Válka světů

Filmy s tématikou mimozemskej invázie patria v rámci komerčnej produkcie u mňa aj napriek rozličným kvalitám a prístupom dlhodobo medzi tie najatraktívnejšie, táto téma ma vždy fascinovala a práve podceňovaná Vojna svetov u mňa predstavuje absolútnu špičku tohto subžánru. V tomto type filmu sa najviac využívajú dva odlišné prístupy, či už ten veľkolepý blockbusterový, pri ktorom má divák prehľad o celej situácii vďaka tomu, že je z pohľadu vysokopostavených ľudí a tak ponúka aj veľkolepú akciu, akou bol napríklad Emmerichov Deň nezávislosti alebo ten komornejší, ktorý je z pohľadu obyčajných ľudí, divák sa dozvedá informácie skôr len pomaličky z rôznych útržkov, ale zase je to atmosférickejšie a napínavejšie a práve vďaka tým obyčajným ľudom aj také sympatickejšie a to sú zase napríklad Znamenia. A Steven Spielberg našiel podľa mňa ten najlepší možný kompromis. A tak je tu veľkolepý, ale aj poriadne atmosférický a napínavý film, kedy je v centre diania relatívne obyčajná rodina, ktorá sa mi získala a prakticky stále sú pri nejakých dôležitých udalostiach, prípadne sa stretnú s ľuďmi, ktorí majú celkom prehľad. Takže sa divák nemá problém aspoň čiastočne orientovať vo všetkom dôležitom, ale zároveň film dokonalo funguje aj v tej komornejšej rovine, otec bojuje o životy svojich detí, takže sa mu nedá nefandiť a prežíva s nimi aj množstvo takých, z celkového pohľadu nedôležitých, ale z osobného dosť nepríjemných udalostí. A tak je film väčšinu času skutočne prvotriedna žánrová zábava, kde jedna nezabudnuteľná sekvencia strieda druhú. A síce ku koncu už tomu začne trochu dochádzať dych, ale predsa len je to stále vysoká úroveň a ani proti tomu záverečnému vyriešeniu problému nič nemám, predsa len toto bolo už v predlohe. S obsadením nemám žiadny problém, Tom Cruise mi vyhovuje prakticky v každej úlohe, Dakota Fanning mi príde ako ideálna filmová dcéra na ochraňovanie, militaristický a pomstychtivý Justin Chatwin má tiež niečo do seba a v priebehu filmu stretnú dostatok zaujímavých vedľajších postáv. A akcia tiež predstavuje absolútnu žánrovú špičku, s lepšími mimozemskými strojmi som sa ešte nestretol, nielen, že perfektne vyzerajú, ale vedia si získať rešpekt a každý stret s nimi je nezabudnuteľný, ale perfektne fungujú aj tie komornejšie, hororovo ladené scény. Tu ma jednoducho baví všetka akcia, ale najviac si predsa len vychutnávam celú úvodnú fázu a všetky strety s armádou. Takže Steven Spielberg tu podľa mňa odviedol prvotriednu prácu, film má vynikajúci vizuál a efekty, ale aj perfektnú atmosféru a občas je aj poriadne napínavý a aj dosť nepríjemný. Tu všetko funguje na najvyššej úrovni. Takže aj po rokoch a mnohých pozretiach o plnom hodnotení vôbec nepochybujem, pre mňa nielen najlepší film s tématikou mimozemskej invázie, ale aj jeden z najlepších vysokorozpočtových filmov. 88% (31.05.2007)

Narozdíl od filmu se já vyjádřím zcela nudně, nač další "rozborku"........ Tom byl dobrý, ale protože Magnolií si nasadil obrovskou laťku, malý kousek mu tady chyběl. Dakota je óbrtalent, přesto je už mírně předakotováno. A našly by se další prkotiny. Pro mě je ale podstatné, že "zvuky" a "obrazy" v tomto fantastickém filmu, byly - nevím, jak je to možné - tytéž, které mě kdysi dávno děsily i v knize. (04.07.2005)

