Román pro ženy

Nečetl jsem Viewegovu předlohu! Ústřední herecká dvojice slušná. Celkově se mi to nelíbilo, nebavil jsem se (výjimky potvrzovali pravidlo) a přišlo mi to strašně nečeské. Což možná není chyba, ale... Renč jako režisér orzhodně nezklamal, Viewegh talent prostě má, to mi přijde bezesporu, ale nějak mě to holt nezaklaplo. Neoriginální, to je to slovo - jak píše Radyo Sex ve městě a já dodávám Deník Bridget Jonesové. Hodnotím v kontextu českého filmu, jinak by to byly slabé dvě. Pokud jde o moderní českou kinematografii jděte radši na Hřebejka nebo Slámu. A vůbec nejlépe - počkejte si na Menzla!!!! 50% (18.07.2006)

"Žánrově lze film charakterizovat jako inteligentní romantickou komedii, založenou na originální situační komice, vtipných dialozích a jímavém lidském osudu." - prepáčte, že komentár začínam opakovaním, ale táto veta z textu distribútora je skvelou ukážkou klamlivej reklamy. Ak sa na tento film dívam ako na komédiu, pobavila som sa slušne a dávam 3*. Keby som začala pitvať tú avizovanú inteligenciu, originalitu a dojímavosť, hodnotenie by klesalo a klesalo. A romantika? Pche, radšej sa prepchám cukrovou vatou, než sa nechať dojať takými telenovelovými trikmi. Boli tam dobré cynické hlášky a boli veľmi dobre situované. Komika funguje. Ale okrem prvoplánovej zábavy mi Román pro ženy nič hlbšieho neposkytol. A čo vidia filmári tak úchvatného na herectve Zuzany Kanóczovej, som tiež nezistila. (17.10.2005)

tradičně nesnesitelný product placement, doplněn ještě o teatrální přehrávání povětšinou prázdných frází a dialogů... film jako celek ale působí koukatelným dojmem, pár hlášek a scén se povedlo. stašová tradičně dokonalá, ale občas nemá co hrát. zbytek šedý průměr, leckdy horší. 60% (28.01.2013)

3,5 *, protože jsem se, když o tom filmu teď lehce přemýšlím, ani chvíli nenudila, Simona Stašová byla skvělá, zbytek průměrný, ale zábavný, na nic si nehraje, prostě se jen snaží pobavit a to se mu vcelku daří. Ano, kopíruje to spoustu schémat, je to plné klišé, příběh taky za moc nestojí a je neuvěřitelně předvídatelný, postavy jsou jako vystřihnuté z bestiáře romantických komedií, ale jednoduchá neurážející zábava taky občas není na škodu. (08.08.2006)

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)