Štěstí

Jak dopadnou letošní Lvi je, myslím, jasné. Jestli je dostane někdo jiný než Sláma a Morávek (Hrubeš a Mareš), tak ať se jde Vachler bodnout! Štěstí je neuvěřitelně geniální film - Aňa Geislerová je vpravdě odporná, potkat někoho takového ve svěm životě, tak se ho vážně bojím. Tatiana Vilhelmová je tu pro mě v dost neobvyklé poloze "světice" a Pavel Liška hrající svého obvyklého Idiota mi kupodivu nebyl ani trochu protivný (což mi od jisté relace na Rádiu DeeJay dost je). K tomu musím připočítat i výbornou režii (zde mě zase mile překvapil Bohdan Sláma, protože jeho předchozí film mne zas tolik neoslovil) a scénář, na kterém je nejmrazivější, že si na realitu nehraje. Sociální realismus filmu vychází z každodenní skutečnosti, kterou při troše pozornosti můžeme vídat všude okolo sebe. Vzpomenout si zaslouží i maskéři a neherci, nebýt jich, film by nikdy nevyzněl tak opravdově. S neherci umí Sláma pracovat výtečně, pořád mi totiž není úplně jasné, kdo byl neherec a koho "jen" zručně namaskovali. A nakonec stojí za zmínku i kamera, syrová jako celý film. Nikde zbytečný záběr, nikde zbytečný střih či cokoliv, co by tohle pečlivě vystavěné dílko odeslalo do vod nižších než 5*. (11.10.2005)

"Takový lidský, citový, prostě ze života", povidala paní o tomhle filmu - v jeho případě klišé na obhajobu opravdu stačí, protože to "lidský a citový" dělá zručně a přitom tolik prostě. Čtvrtou hvězdu dávám za závěrečnou čtvrtinu, která je silnější než do té doby "jen" hezké drama a především blokuje cesty několika nastartovaným ultrakýčovitým předvídatelnostem. (16.03.2008)

Sláma sa zlepšil v réžii, chytil sa hutnejšieho scenára ako naposledy a hlavne vie pracovať s hercami. Vzťahy medzi nimi sú vykreslené výborne a emócie posobia velmi autenticky. Lenže je tu aj niekolko problémov. Sláma chce byť čo najreálnejší, čo dosahuje vyzobrazením (myslím) Opavy ako mesta z druhej svetovej vojny. Všetko je špinavé, sociálne vrstvy žijú niekde pri meste v rozpadnutých barákoch ako v Riu, ale sú to inteligentní a dobrosrdeční ludia. Monika je chytrá, ale z nejakého dovodu neštuduje (podla Slámu si to v Čechách asi možu dovoliť iba majetné vrstvy) a pracuje v supermarkete. Toník zase jedeň deň nemá ani halier, potom sa zamestná v továrni a hneď stavia novú velkú kúpelňu atď. Tomu sa hovorí pseudorealita. Čert to ale vezmi, pozerá sa na to dobre a je to dojímavé. (09.07.2007)

S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2010)

Už dlouho jsem při psaní komentáře nebyl takto bezradný. Plný počet hvězdiček, nad tím netřeba přemýšlet..ale okomentovat toto vyjímečné dílko slovy je velmi nelehký úkol. Takže popořadě. Herecké výkony..není co vytknout. Od rolí vedlejších, kde bych vyzvedl výkony starostlivé matky v podání Simony Stašové a neméně starostlivého, leč více konvenčního otce v podání Bolka Polívky, až po role hlavní. Zde se blýskla Anna Geislerová (která překvapivě nedostala moc prostoru), ale hlavně ústřední dvojice Tatiana Vilhelmová a Pavel Liška. Jejich zprvu oboustranně kamarádský vztah přerůstá naprosto přirozeně a nenuceně v opravdovou lásku, která jakoby neměla být ani v jednom případě opětována. Režisér nechává závěr optimisticky otevřený. Když už jsem zmínil onoho vůdce všeho a všech, pana Slámu, musím smeknout. Tento melancholicky natočený snímek vynesl někam mezi klenoty, kde by se snadno mohl pyšnit známkou KOH-I-NOOR! Vytříbená kamera, která Vás každým záběrem ohromí, je naprosto profesionální a zachycuje vždy ten správný okamžik. Průmyslová "příroda" Mostecka je v kontrastu s lidskostí obou hlavních postav. V celém filmu narazíte na neskutečné množství jak smutných tak veselejších momentů. Ať už dvě roztomilé děti Dáši či Toník stavějící dům. Nebraňte se slzám..stejně to nemá smysl. (25.04.2006)