Holiday

Výborná komédia, ktorá najmä v prvých dvoch tretinách je nabúchaná skvelými scénkami s fantastickými výkonmi v podstate všetkých zúčastnených. Každopádne postava Julie sa v poslednej tretine otočí o 180 stupňov a pseudodramatické vložky pre postavu Katherine Hepburn zbytočne narušujú výbornú komediálnu atmosféru. Ak by to bolo celé o tom, ako sa Johnny musí prebojovať do posh bohatej rodiny, bolo by to oveľa lepšie. (26.09.2021)

Paráda. Kombinace Cukor, Grant a Hepburn nemůže zklamat. Holiday se profilují ve své první polovině jako klasická divadelní screwballka, aby se před blížícím se očekávaným závěrem překvapivě proměnily do dramatické polohy, ve které hlavní postavy touží po vlastním sebeurčení. Tenhle docela neočekávaný tah ve výsledku funguje výborně a dodává postavám Granta a Hepburnové na plasticitě. Cukor byl prostě hollywoodský král. 9/10 (13.08.2017)

Jedna z tých úžasných romantických komédií, ktoré strhnú svojim mixom situačnej komiky a ľúbostných peripetií a pri ktorých nie je možné si nezamilovať hlavnú hrdinku. Príbeh je z rady tých najkýčovejších: bohatá dcéruška si privedie nemajetného elegána, s ktorým sa po krátkej známosti chystá zosobášiť. Predstaví ho rodine a nasledujú klasické peripetie ako presvedčovanie otca, poznanie kladných a záporných postáv a klasické precitnutie. Ale čo sa ráta u takéhoto filmu je tá neskutočná sviežosť s akou je podaná, tá energia a radosť z hereckých výkonov Katherine Hepburn a Caryho Granta. Kiež by bolo viac takýchto filmov, ktoré zahrejú pri srdci. (29.06.2005)

Já tyhle filmy miluju. Jsou staré, černobílé, jednoduše romantické, s kouzelnou atmosférou, úžasnými herci, a i když je vždy jasné, jak nakonec dopadnou, ani na minutu nenudí. Svižné dialogy, vtípky a pár přemetů Caryho Granta je najednou lepší než všechny ty moderní velkolepé superspektakulární blockbustery, kde si člověk přes různé výbuchy a další počítačové triky skoro ani nevšimne hlavní postavy. (25.12.2012)

Velkoryse obsazené Cukorově komedii, skládající naivní příběh ze současně vtipných i důvtipných dialogů (nejednou i mimořádné citové hloubky), lze vytknout jen nedostatečné prokreslení (naštěstí nenaplněného) prvního hrdinova vztahu, který se (ač se kolem něj zprvu vše točí) ve vyprávění nenáležitě odbývá jen jako jakási danost a nekonkretizuje se odpovídající milostnou souhrou, ale jen nevěrohodnými ilustrativními gesty. Kvůli tomuto povrchnímu omezení mileneckého poměru na pouhý tělesný kontakt bez špetky porozumění a sdílení (jež šlo vyjádřit nějakým smysluplným hovorem či naznačit odpovídající epizodou), vedoucích k celoživotní společné cestě, působí jejich cit nevěrohodně, prázdně, až šíleně (prost zjevného milostného šílenství, prazákladní touhy a magnetismu lásky). Konfrontací se strhujícím životním entusiasmem starší sestry, inspirující a senzitivní, i se vzorem staršího manželského páru hrdinových přátel, okouzlujících svou vzájemnou oddaností a souhrou, vyvstane prázdnota svazku zasnubujících se zcela jednoznačně. Tento nedostatek je zcela zásadní a tříští se jím celý scénář. Sama realizace, herecká interpretace postav, však dovoluje (ba přímo nutí) přehlédnout jej a pokorně svědčit. (22.04.2015)