Pouta války

Poctivou (místy i moc) dávkou sentimentality nabitý válečný epos, který pochopitelně nutí ke srovnání se Spielbergem a jeho Saving Private Ryan. I zde jsme svědky rozpomínání si starého muže na válečné události z poloviny 20.století. Spolu s ním a jeho bratrem se vracíme do běsnění korejské války, kam byli oba násilím odvedeni. Bitevní pole ukazuje odlidštěnou tvář člověka, kde neexistují žádná pravidla pro přežití. Starší a ráznější z bratrů se ovšem (aby zároveň dosáhl bratrova propuštění) stává vražedným strojem a válečnému peklu zcela propadá. Efektní bitevní sekvence (stejně jako u Spielberga), rovněž četná ruční kamera, končetiny ne zrovna tam, kde mají obvykle být, krev, beznaděj. Upřímně mi jen místy chyběl silnější příběh, dalo se čekat, jak to asi celé skončí, forma jednoznačně obsah převyšuje!! (28.09.2006)

Válečný film, který svými 140minutami dokáže odvyprávět krásný a v důsledcích zničující příběh dvou bratrů. Dokonale se dokážete ponořit do atmosféry válkou zmítané Koreji a do obou bratrů, kteří jsou nuceni opustit vše co mají a bojovat za svou vlast. Jak už to tak bývá, jeden z bratrů musí být ten "silný" co ochrání toho "slabšího". Postupem času a dospíváním obou hrdinů se tyto dvě pozice mění. Film se nebojí krve, ani lehké kritiky a proto se stává dost realistickým ve chvílích, kdy to je od válečného dramatu třeba. Jsou tu slabší pasáže, ale na celkový dojem nemají takový vliv. Je těžké srovnávat tento Korejský počin s čímkoliv natočeném ve zbytku světa. Každý film je jiný ať jsou to zmiňovaná Apokalypsa, Full Metal Jacket nebo Thir Red Line. Každý snímek se snažil ukázat něco jiného a tento vítězí v ukázce bratrské lásky napříč diktátem strany, která dokáže rozdělit i na první pohled nerozdělitelné. (15.03.2007)

Jeden z nejlepších válečných filmů co jsem viděl a neustálý srovnávání se Spielbegovým Vojínem Ryanem si to naprosto zaslouží, spíš Spielberg by mohl být šťastný, ale řikat že Pouta války jsou jenom kopii je naprostá blbost, je sice pravda že oba dva filmy se zábívají vojenskou tématikou a oba jsou natočený úžasně realisticky, i když si myslim že Pouta války ještě o něco víc, ale jinak jsou to dějově naprosto odlišný filmy. Pouta války jsou o bratrským vztahu, který se po dobu války mění až v nenávist a Vojín Ryan je o hledání vojáka, kterému zemřeli bratři a tak ho chtějí poslat domu, takže nevim co je na tom tak stejný, ale jinak se tyhle dva filmy srovnávat dají. A teď když jsem tenhle film viděl, tak se mi Vojín Ryan zdál o moc horší. A to jak dějově tak i co se týče bitev, ty maj Pouta opravdu vychytaný a někdy ještě krutější než vylodění v Normandii a co je na tom nejlepší je, že takových bitev je tady hned několik. Korejci tady z těch bitev dělaj opravdový jatka a všechno to je ještě podpořený dokonalou kamerou, úžasnou hudbou a bezchybnými hereckými výkony. Jen tak dál, takovýhle filmy já můžu (21.09.2005)

Filosofická hloubka u válečných filmů je mi celkem putna, hlavně když mne snímek svou dramatičností a působivým zpracováním dostane do kolen. A to se Taegukgi povedlo dokonale. Jak je už u Korejců dobrým zvykem, emocemi ve filmu nešetří a vám nezbyde, než s pusou do "O" sledovat vypjaté drama dvou bratrů, jihokorejských vojáků, na pozadí velmi krutých, povětšinou zákopových bojů. Některé scény jsou neskutečně silné.. Na nelítostné souboje zoufalých vojáků na bodáky v mazlavém bahně zákopů, popravy lidí, kteří se z nedostatku jídla stali členy komunistické strany či se účastnili komunistických demonstrací, Young-shin a závěrečnou konfrontaci Jin-tae a Jin-seoka, na to jen tak nezapomenu. A že bych místy nedokázal potlačit slzy dojetí, to se mi ještě u válečného filmu nestalo. V mých očích byl vojín Ryan tímto korejským blockbusterem překonán. Král je mrtev, ať žije nový král! (25.10.2005)

Jelikož jsem s válečnými filmy kamarádka teprve krátce, posadí mě na zadek asi úplně každý. Jenže tenhle příběh mě díky své uvěřitelnosti a reálnosti hodil přímo do děje. Scénář sice může znít jako ošoupaný klišé, ale v tomhle případě prostě rozhoduje způsob podání. Ten je chvilkami drsný, chvilkami dojemný, ale hlavně pořád blízko divákovi. Samozřejmě musím pochválit nádhernou hudbu a nadprůměrné herecké výkony obou bratrů. (03.12.2013)