, Randy Meeks by v debate o najlepších dvojkách bez debaty spomenul práve Toy Story 2. Obľúbené staré postavy sa vracajú, pribudli zaujímavé nové, príbeh sa posúva iným (vážnejším) smerom a celé je to (i vďaka mierne patetickej, ale nežne urobenej piesni „Keď ma milovala“) príjemne nostalgické a poetické. Dokonca i pop-kultúrne odkazy, hoci inak dosť klišé, ma bavili (JURSKÝ PARK, „Som tvoj otec“). Výborné akčné scény a smršť fantastických postavičiek, ktoré si musíte zamilovať. Jednotka mala svoje čaro, ale nikdy ma moc nebrala. To dvojka je super. (24.12.2004)

Všeho dvakrát více, kvality skoro stejně. Nejde říct, že bych byl zklamaný, ale jistý pocit "hry na jistotu" nebo "uděláme to samé s dvojnásobkem postav" přetrvává. I samotná stopáž 92 minut je hodně titěrná a možná něco naznačuje, já však přes 4* jít nemohu. Ani kvůli hromadě odkazů (sw,2001, ...), Jessie a koníka. Toy Story 2 nikoho neurazí, ale mě osobně ani nedonutí se k němu úmyslně často vracet. Potřebuji být překvapován. (30.09.2010)

Opět vynikající záležitost animovanýho světa hraček! Oproti jedničce se zde už trochu víc tlačí na pilu. Vše je víc propracovanější, máme tu nový kamarády do party, máme tu opět trochu toho animovanýho napětí, ale hlavně nechybí Woody a jeho paranoia... Ten kluk kovbojská prostě musí mít pořád tu svoji pravdu. Tak tvrdohlavou hračku jen tak nepotkáte! No nic. Pohádka je to moc pěkná, zamilovala si ji i moje dcera, což je pro mě samozřejmě taky hodně důležitý a jen podotýkám, že Pixar a Toy Story, to je jedna velká BOMBA! Vzhůru do nekonečna a ještě dál! 85 % (31.01.2018)

Jednotka ma bavila viac, pretože v nej lepšie fungovalo kúzlo oživlých hračiek. Dvojka mi príde, ako keby bola viac cielená na rodičov, aby sa ani oni v kine nenudili (odkazy na dospelácke filmy, ktoré deti ťažko poberú). Zároveň celá tá dejová linka ohľadne Zlatokopa a jeho party ma nudila. Čo najviac chválim je fakt, že dvojka zavítala do najlogickejšieho miesta, teda do hračkárstva. Tam to sršalo nápadmi (Barbie party a podobne). Nebolo to špatné, stále obstojné v porovnaní s konkurenciou, ale všetko to mestské dobrodružstvo zabilo čaro pôvodnej detskej izby. Stal sa z toho ľahko zameniteľný animák. Do príbehu ľahko zasadíte iné postavy typu zvieratá/príšerky idúce zachraňovať kamaráta zo spárov zberateľa/lovca a vyjde to narovnako. (31.08.2019)

Během mého dětství se každý večer odehrával rituál ukládání všech panenek a medvídků do postýlek, podkládání hlaviček a přikrývání. V noci si totiž moje hračky povídaly jak se o ně starám a já tak pokaždé usínala s lehkou obavou, jestli v jejich hodnocení obstojím. Během filmu jsem se zastyděla se a zazpytovala svědomí. Po závěrečných titulkách jsem šla do sklepa, dvě hodiny přemisťovala krabice, ruce jsem měla špinavé od prachu, ale...moje Petruška z roku 1978 ve žlutých šatičkách háčkovaných mou babičkou sedí zase blízko mne. (22.11.2015)