Šílení

Také filmy sa nehodnotia, také filmy sa prežívajú. Akurát tu možno - ako správne poznamenal jeden z komentátorov - srať mramor. Poďme na to. Švankmajer sa tentokrát dôsledne vyhýba okázalej manifestácii surrealistického "besnenia" (pokiaľ sa nemýlim, "Šílení" sa do slovenčiny nemá prekladať ako "Šialení", ale ako "Besnenie" a teda do angličtiny ako "Frenzy" - ktosi však prišiel s geniálnym nápadom a názov filmu preložil ako "Lunacy") v zmysle evokácie iritujúceho sveta plného bizarných zákonitostí. I animáciu používa ináč - vkladá ju na spôsob medzititulkov (mäso tranzitujúce na neuveriteľné destinácie funkciu medzititulkov de facto spĺňa). Zavrhuje surrealistickú estetiku "najväčšieho zločinu" (spomínate na poviedku "Bieli ľudia" od Walesana Arthura Machena? - "Ak by ruže vo vašej záhrade začali spievať podivné piesne, zošaleli by ste") v prospech síce libertínskeho, ale predsa len značne racionálneho prístupu, súc si vedomý skutočnosti, že žiadny psychický automatizmus a la "stret diktafónu a jarmočného srdiečka na pitevnom stole" mu uspokojivo neposlúži na celkom konkrétnu a plnohodnotnú alegóriu. Všetka spomínaná racionalita sa však rozplynie, ak film porovnáme s inou hororovo ladenou alegóriou či podobenstvom - so Shyamalanovou Osadou. Iracionalita odrazu vystupuje na povrch ako voda pri chôdzi po rašelinisku a táto neprívetivá, strašidelná, meditatívna a morbídna "nordická" krása, kvôli ktorej máme tak radi všetko imaginatívne prehovorí jasnou rečou. Zreteľnou, zrozumiteľnou a hlasitou, ale dostatočne "šílenou", aby nebola malomocne ordinérna (alegória v alegórii, arteterapia, pôžitok z pochovania zažiava či Dominikova stolová hra - milujem detské stolové hry). V súvislosti s tým ma napadá, že surrealisticky najortodoxnejším prejavom vo filme je spôsob markýzovej reči. Jeho divadelne afektované verbálne sebaprojekcie nemajú za úlohu len dráždivo presne pertraktovať to, čo je erbovo (ne)podstatné - v delirantne vyšinutom svete sú vlastne jedinou alternatívou "zmysluplného" správania. Pokiaľ Švankmajer používa reč, tento civilizáciou sprofanovaný spôsob dorozumievania, neprehliadnuteľne sa snaží silne ju štylizovať - Liška takmer nezrozumiteľne artikuluje alebo koktá, Tříska pateticky hrmáca, Huba maniakálne pradie (vo Faustovi či Donovi Šajnovi je napríklad exaltovane divadelná - "Fauste, Fauste...", spomínate?, v Alenke je sprofanovanosť reči zdôraznená okázalým a neustálym opakovaním superzbytočného slovného spojenia "pomyslela si Alenka"). Koncepčne celkom iný Švankmajer, pre mňa ale opäť úplne perfektný. (11.07.2006)

Švankmajerovu tvorbu mám rád, pokud se drží nějaké poetiky. Ale záliba ve zvrhlosti, s poukazováním na svět a náboženství, jak jsou špatné, mi přijde už takové politikum. Každý na tohle má náhled jiný, někdo třeba v životě zažívá jen pěkné věci, ne? Oceňuji kameru a střih, skutečně vynikající a na úrovni. Ale jinak nevím, co pan Švankmajer, kromě takových povrchních a obecních řečiček proti náboženství a totalitě chtěl říci. Ani jako podobenství to nefunguje, hnedle se dají najít paralely, jež nekorespondují a jsou mimo mísu. Svým stylem je to jakási pocta Váchalovi a Krvavému románu, říznuto gotickým hororem, s jakýmsi jemným okořeněním ve stylu Poea, ale celé je to tak podivně úchylné, že asi člověk musí mít podobné smýšlení, aby film ocenil. (03.11.2016)

No na tenhle film jsem se dost tesil, ale zaroven jsem nevedel, co mam cekat, protoze tohle je prvni film od Svankmajera, kterej sem videl. No ale ted po skouknuti musim rict jedno - kurva to byla jizda. Konecne nejakej novej poradnej ceskej film, kerej neni jako vetsina ostatnich novejch o nicem, ale ma slusnej napad a je misty skutecne docela hororovej, i kdyz za horor bych to neoznacil. I kdyz pribeh neni nak zvlast komplikovanej, samotnej scenar je docela propracovanej a konecne film nepusobi jak kdyz na jeho natoceni nebyly penize. Sice jsme plne nepochopil, k cemu byli ty "animovany" sekvence s vnitrnostma, ktery oddelovaly nektery scenky, ale napad to byl dobrej a vypadalo to cool. Co se tyce hercu, ty jsou v pohode, Liska je na takovyhle role machr, Geislerova se zase po case ukaze naha a Triska je naprostej dabel - co veta to hlaska a ze ty hlasky stoji za to a scena jeho orgii byla hodne kruta. Jediny co mi prislo trochu divny, je ta pritomnost veci z minulosti i soucasnosti (klavesnice, kocar nad dalnici atd.). Nevim jak moc film vychazi z povidek E.A.Poa, tyhle jsou jedny z mala, kery jsem od nej necet, ale urcite si je prectu. Sice jsem si z filmu neodnes naky hluboky ponauceni, jak se o to snazi vetsina ceskejch novejch filmu, ale zato jsem se vyborne bavil a ten blazinec je jeden z nejlepsich, co jsem ve filmu videl. (31.05.2006)

"A vy máte něco proti rouhání a zločinu? Že vy jste ještě panic?!"                                                                                             Šlílení jsou prostě skvostní, šíleně šokojící, ale o rozum, o panictví ani o víru (máte-li jakou) vás nepřipraví. Připraví vám leda tak podívanou, která není určená ani prudérním ani hloupým divákům. (01.09.2014)

Neuvěřitelný mindfuck. Se Švankmajerem nemám příliš zkušeností, takže tohle 2 hodinové mentální inferno bylo zážitkem skoro jako z jiné planety. V kině jsem měl pocit, že snad ani nevydržím do konce, ale s odstupem dní mi dochází, že je Šílení takovým bizárem, že se mi nakonec nějak dostal pod kůži. 6/10 (03.01.2017)