Štěstí

K panu Slámovi mám prozatím docela neutrální vztah, ostatně tohle je teprve jeho druhý mnou viděný film, ale novější Venkovský učitel se mi teda líbil víc. A těch 7 českých lvů mi příjde taky trochu moc (třeba v kategoriích Nejlepší film bych ho dal spíše Příběhům obyčejného šílenství a Nejlepšího herce v hlavní role bych přisoudil zase Trojanovi). Ne že by snad Pavel Liška zahrál špatně, ale když si v hlavě vybavím jeho jiné role, tak je oproti nim Toník sice pěkná postava, ale nijak výjimečná nebo skvěle zahraná. No a další herci mi přišli docela nevýrazní, možná snad šáhlá a sobecká role Geislerové, nebo Polívka, který mě asi tak 2krát pobavil, ale to bylo tak všechno co se humoru týče (tj. žánr Komedie dost nechápu). No a celá ta záležitost okolo dětí byla s odpuštěním hovadina, navíc byla obě dítka docela na ranu. Nedotažený závěr (jak to vlastně skončilo?) filmu taky moc nepomohl. Takže je sice hezké, že se režisér snaží rozehrát solidní drama, které by i ten potenciál mělo, ale výše zmíněná fakta ho sráží do průměru. (01.02.2012)

Skvělý film, kterému se vyhněte pokud máte špatnou náladu. Sledovat dvě hodiny starosti a beznaděj obyčejných lidí není vážně pro každého. Nejlepší výkon podle mě odvádí Aňa Geislerová, její duševně narušenou Dášu budete nenávidět (nebo litovat) od první chvíle. Duo Liška-Vilhelmová hraje dobře, ale místy jsou trochu nevýrazní. Nakonec se mi do hlavy vryla jedna věta, kterou říká jedna z postav: ,,Lidé si občas ničí své životy sami, ale tady u nás na to mají zvláštní talent…“. S tím musím bohužel souhlasit. Štěstí je prostě skvělé drama, ale jeden takový snímek za rok stačí… (26.03.2007)

S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2010)

Poctivě český, realistický příběh, který věrohodně zpracovává klasické téma filmů Bohdana Slámy. Prostředí přírody či vesnice, sociální začlenění, křehké vztahy mezi lidmi, jejich vlastní citové i životní útrapy a vyrovnávání se se sebou samým. Upřímné, opravdové a nezkreslené vylíčení trpkých životů obyčejných lidí. Skvělé charaktery postav a ryzí emoce, které na mě zapůsobily. Tradičně excelují Slámovi dvorní herci, Liška, Vilhelmová, Geislerová, Stašová a další. Souhlasím s uživatelem Vančura, který ve svém komentáři vystihl docela přesně to, jaké dojmy a myšlenky se mi při podobně skutečných filmech honí hlavou. Dokonalý protiklad oproti vší té povrchnosti, lesku, vyumělkovanosti a důrazu na módní a ostatní materialistické statky, které jsou častou náplní současné společnosti téměř ve všem, kam se podíváme. Jak často si uvědomujeme, jak zbytečně a ostudně to všechno oproti skutečným hodnotám působí...? (23.03.2008)

Tenhle film ve mně vyvolal takové znechucení, že jsem v podstatě absolutně bezradná, jak to mám ksakru udělat s hvězdičkami. Na filmu jsem neviděla nic, za co bych je udělila, ale zase mi nepřijde úplně vhodné tam vrazit odpad. Uvažovala jsem nad dvěma, ale potom jsem naznala, že ty dávám ještě filmům, které se mi líbí. To se o Štěstí rozhodně říct nedá. Já prostě nerada vidím ty namaskovaný pražáky jak šaškujou na polorozpadlým sídlišti a hrajou "obyčejného" člověka. (11.01.2010)