Režie:
Terry GeorgeKamera:
Robert FraisseHrají:
Don Cheadle, Sophie Okonedo, Nick Nolte, Hakeem Kae-Kazim, Mothusi Magano, Joaquin Phoenix, Cara Seymour, Jean Reno, David O'Hara, Tony Kgoroge, Fana Mokoena (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1993, ve Rwandě vypukla kmenová válka mezi Hutu a Tutsii. Celý svět v čele s OSN fatálně selhal a nyní jen prostřednictvím médií bezmocně přihlíží jednomu z nejmasovějších a nejkrutějších pogromů od konce 2. světové války. Paul Rusesabagina je managerem hotelu, který za normálních okolností slouží diplomatické smetánce a bohatým cizincům. Bez váhání otevře brány luxusního resortu bezbranným uprchlíkům. Těch se tam až do konce konfliktu postupně tísní 1268. Jeden muž tak zmohl tisíckrát víc, než tisíce vojáků mírových vojsk. Konflikt si za pouhé 3 měsíce trvání vyžádal skoro milion lidských životů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (853)
Hotel Rwanda je film, ktorý je tematicky a myšlienkovo akosi predurčený byť považovaný za kvalitné dielo s nálepkou „True Story“. Neverím však, že nebyť Schindlerovho zoznamu, by niektorý producent odpískal pre tento film zelenú. Pretože i keď celkom verím, že udalosti pri občianskej vojne v Rwande museli byť naozaj krvavé a z pohľadu nečinne sa prizerajúceho Západu barbarské, nemôžem pominúť to, že Hotel Rwanda je potrebné hodnotiť hlavne ako film. A tu už jeho kvality pokrivkávajú. Humanistické myšlienkové posolstvo nedokáže u mňa vyvážiť niektoré na pílu tlačiace scény a nedostatočnú dramatizáciu celku. Áno, je to dobrý film, ale TOP 200 ? Ani náhodou 8/10 ()
Čtvrtou hvězdičku přidávám jen kvůli sympatickému Donu Cheadlovi a menší roličce Jeana Rena. Opět pro mě jeden z vysoce nadhodnocených filmů. Stejně jako jsem před zhlédnutím lehce očekávala, že bych opět po čase mohla nějakému "výstavnímu" kousku ze zdejší Topky udělit plný počet, jsem zároveň již krátce po začátku filmu vytušila, že tomu tak asi zase nebude. Hotel Rwanda mi přišlo spíše jako průměrné dílo, jehož jistá část byla vyplněna patetičností, nepříliš záživnými a v podstatě pro hlavní děj nic neříkajícími scénami z prostředí hotelu. Také se spoustou sladkobolných scén, při nichž jsem nejspíš měla pocítit šok, vztek či obavy o hlavní postavy, avšak během celého sledování se ani jedno z toho nedostavilo. A ta zbylá část snímku, která měla být tou hlavní a měla se věnovat onomu krutému masakru nevinných lidí, mi přišla svým námětem zcela nevyužitá. Spousty vojáků, spousta úplatků za záchrany nevinných, pár drsných záběrů na probíhající zvěrstva či melodramatické scény mezi manželi (zvláště ta na střeše). Od tak vysokého hodnocení jsem čekala podstatně více. Chyběl mi ten čirý, krystalický naturalismus, větší síla v samostatných scénách a celém ději, vtažení do něj, mrazení v zádech či slzy a prožívaná bezmoc z těch hrůz. Jakoby tvůrci obcházeli dokola a měli obavy, nebo se jim nechtělo "vypravit" do samotného centra "zla." Zase na druhou stranu, v tomto příběhu jim nešlo o znázornění brutality a detailů, ale především o poselství jednoho muže, který zde nebude chránit jen svou rodinu, ale i tisícovku obětí, které se do jeho hotelu uchýlí. Ale i tak jsem na tyto skutečné události, na množství jejich obětí a na těch 87% zde, čekala nemilosrdnější a krutější zpracování. Uživatel heyda to vystihl velmi podobně mému dojmu. ()
Film se zabývá vyhrocenou situací ve Rwandě roku 1994, kdy na sebe střety mezi příslušníky Hutu a Tutsi vzaly podobu gigantických jatek. Výsledkem bylo 800 000 mrtvých lidí. Zářivým středobodem lidskosti se stal hotelový manager Paul Rusesabagina, který ukryl ve svém hotelu řadu vyděšených lidí. Čelíc ignoraci západního světa a nucen uplácet policii za poslední zbytky ochrany, kterou už záštita OSN neposkytuje, dokázal zachránit 1268 životů. Bezmála dvě hodiny dokáže Hotel Rwanda tlačit na divákovo podvědomí, aniž by si vybíral vrcholy a propady. Příběh je snímán energicky a naturalisticky, přestože krvavé a konfliktní scény nechává na pozadí. Nervy tečou. Smrt a ztráta blízkých visí ve vzduchu až do samého konce, situace se přelévá z jednoho emotivně strhujícího momentu do druhého ("Slib mi, že skočíš", Paulova rodina mířící v nákladním voze přímo do chřtánu Hutuů, těla na silnici, Paul hroutící se při pohledu na krev na svém oblečení...). Don Cheadle je v hlavní roli fantastický, dobré výkony podávají i všichni ostatní. Pokud mám vybrat jediný moment, který nejlépe prezentuje celý film a zanechává pocit nezapomenutelna, je jím jednoznačně scéna, kdy Paul přijímá dav uprchlíků do svého hotelu - zahraniční šťastlivci odjíždějí v autobusech, nebe brečí vodu a přímočarý útok na emoce umocňují dětské chorály písně Million Voices. To je chvíle, která jednoznačně převyšuje filmový rámec a ve své přízračnosti nechává všechno ostatní daleko za sebou... ()
Kdyby to šlo, dal bych i šest *. Anebo milion. Za každou oběť jednu. Dokoukal jsem to před minutou a ještě mám mokré oči. Nejděsivější na celém filmu je to, že TOHLE se skutečně stalo. A skoro nikdo v "civilizovaném" světě nehnul ani prstem, aby to změnil. Kde jsme to sakra všichni v tu dobu byli? Co jsme to tehdy řešili za "důležité" věci??? To mi už asi nikdo neodpoví... ()
Silný emocionální zážitek, navíc s dost ožehavým tématem. Don Cheadle zahrál bezchybně a i Sophie Okonedo, která mi sice nebyla sympatická, ale v její situaci jsem s ní více než sympatizoval. Hutu a Tutsii – jeden velký problém, který odneslo smrtí spoustu nevinných lidí. Taky cením dialogy, které byly občas dost kruté, ale na druhou stranu hlavně pravdivé a bezcitné – tak jako je spousta lidí, kteří zažívají problémy pouze na dálku a ne osobně. 10/10* ()
Galerie (61)
Zajímavosti (26)
- Ve skutečnosti Tatiana (Sophie Okonedo) nebyla na Paula Rusesabaginu naštvaná, protože ji s jejími dětmi nechal evakuovat ve voze a on zůstal v hotelu. Paul své rozhodnutí setrvat ve skutečnosti prodiskutoval večer před odjezdem s manželkou i dětmi; rodina jeho rozhodnutí akceptovala. (Dronte)
- Genocida ve Rwandě vypukla v noci ze 6. na 7. dubna 1994 a skončila 18. července téhož roku. Hutuští extremisté za 100 dní zmasakrovali na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Přibližně 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů. (Duoscop)
- Natáčení probíhalo ve rwandském Kigali a jihoafrickém Johannesburgu. (Terva)
Reklama