Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
Tenhle populární kousek hodně zkomerčněl, ale to nic nemění na tom, že je to parádní místy hlavně pro prostatiky až uchcávající veselohra.Naživo je to skvělý zážitek, pokud máte to štěstí a něco vidíte a nesedíte třeba jako já v xté řadě bývalého armádním kulturáku s rovnou podlahou kam dali židle..), takže napodruhé jsem si to nedávno vychutnal i v televizi, i když to samozřejmě není ono. Zato se člověk vyhne těm frenetickým a po deseti minutám už otravným ovacím, které si ale divá Bára samozřejmě zaslouží. ()
Jako velký fanoušek divadla, musím toto dílo vychválit až do nebes. Opravdu, ale opravdu dobře zahranná komedie. Bára je naprosto perfektní Helenka Součková. Smála jsem se tak nahlas, a tak mocně. "Sníh můžu, ten není vůbec žádnej sladkej!" ... "to se u divadla tak řiká..." Nezapomenutelný zážitek! ()
Skvělá hra a ještě skvělejší Bára Hrzánová! Ten pohled dítěte na normalizační svět se mi strašně líbí, o to úsměvnějc je ta blbá doba pojatá. A Hrzánová mě dostávala do kolen prakticky celou inscenaci, ale scéna nad partyzánem byla přece jenom nejlepší. Konec konců ji ani ona sama neustála:) ()
Jo tak tomuhle se říká minimalistické divadlo!! Jedny kulisy po celou dobu, dva komparzisti hrají všechny postavy, které vystupují v příběhu spolu s Helenkou Součkovou... To už to vážně měla hrát Hrzánová sama. Přiznám se, že jsem možná tak kritický proto, že se mi mnohem víc líbila rozhlasová desetidílná četba na pokračování, i když (nebo právě proto, že) ji namluvila jedna herečka. V audiopodobě existuje navíc i pokračování Oněgin byl Rusák, což na divadle ne. Jestli někde natrefím na knížky, raději si přečtu knížky. ()
Bára Hrzánová...nemám slov...prostě skvělý výkon... ()
Rusáci a komunisti sou svině, akorát se to nesmí řikat... Hrzánová válí! :-) ()
Jak já se divila, když jsem zjistila, že .."Hrdý Budžes nebyl ani Indián, ani partyzán ..." atd ... Bára Hrzánová je prostě borka ... ()
''Hrdý BUĎ, ŽES vytrval...'' Báro, klaním se a bude mi ctí tleskat Vám ve stoje zas a znova! ()
Mohu snad říci jen jedinou věc. Smekám nad tímto neskutečným dílem. ()
Špatná, trapná a nudná hra, která se pouze snaží recyklovat staré a pořád stejné vtipy (spíše reference) zakládající pouze na nepochopení narážek na režim v podání tlusté holčičky. ()
Konečně jsem to viděl. Bylo to smutné, i když s prvky veselých gagů, jak slovních, tak hereckých. ... byla jsem opatrná, jestli mě někdo nesleduje, třeba kapitán Kloss... Je to pro ty, co to zažili... ()
Prečo ma to vôbec nepobavilo??? ()
Nedávno se mi poštěstilo vidět Hrdýho Budžese naživo, tomu říkám zážitek na celý život!!! Ačkoli hru znám nazpaměť ze záznamu, vidět Báru v nakřivo zapnutém kabátě, s lyžarskými brýlemi nebo na kole naživo je prostě něco! Co říct, jde o naprosto dokonalou hru, která i nám, co komunismus nezažili, má co říct, je to vtipné, je v tom poučení. Trojice herců je naprosto dokonale sladěná a scéna, kdy Bára slézá ze střechy za vydatné pomoci svého kolegy je k nezapomenutí. Stejně si ale dovolím malé popíchnutí, ač jsem se v divadle královsky bavila, přeci jenom mi herecké výkony na záznamu přišli procítěnější. Ale stejně byl potlesk ve stoje, což je nádhera na to, že to hrají už tolik let. ()
tohle jsem viděl naživo a musim podotknout, že jak Báry hudební výstup (kde vyloženě exceluje), tak spousta dalších scén, způsobují prudké výbuchy smíchu a divim se, že se do toho dokáže tak vžít ... bez chyby ;-) http://www.youtube.com/watch?v=75zZaj1re0k&feature=related ()
Případ, kdy si člověk po skončení představení okamžitě stoupne a nadšením tleská do odpadnutí rukou. ()
To snad ani není možné naučit se tolik textu ale Hrzanová to zvládla ()
Nepřekonatelná kanonáda humoru.... ()
Tohle je bohužel dost přeceněná věc. Ono to más svůj vtip, jenže ten vtip se pořád opakuje a na dvě hodiny zkrátka nevystačí. Navíc se mi vždycky vybaví frustrující zážitek, když jsem na tom byl v divadle a děkovačka byla nekonečná, možná ještě nekonečnější než protahovaný závěr třetího Pána prstenů, a ten, jak všichni víte, byl fakt nekonečně nekonečný:) ()
Ok, Hrzánová to odjela sama - ale nějak asi nedokážu ocenit divadlo - to věčné přehrávání emocí mě nebaví. I když je pravda, že v této hře to není až tak úplně hrozné. ()
Již jsem viděl několikrát a vždy mě dostává humor, hloubka a úžasná Bára Hrzánová. Viděl jsem i jako divadelní představení a je to dílo, které budu vždy obdivovat. ()
Reklama