Když jsem to viděl, myslel jsem, že mám vlčí mlhu a raději jsem si znovu pustil počáteční titulky a přesvědčil se, že se to fakt jmenuje Válka světů od režiséra Spielberga. Ale takovou sračku jsem už hodně dlouho neviděl. Předloha je velice dobře napsaný SF, s překvapivým koncem a dobrou zápletkou. Wells totiž byl spíš klasický autor inklinující ke krásám SF fantazií hlavně kvůli svobodě, kterou mu to přinášelo v zápletkách a příběhu. Rozhodně ale nebyly jeho povídky nebo romány hloupé, naivní, lineárně přímé linky ubíhající k předvídatelnýmu konci. Každýmu by mělo být jasný, že u Spielberga dojde k happyendu, že tam nějak přimíchá téma porušené rodiny, která se během filmu spraví, že se bude vyžívat v tricích a barvičkách kamery, ale ve výsledku těch efektů vlastně vůbec nevyužije k bližšímu popisu světa, ale jen k nadšeným "Och!" a "Ach!" které publikum v sálech tak rádo vydává. I mně to bylo jasný, jenže u Války světů se přeci jen vyznamenal pořádně. Řekl bych, že to přehnal stejně jako pejsek a kočička, protože když na závěr se všichni šťastně setkají (podotýkám celá rozpadlá rodina až na druhého manžela včetně za mrtvýho pokládanýho synka), je to už přeci jen trochu moc. Navíc průběh filmu je jakoby narychlo okopírován z některého z těch nudných béčkových scifáčů, které se vyrábějí jako na běžícím pásu pro americké SF televizní kanály. Cruise prostě někam jde s dcerou a synem a čas od času narazí na emzáky nebo nějakýho magora, ale vždycky jako zázrakem vyjde ze všeho zdravej. Co se týká té všemi opěvované Dakoty, myslím, že přehrávala víc jak android v Metropolisu a to už je co říct. Jedinej jakžtakž slušnej herec byl ten emzák, kterej na konci tak efektně umřel. (18.05.2006)

Mě Spielberg rozhodně nezklamal. Svým způsobem opět velice originální způsob vyprávění - totiž naprosté zaměření se na Cruisovu postavu a absence nějakých bombastických ničících scén z Washingtonu a New Yorku a absolutní nezájem o to, co zrovna dělá americký prezident - tak tento způsob se mi hodně líbil. Díky tomu se člověk může docela dobře vcítit do Cruisovy postavy. K tomu navíc přispívá velmi působivá až dokumentární forma vyprávění, Spielberg navíc skvěle pracuje s neviděným (ale slyšeným) nebo jen naznačeným (tohle zvládá už od Čelistí). Vzhledem k předchozí režisérově tvorbě jde o film velice temný, drsný až děsivý. Geniálně je natočená úvodní scéna, Cruisovi hrůzu v očích skutečně věříte (hraje výborně) a chápete ho, protože scéna natočená opět jen z jeho pohledu je drtivě působivá. Podobně silné scény se objevují, když se v davové psychóze projeví temné stránky člověka. A pak ještě i třeba jen několikavteřinové klenoty jako je "řeka" či "vlak". Přiznám se, že sklepní scény s Timem mi přišly už trochu natahované, i když ta variace na kuchyňskou scénu z Jurského parku byla docela zajímavá. Snad si mohl Steven odpustit ty závěrečné asi dvě minuty, ale nakonec proč ne. Z technického hlediska je film bezchybný (u Spielberga nic nového), působivá je hudba Johna Williamse (i samostatně), v níž sice absentují nějaká velká témata, která ale naprosto slouží filmu. (06.07.2005)

Nejdřív jsem myslela, že si emzáci konečně přiletěli pro tu Tomíkovu sektu, a když jsem pochopila, že to tentokrát bude hodně blízké a hodně nepříjemné setkání třetího druhu, tak jsem pro změnu netrpělivě čekala, kdy Miranda Otto tasí meč a s výkřikem "smrrrrt!" jim nakope pozadí nebo co to mají. Obě domněnky a naděje se ukázaly jako liché a pokus sympatizovat s hrdiny vyšel naprázdno, protože Tom byl v proletářské roli přesvědčivý asi jako vlk přestrojený za babičku a po deseti minutách ve společnosti jindy skvělé Fanningové, která v sobě coby Mary Ann značně nelogicky spojovala mnou nejvíc nenáviděné stereotypy v zobrazování dětských postav, a sice rozmazleného hysterického spratka s přemoudřelou zmenšenou kopií dospělého, jsem si přála, aby se E.T. nažral a Dakotka nezůstala celá. Naštěstí komorně hororová stránka věci a pochmurná atmosféra, nahrazující dnenezávislovské hurávlastenectví, přece jen daly občas zapomenout na přeslazené rodinné drama, stejně jako Tim Robbins i na minimálním prostoru zastínil své hvězdnější kolegy, takže i když Spielberg ve výsledku válku se světem nevyhrál, kapitulaci přede mnou podepisovat nemusí. Já holt radši Mnichov nebo Amistad, Mr. Director. (16.12.2009)