Smrtihlav

Zatraceně temným retro-prequelem k Matrixu se vydáte po svých vlastních stopách, až na dno ztracené duše. Nebo jen zapomenuté? (Bylo mi povědomé to sklepení s akvárii – jako bych tam už někdy byl.) Je to divné. Slunce se někam ztratilo. Bloudím tímhle zšeřelým městem (a filmovou databází) už mnoho týdnů, "jsem vzhůru celou věčnost, ale noc dosud neskončila." Asi bych taky potřeboval „vyladit“. A hodinky s dvacetičtyřhodinovým cifrerníkem, abych nemusel pořád řešit, jestli je právě AM či PM. Taky listuju svým deníčkem, ale jsou tam jen samé bílé listy. Ovšem tu barovou zpěvačku, Murdochovu manželku Emmu (již brzy Annu), tu si pamatuju! Kdysi dávno jsem ji totiž tajně miloval. A vzadu ve skladišti za restaurací Fat Moe jsem ji šmíroval, když vložila desku do gramofonu, při hudbě nacvičovala baletní krůčky a nakonec se z těch baletních šatů převlékala. Věděla, že ji šmíruju, ale stejně mi dovolila, abych na okamžik zahlédl její nahé tělo. Bylo nám oběma čtrnáct roků... Na tu chvíli si vzpomínám jasně a zřetelně, i po třech desítkách let. Pořád jsem to přece já! (Jsem?)        Pane Alexi Proyasi, vaše Vrána mi kdysi úplně rozklovala duši, ale teď, v Dark City, teď jste mě vážně vyladil! A kdybyste si odpustil ten finální telepatický pingpong, a film skončil po slovech doktora Schrebera: „Přijdeme na to Johne. Možná, že jednoho dne pro tebe budu pracovat“, bylo by to vyladění stoprocentní. Takhle jen za 90%. (16.10.2013)

Proyasovo Dark City je v mnoha směrech fascinující a opět dokazuje režisérovu schopnost pojmout i relativně slabší látku (ano, mytologie je děravá) naprosto strhujícím a bombastickým způsobem. Kromě vypiplaného vizuálu (evidentní ateliérovost vzhledem k příběhu nevadí, naopak, je zcela na místě) a zcela bez debaty nadčasových triků (opět dokazujících, že hmotné miniatury a kulisy budou mít nad digitálem ještě dlouho navrch, digitální efekty se pak objevují v momentech, kdy jejich nedokonalost nevadí a jejich vizuální pojetí podrtrhuje nereálnost a fantasknost situací, v nichž jsou použity) ale bohužel filmu chybí něco, čím by se skutečně zaryl pod kůži. Uznávám, může to být tím, že už jsem před ním viděl mnoho jiných filmů, Dark City se mi ale nedokázalo zarýt pod kůži. Proto "pouhé" 4 hvězdy...PS.: Hodnocen Director's Cut, zajímalo by mě, čím se liší od kinoverze. Je mi divné, že by celý rozdíl spočíval v minutě navíc :)) kdyby někdo věděl, dejte mi vědět, dík... (25.07.2010)

Mám rád sci-fi. Mám rád mysteriózne thrillery. Mám rád filmy od Alexa Proyasa , ľúbi sa mi kamera od Wolskiho, hudba od Trevora Jonesa, silné herecké obsadenie, či temný vizuálny štýl a atmosféra. No, bohužiaľ film ma nebavil. Začiatok mi prišiel správne dravý, zaujímavý, príbehom, prostredím a postavami, ale ako celok ma to fakt nudilo. Divná kombinácia, lebo jednotlivé elementy a prvky sú fajn. Buď som bol zhúlený alebo ma to fakt nebavilo. 50% - 2* (16.06.2015)

Ťažká atmosféra, ťažká hudba, príbeh, spracovanie. Pán režisér, ktorý si sám napísal scenár, mal zrejme v úmysle vytvoriť niečo veľké a jedinečné. Avšak táto forma filmu nelychotí veľkému kruhu divákov, a tak to bol radšej pokus o samovraždu, než úspech. Nakoniec však film vyrobil o 200 tisíc $ viac ako bol rozpočet, a tak pán Proyas zožal dvojitý ,,aplause,,: Vytvoril nevšedné dielo, a napriek tomu neskrachoval. To sa v Hollywoode často nevidí. Nebyť absencie citov a trochu komercie by sme dnes hovorili o Matrixe len ako o slabej kópii Proyasovévo Temného mesta... Dub: Cz - 65% (07.02.2009)

hodně zvláštní film... od začátku jsme vrženi do zmatečného děje a mně trvalo až nehezky dlouho, než jsem se začal chytat... bohužel (naštěstí?) to bylo nedlouho před koncem. nemůžu si pomoct, dýchalo to na mě nijak extra hutnou atmosférou půlnočního béčka, na mysli příliš mnoho otázek a málo odpovědí... 50% (23.12.2008)