Reklama

Reklama

Zeptej se prachu

  • USA Ask the Dust (více)
Trailer

Obsahy(1)

Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

Falko 

všechny recenze uživatele

Colin Farrell - (Arturo Bandini) +++ Salma Hayek - (Camilla) +++ Donald Sutherland - (Hellfrick) +++ Hudba: Ramin Djawadi, Heitor Pereira ++++++++++++++ Najprv som bol prekvapeny, ze takyto nudny film produkoval Tom Cruise, potom na reziserskej stolicke sedel muz Robert Towne, ktory natoci film asi tak raz za 9 rokov (HRANICE MOZNOSTI - 1998, TEQUILA SUNRISE - 1988). Pri tomto filme by som skor pochopil, keby ho natocila zena reziserka. Pripadal som si, akoby som sa dival na jednu z telenoviel a to nedokazala zachranit ani moja oblubena herecka Salma Hayek. 2 hviezdicky davam za koniec filmu, inac nuda, co je skoda, lebo tento film mal naviac.......... 02.07.2008 ()

wikus 

všechny recenze uživatele

Ako tak pozerám, nesúhlasím s väčšinou. Podľa mna to nebola nemastne neslaná melodráma. Aj keď je pravdou, že keby Antonia nehral Colin a čašníčku, v tomto filme určite nielen prsiami zaujímavú, Salma, nebolo by to to, čo ja momentálne hodnotím (slabšími)4*.Nie je to film ktorý nudí k smrti, miestami tam možno boli hluché miesta, ale ako celok to bol celkom príjemne spracovaný film o (ne)úspešnom spisovateľovi. A čo sa citov týka, mohlo to byť spracované viac emocionálne, záver filmu mohol byť viac zameraný na city diváka. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (méně) (více)

Faidra 

všechny recenze uživatele

Když si vzpomenu, že jsem na tohle chtěla jít do kina a že kino v ten den z technických důvodů nehrálo a my jsme tím pádem šli z technických důvodů na pivo... tak mám sto chutí poslat technickým důvodům kytku a děkovný dopis. Literární adaptace se často vydají úplně jiným směrem, než by člověk čekal, ale v tom bych problém neviděla. Problém je, když má údajně vášnivé vzplanutí obou protagonistů přesvědčivost předvolebních slibů a doba, kdy Rooseveltův New Deal vcházel v platnost a slova jako xenofobie a netolerance odhalovala svůj pravý význam, slouží v nejlepším případě jako pozadí tuctové a jako čumák saňového psa o polární noci studené romanťárny. Coline, ty parchante irská ušatá, mám tě ráda. Ale tenhle víkend jsi mou lásku podrobil vskutku těžkým zkouškám. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Zeptej se prachu je nejlepší román Johna Fanteho, spisovatele, k němuž vzhlížel Ch.Bukowski a kterému se celou svou tvorbou pokoušel vyrovnat. Towneova filmová adaptace je poněkud rozvleklá tragická love story, ve které sice nechybí bolest, ale zoufale se nedostává druhé (pro román typické) ingredience:a tou je humor pramenící z kontrastu mezi obrovským sebevědomím „milovníka všeho živého a geniálního spisovatele“ Artura Bandiniho a jeho nepříliš úspěšnými literárními pokusy. Průměrný dojem tak nevylepší ani pečlivá výprava, ani jihoafrické lokace (simulující zdařile okolí L.A.). ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Robert Towne se seznámil s původní knihou již v sedmdesátých letech. Jejího autora tehdy potkal během rešerší pro scénář k filmu Čínská čtvrť (r. Roman Polanski, 1974). Začal se o ní zajímat a scénář dokončil až na začátku devadesátých let minulého století. Dlouho potom nemohl sehnat finance na natáčení a text si mezi sebou pohazovala studia i přesto, že se o něj zajímal Johnny Depp. (imro)
  • Robert Towne nabídl postavu Camilly Salmě Hayek již během příprav projektu. Byl odmítnut, neboť se Salma nechtěla zaškatulkovat jako Mexičanka. Roli přijala o osm let později. (imro)
  • V snímku se měl původně objevit Val Kilmer, ale nakonec si roli rozmyslel. (imro)

Související novinky

Zemřel scenárista Robert Towne

Zemřel scenárista Robert Towne

03.07.2024

Přichází smutné zprávy z Kalifornie. Ve věku devětaosmdesáti let odešla legenda mezi hollywoodskými tvůrci a držitel Oscara i Zlatého glóbu za legendární snímek Čínská čtvrť, scenárista Robert Towne.… (více)

Reklama

Reklama