Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Po shlédnutí nového sestřihu dávám o hvězdičku víc. Nový sestřih je (paradoxně) o půl hodiny kratší a je to DOBŘE!! Jen mám pocit, že samotný Budař s Morávkem nevěděli sami co točí. Zbytečně dlouhá expozice si rochní v urážkách a masturbaci a když se začne něco dít, není na to náhle prostor, mnoho zajímavého se ke škodě věci odehrává zkratkovitě či křečovitě. Možná měli oba scénáristé zapnout více autocenzuru, nechat si nějaké nápady pro příště a více se držet obou dějových linií (třeba ta Krajčo+Borová je vyloženě odfláknutá). Film by pak byl kompaktnější a tím i lepší. Zpomalené obrazy v dešti na závěr působí jako pěst na oko a já nevím, co si mám myslet, zda to tvůrci myslí vážně nebo ne. Závěr v krematoriu je ovšem brilantní, stejně jako několik dalších scén. Milovníka brněnských divadel potěší i spousta malých ale výrazných rolí (Vyorálek, Jeništa, Drozda, Jelínek...). (28.01.2008)

Obsah včetně závěru: Hrubeš (Budař) a Mareš (Krajčo) jsou kamarády od dětství. H je revizor a odejde od bláznivých rodičů (Janžurová, Donutil) bydlet do schátralého domku Marešovy babičky. M je hodnej, asi trochu mentálně postiženej. Hrdinové připomínají touto konstelací Kouřové signály. Zavolají si prostitutku, se kterou se M pak snaží chodit. Slovenský uhrovatý režisér si vymyslí realityshow na téma přesvědčování H o tom, že je vyvoleným lámou (Spalovač mrtvol?). Ten se začne přes úvodní odpor do nového životního poslání vžívat a pravda je mu prozrazena až na letišti před odletem do Tibetu. Po jeho odchodu na letiště se M zasebevraždí. H s baseballovou pálkou na toaletě nutí režiséra a producentku, aby na M pohřeb pozvali celebrity (prolíná se celým filmem). M je pochován s vojenskými poctami v uniformě svého dědečka (tykal si s generálem Svobodou) a za zpěvu své oblíbené Haničky Zagorové. H s režisérem pak odcházejí směrem k žižkovskému vysílači. (18.12.2008)

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. (10.11.2009)

"Víš, že je možný bejt závislej na televizi?...Já ti říkám bojuj s tím ty vole!" Špetka neurvalosti, lidské tuposti, krutosti a pořádná nálož humoru v podání dvojky Jana Budaře a (především zpěváka) Richarda Krajče. Mělo to svůj náboj a několikrát jsem se skutečně nasmála, ale bohužel tomu tak trochu něco chybělo. Jan Budař společně s Miroslavem Donutilem a pár dalšími znělými jmény, mě opět utvrdili o svých hereckých přednostech, kterým je třeba věnovat svou pozornost (i na úkor občasné psychické újmy způsobené českou kinematografií jako celkem). Potěšila mě znělá hudba od Jana Budaře. (17.03.2013)

Často o tomto filmu čtu, že ho někdo tak úplně nepochopil. Můj případ to není, mně ten film řekl hodně, i když občas trochu šílenou (ale zábavnou) formou, a neměl jsem s ním sebemenší problém. Akorát tempo někde v půlce trochu povolí. Zde jsem našel několik scén, které bych vzhledem ke zkrácení stopáže s klidem vypustil. Konec mi to ale vynahradil. Moc se mi líbil. Stejně jako výkon Richarda Krajča. Jan Budař mi občas trochu "nesedl", ale vzhledem k tomu, že hrál v podstatě hajzlíka, tak jsem to spolkl. Rozhodně to ale není film pro široké publikum (viz. Nuda v Brně). (17.10.2005)