Reklama

Reklama

Zeptej se prachu

  • USA Ask the Dust (více)
Trailer

Obsahy(1)

Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

jojinecko 

všechny recenze uživatele

Formálna stránka filmu (bohužiaľ) ďaleko prevyšuje tú obsahovú. Robert Towne nesporne je dobrý scenárista (Chinatown a iné), tu sa prejavil ako zručnejší režisér. Chémia medzi štandartne výborným Farellom a štandartne peknou Salmou nefungovala a nato, že to mala byť romantická dráma som ostal počas celého filmu absolútne "chladný", miestami priam znudený...Škoda. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (méně) (více)

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

Zeptej se prachu je nejlepší román Johna Fanteho, spisovatele, k němuž vzhlížel Ch.Bukowski a kterému se celou svou tvorbou pokoušel vyrovnat. Towneova filmová adaptace je poněkud rozvleklá tragická love story, ve které sice nechybí bolest, ale zoufale se nedostává druhé (pro román typické) ingredience:a tou je humor pramenící z kontrastu mezi obrovským sebevědomím „milovníka všeho živého a geniálního spisovatele“ Artura Bandiniho a jeho nepříliš úspěšnými literárními pokusy. Průměrný dojem tak nevylepší ani pečlivá výprava, ani jihoafrické lokace (simulující zdařile okolí L.A.). ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Počkejte si cca do třicáté čtyřicáté minuty, to Salma ukáže prsa, pak to můžete s klidem vypnout. Fakticky nechápu, co jiného vedlo Roberta Townea (mj. Oscar za scénář Čínské čtvrti) k natočení tohohle rozplizlého pokusu o noir. Atmosféra veškerá žádná, jediná akčnější scéna (zemětřesení) strašná, herci sice pěkní a mladí, ale mající na tvářích výrazy typu „kde jsem se to k čertu octl/a?“. Až do konce mi nebylo jasné, co cítí, co zrovna prožívají a jestli se ode mne vůbec očekává, že to budu vědět a následně nějakým způsobem interpretovat. Pakliže ne, bylo to opravdu jenom o jedné, max. dvou pěkných milostných scénách. 40% Zajímavé komentáře: k212, numi ()

k212 

všechny recenze uživatele

Zeptej se prachu je hybrid, který si neumí vybrat mezi brutálně-otevřenou romantikou a-lá Bukowski a standardně ubrečenou melancholií. Colin Farrell coby drzý, sebestředný a vysokomyslný floutek, co se rád strojí a srší vtipem, popřípadě urážkami, prochází vztahem (vztahy), aby nakonec na cestě hledání dospěl k úchvatnému závěru, že koho milujeme, toho nesmíme urážet a ponižovat (ale to vlastně byla stigmata z dětství, takže ho to omlouvá :-) Ne skutečně, já to Colinovi uvěřila, alespoň v první části tohoto rozvláčného dílka. Salma Hayek mu občas přihrává, ale jinak je tu tak nějak na ozdobu, ostatní herci působí skoro neviditelně až nedůležitě (i když židovská vychovatelka trochu vyčnívá). Vůbec mi všechny postavy -vyjma páně spisovatele Artura- připadají nanicovaté, bez pozadí a psychologizace, dokonce i hlavní ženská postava. Zeptej se prachu je film, který ve mě po určité době sledování vzbudil dojem, že se dívám na lepší televizní film, protože filmové prostředky, dekorace a výprava nejsou průměrné. Ale to je vlastně všechno, co ve mě tohle studené dílko vzbudilo. Škoda. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Robert Towne nabídl postavu Camilly Salmě Hayek již během příprav projektu. Byl odmítnut, neboť se Salma nechtěla zaškatulkovat jako Mexičanka. Roli přijala o osm let později. (imro)
  • Během úvodního víkendu promítání v USA (10. – 12. 3. 2006) snímek utržil 68 779 dolarů v sedmi kinech. Celkový výdělek se vyšplhal na 743 847 dolarů. (imro)
  • Většinu natáčení si prý herci velmi užívali, výjimkou byla podle Salmy Hayek (Camilla Lopez) erotická scéna, kterou musela s Colinem Farrellem (Arturo Bandini) točit v oceánu: "Příšerně mrzlo! Před kamerou jsme museli předstírat, že jsme v pohodě, ale mezi záběry nám dávali pít nějaké speciální nápoje na udržení tělesné teploty a jednou nás dokonce musel zkontrolovat doktor. Samozřejmě, Ir byl v pohodě, ale Mexičanku z té vody museli okamžitě vytáhnout... Celé by to byla úplná hrůza, kdyby nebylo Colina. Já jsem nejdřív dost protestovala a asi jsem byla hodně nepříjemná. Pak někdo zaklepal na Colinův přívěs a on z něj vyběhl úplně nahý a začal na té pláži baletit a šaškovat. To mě trochu uvolnilo. A při samotném natáčení se choval jako dokonalý džentlmen. Nikdy se mi nepodíval jinam než do očí... což určitě není obvyklé. Většinou se kolegové snaží využít příležitost. Ale Colin se nepodíval. Já si ho prohlédla, ale to víte, byla taková zima..." (NIRO)

Související novinky

Zemřel scenárista Robert Towne

Zemřel scenárista Robert Towne

03.07.2024

Přichází smutné zprávy z Kalifornie. Ve věku devětaosmdesáti let odešla legenda mezi hollywoodskými tvůrci a držitel Oscara i Zlatého glóbu za legendární snímek Čínská čtvrť, scenárista Robert Towne.… (více)

Reklama

Reklama