O dve slabiky pozadu

Nový slovenský film. Asynalagmatično spojenia „slovenský film“ už platilo dosť dlhú dobu . Nuž som sa usadil v malom nemenovanom kinečku a s malou dušičkou som začal sledovať debutový počin Kataríny Šulajovej. Film ma rozhodne nesklamal. Čo by som mu vytkol je dosť nekompaktný scenár, dialógy kolísavej kvality, postsynchróny a moja neschopnosť zaradiť si hlavnú postavu ako skutočne reálnu osobu. Nechápte to zle, Zuzana je výborná, skôr je problém v tom koho má hrať, nie v nej. Tu končia negatíva a začínajú pozitíva, ktoré pre mňa v tomto filme prevládajú. Začnem nápaditou réžiou, ktorú som zatiaľ nemal veľmi možnosť u slovenského tvorcu od Šulíkovej Záhrady vidieť. Áno , je to trochu klipovité ale nie „cool“ štýlom rozčuľujúceho MTV. Farebná zladenosť úžasná. Kamera - no na slovenské pomery nebojím sa povedať perfektná. Muchowova hudba (a mimochodom nielen ona) vám okamžite pripomenie pohodovú atmosféru Ondříčkových Samotárov. No a teraz k niečomu čo považujem temer za div sveta. Zuza Šulajová. Neviem či sa od 95teho skrývala v Záhrade ale som rád, že sa našla. Myslím, že tu máme takú novú malú hereckú hviezdu Slovenska, ktorá ak vydrží trend, ktorý nastúpila v Záhrade a teraz v tomto filme, môže byť čoskoro pani herečka. Miki Křen je ako študent čínštiny čínskejší ako Číňania skvelou postavou, rovnako ako predstaviteľka Eržébet. Ostatní herci spoľahlivo plnia úlohy, ktoré im scenár predpísal. Z filmu mám rozporuplný pocit, lebo na jednej strane som rád, že ide o veľmi kvalitný film z rodnej hrudy po veľmi dlhom čase a na druhej strane som trochu smutný, lebo s lepším scenárom s plastickejšou hlavnou postavou, vychytanejšími dialógmi sme tu mohli mať slovenských Samotárov. Totiž humor tohto filmu ich veľmi pripomína. Celú dobu som vedel čo mi chce autor povedať, bohužiaľ nepovedal to dosť jasne. Takže v pohode za štyri ale piatu virtuálnu posielam Zuzane. 8/10 (11.02.2005)

Slováci zkusili zkombinovat Příběhy obyčejného šílenství a Samotáře, a to nejen hereckou dvojicí Šulajová + Křen, ale i hudbou, pokusem o výpověď, zdánlivě halucinačními scénami a občasným používáním ruční kamery. Výsledkem je téměř nesledovatelný paskvil, kde herci jen tápají a netuší, co by měly jejich postavy cítit nebo jak se tvářit. Za značku "příběh o dívce, která chce zkusit vše, co svět nabízí" se dá schovat i prázdná naimprovizovaná nuda. (31.05.2006)

Film je o mladé ženě. Ta žena neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane. A jelikož jde z náruče do náruče, nemá čas dospět, natož něco vymyslet a něco se svým životem udělat. Potýká se s prázdnotou, obletována muži zjišťuje, že jí vlastně nic nebaví. Není jednoduchý být krasavice...hahaha! Scénář je neskutečně plochý a naivní asi tak na úrovni Bestiáře nebo podobných hitů. Záchranou (v mém případě) je Zuzana Šulajová, sluší jí to, je radost se na ní dívat. No a komu se ta holka líbí, dá body navíc. Jinak ovšem průměr. 60 (75%) (23.10.2012)

Zuzka Šulajová ma odzbrojila natoľko, že nemôžem ísť pod 4 hviezdy :) a taktiež aj preto, že som chcel zdvihnúť naozaj nízke percentuálne hodnotenie tejto snímky (17.9.2011 mal film len 55%). Pre mňa príjemný oddychový film o tom, že nájsť si v tomto svete spriaznenú dušu nie je až tak ľahké, aj keď máte plnú peňaženku. Pre mňa taká slovenská Amélia (ale toto berte naozaj s rezervou!). (17.09.2011)

Sympatická Zuza skáče od dabingu ke studijním povinnostem, od přítele k francouzskému milenci. Několik okamžiků jejího uspěchaného života sledujeme v originální, vizuálně zdařilé atmosféře, v překvapivě svižném tempu, s překvapivě dominantní Zuzanou Šulajovou, kterou obsadila starší sestra, režisérka a scenáristka Katarína. Hlavní plus osobního příběhu (vedle vizuálního zpracování obrazu) vidím ve zvukové složce. Styl Jana P.Muchowa mi bez výjimky sedí, rušnost Bratislavy a poetiku Francie prokládá moderními hudebními trendy. Tudíž moje náhodné setkání se současnou slovenskou tvorbou dopadlo více než uspokojivě. (05.06.2006)