Všichni do jednoho

Dosti neznamy, malo propagovany a hlavne nedoceneny cesky film, takova bila ovce mezi vsemi temi soucasnymi, ktere u nas vznikaji. Dulezita je informace, ze scenar byl hotov teprve pred uvedenim Vyvolenych u nas, i presto, ze realizace byla pozdejsi. Lze urcite dovodit, ze se autor musel v zahranicnich verzich minimalne inspirovat. Avsak natura kazdeho naroda je jina, v tomto pripade autor typove vyborne vylicil sest odlisnych jedincu, kteri jsou nejakym zpusobem vazani prave k cestsvi - zhrzeny popelar, ktery citi moznost byt chvili panem (mit "funkci"), duchodce s minulosti v komunistickem lagru, vesnicka matka se silnym smyslem pro rodinu a neschopnosti vnimat cokoliv jineho, pohodar hrajici si na velkeho svetaka, kvazihumanistka jakozto casty zastupce nynejsi mlade generace a student doktorand s inteligenci vygradovanou do pocitu sezrani veskere moudrosti sveta. Vztahy mezi nimi jsou bud naprosto nevyrcene a implicitni (agent), anebo vyrcene, ale bez jakychkoliv konkretnich dusledku (lagr). Kdo sledoval alespon na chvili Vyvolene, vi, ze si tato zcela inscenovana realita nic nezada s realitou skutecnou, kterou bylo mozne sledovat prave v tomto poradu. Obsazeni nehercu a misty nepresvedcive vykony se ukazaly naopak jako velmi vhodny tah a velka deviza, vzdyt kdo je v reality show hercem? Nikdo. Klobouk dolu za tuto vizi. Trochu jsem u toho filmu litoval, ze nerozumim psychologii. Nebyl jsem si jisty nad vygradovanim celeho pribehu, chvili mi to prislo zbytecne, na druhou stranu ani reality show nekonci nekde uprostred bez pomyslneho vrcholu a je treba si uvedomit, ze toto vlastne reality show neni, jen si na ni hraje. Onen zaver tedy tuto skutecnost podtrhuje, pripomina mi to nakonec takove ty komiksove hry pro deti ve smyslu "najdete 10 rozdilu" mezi temer totoznymi obrazky. Jednim obrazkem jsou Vyvoleni, jednim tento film. V jeho pripade jde mj. o dalsi dukaz toho, ze kvalita filmu se neodviji od jeho rozpoctu. Pro Vsichni do jednoho tech opravdu nebyla potreba moc, stacilo mit jen trochu talentu a nebyt uplne pitomy. Kez by se takovych vzacnych kombinaci u nas vyskytovalo vice a divak mohl film nejen hltat od zacatku do konce, ale taky trochu promazat sve polozakrnele mozkove zavity. (02.07.2009)

Označte zcela náhodný dům a zavřete jeho nájemníky do sklepní místnosti. Zaručuji, že do týdne se u nich také dostaví zcela nefalšovaná ponorka. A zažijete víc dramatických situací, než u těchto šesti vybraných jedinců. Čistokrevný český horor skončil s K. J. Erbenem, takže to závěrečné napíchnutí naloženého hermelína byl jen zbytečný záchvěv zoufalce. „Jsme rodina… a já budu váš otec.“ (27.02.2012)

Upřímě mám dost problém tenhle film hodnotit, na jednu stranu na takový nezávislí kousek je to skvost. Ale kdybych to měl brát seriózněji tak největší výtka půjde k hercům, takový dřeva jsem naposled viděl v Někdo tam dole mě má rád. Hlavně mě děsně štval ten "Otec" to byl takovej kretén že jsem mu přál smrt(či prohru) od začátku, to jeho "vidí nás kamery" mě fakt děsně štvaly. Naneštěstí je film dobře vymyšlený a poměrně chytlavý. Jen by si mohly ještě s koncem pohrát. Přišel mi silně nedotažený. Takže film se nedá přímo doporučit, ale na zabití nedělního odpoledne postači bohatě. (20.07.2010)

Ironie ve všech směrech a na českou hlavu určitě supr myšlenka, jen to zpracování trošičku tápe. Já jsem se tak v půlce filmu začal neskutečně nudit, a čekal jsem na to, až se objeví závěr, a začne ten pravý masakr, což se skutečně povedlo a opět to mělo onu šťávu. Nejlepší na tom všem je, že s tou ironií to má v sobě také kus pravdy a proto by se tohle mělo vidět. Snaží se názorově odpovědět na otázku je Reality-show skutečně nebezpečná, ale myslím si, že po tomhle si každý udělá na věc názor svůj. Mně se hlavně líbí ta myšlenka a fakt, že se do toho autoři pustili i přesto, že ne každý s tím vším bude souhlasit, přičemž vidět by se to mělo. Doufám, že takových filmů bude více. (03.05.2009)

Zajímavý počin z českých luhů a hájů má být kritickým apelem na smutnou televizní současnost, kdy hlavním tahákem jsou vysílané reality show stavícího diváka do role až úchylného voyeura. Zajímavé téma a gradující napětí mezi účastníky sráží nedotaženost hereckých výkonů, které bohužel místy připomínají avantgardní divadelní představení. Místo konce vysvětlující titulky napovídají, že si ze závěrečnou pointou jakoby tvůrci nevěděli rady. Přitom po všem tom viděném a slyšeném mohlo být finále i překvapivé. (04.05.2009)