Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
Když jsem hru viděla poprvé, nelíbila se mi vůbec. Štvalo mě, že jsem v té době žila, a tak můžu říct, že takhle to prostě všechno nevypadalo. Něco je trefné, něco silně přehnané, něco překroucené. Občas mám pocit, že jsem v té době byla někde zalezlá ve sklepě nebo mám snad zatemněný mozek. Podotýkám, že v KSČ jsem nebyla a nebudu, ale znám dost lidí slušných, kteří v té straně byli a nikomu neublížili, ani mi nepřipadali směšní. Pár pitomců jsem taky znala osobně, to je fakt. Ale zas tak moc jich nebylo. Bára Hrzánová je ovšem výborná herečka. ()
Bára je jedinečná a Hrdý Budžes je a zůstane 'jejím' představením. Viděla jsem to 2x a pokaždé jsem odcházela absolutně nadšená a výkonem Báry uchvácená. Ovšem na to její pohazování punčocháčemi jako culíky si moc dobře vzpomínám ze svého dětství (koneckonců jsme stejný ročník :-) a brzdit na kole jsem taky takhle pěkně uměla. Ale Milušku Voborníkovou tu bych tak brilantně nezvládla... Soucit, soucit! ()
V rámci divadelných záznamov u mňa zatiaľ zostáva na piedestály Sluha dvou pánů (2000). Barbora Hrzánová predvádza skvelý herecký koncert. Sype hlášky a predvádza aj fyzicky vypointovaný humor. Sníh. Ten můžu! Ten není vůbec žádnej sladkej. Večeře Helenko. Děkuju, ještě nemam hlad ty kurvo. Soucit. Jazda na kole či dobrodružná historka. Bohužiaľ v druhej polovici kadencia išla dole + mňa netankovali samostatné výstupy Vlčkovej a Jeníka. Urobiť zostrih najlepších scén, tak 5* bez váhania. Ako dvojhodinový celok predsa len rozriedené. ()
Nemůžu jinak, musím do plných. Díky za Českou televizi, která hru odvysílala, nejsem z Prahy a divadla máme úžasná v Brně, ale stejně je mi líto, že řada úžasných věcí mi prostě unikne - a tohle byla paráda (aha, takže Příbram, ale to nevadí, i tak). Hrzánová famózní, nedovedu si na jejím místě už představit nikoho jiného. Smála jsem se, jako dlouho ne, vzpomínala a představovala si, jaké to bylo (jiskrou jsem byla jen rok, nebo tak nějak, na pionýra už naštěstí nedošlo a naši k tomu měli podobný postoj, jako rodiče Helenky)...a naučila se nové slovo - TAJEM. Paráda, co víc k tomu dodat. ()
Velmi no-óbl soudružka holčička s dětským pohledem na svět, infantilním batohem do školy a Vladimírem Iljičem Leninem za zády. S hlasem Báry Hrzánové a hlavně mým hurónským podkresem. Jako smíchem, to se tak u divadla říká. Co to znamená? Že Hrdý Budžes je pecka a mě zvedl neuvěřitelně náladu. Soudruhům, zdar! I když? ()
Galerie (8)
Zajímavosti (6)
- Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)
- Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
- Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)
Reklama