Smrtihlav

Sice mam radsi Vranu, ale i tady se Proyasovi povedlo stvorit paradni film. Skvelej a originalni pribeh a jak se dalo i podle nazvu cekat, taky hodne temnej, kde vetsinu casu clovek moc netusi, co se to vlastne deje a postupne do sebe vsechno zapada, sem tam nejaka drsnejsi scena a charismatickej Sewell v hlavni roli. Z vedlejsich me potesil Kiefer, kteryho normalne moc nemusim. To vse navic s hodne obstojnyma trikama, zaporakama, co vypadaj jak cenobiti, paradnim soundtrackem a hlavne od zacatku do konce skvelou temnou atmosferou. Lepsi 4*. (08.11.2009)

Tak já nevim, Sutherland jako kulhající herr Flick obklopen bandou skinheadských buzíků v gestapáckým vohozu"odjinud" , kteří se neskonale diví, že vymírají, nemaje nikde žádný, byť plešatý protějšek, kde by mohli eventuálně smočit brk a rozšířit tak své řady. Pravda, jeden harant se ve filmu objevil, ale byl to pěkně kousavej hajzlík, škoda ho nebyla. Temnoty a deprese si člověk ve snímku užije, kam až tohle vyprojektovaný laboratorní město sahá., to je fakt a od druhé půlky filmu to má i celkem svižný tempo, jen si myslím, že nebyl dostatečně využit potenciál myšlenky, na druhou stranu tleskám holohlavým frajerům, že dokázali vždy zvládnout bez nějakých větších následků usnutí celého města v jednu chvíli. Já sebou plesknout jen tak za chůze na chodníku, tak se probudím pěkně nasranej, jiný situace raději neřešim :) Pár dobrých nápadů, které byly, dle mého soudu, použity později ve filmech jako je Matrix, Inception a dalo by se pokračovat, jsou zase bonusem, pro který si ale film po druhé nepustím. Navíc koukám, že text distributora je natolik obsáhlý, že vlastně vyblil vše, takže nemá cenu se jakkoliv rozepisovat. Pro mě šedivý průměr. (15.03.2012)

Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. (05.11.2005)

Už od prvních tónů hudby mám dojem, že ne. Nefunguje to na mě. Ne. Takhle to nechodí. Takhle pomalu nemá hlavní hrdina utíkat před nádhernými bleďáky. V takovémhle záběrování nemá házet kufřík do řeky. Takovouhle písničku by při svém prvním představení femme fatale zpívat neměla. A tak dále. Hrdina objevuje věci, které divák na základě stanovených pravidel tak nějak tuší už dopředu, takže kýžený šok se nedostavuje. V dialogu se pořád dokola všechno opakuje, kdyby to náhodou někomu nebylo jasné. (06.03.2013)

Od Dark City jsem nic nečekal. A jak už to tak chodívá, když od něčeho nečekáte zhola nic, a pak to shlédnete, tak vás to nadchne, někdy mírně, někdy více. Dark City mě rozhodně nadchlo, pro své pojetí a příběh. Není to sice sci-fi postavené na tricích, ale to vůbec nevadí. Ty triky, co tam jsou bohatě stačí a dotvářejí dark amtosféru. (24.03.2005)