Její případ

Krásna ukážka toho, ako sa kedysi v Amerike (vraj najdemokratickejšej krajine na svete) žilo. Som šokovaný, že ešte prednedávnom tam ženy v zamestnaní nemali právo skoro na nič. Iba makať a poslúchať. Žiadna materská? Niečo u nás už vtedy nemysliteľné. Áno, ženy ju nemali tri roky ako teraz, ale aspoň nejakú mali. Je smiešne, že sa teraz hrajú na ochrancu demokracie a pritom sami doma majú neskutočný bordel. Naozaj silný príbeh, ktorý toho veľa povie a zaujme až do konca. Film vo mne vyvolal pocit znechutenia, ktorý nakoniec prerástol do pohŕdania. 80/100 (02.02.2014)

Největší síla filmu mi přijde v prostředí (My oh my, ta krajina vytváří perfektní pozadí pro příběh o zvrhlostech, jakých je lidstvo schopno, ale nijak se s tím nepracuje.) a ve faktech, ale režisérčina interpretace mi jde proti srsti. Je to spíš manipulativní a bolestínské. Chtěla bych to vidět nekompromisní a důrazné jako McQueenův Hlad. (30.09.2014)

Jestli jste viděli třeba Erin Brokovich, vězte že North country je v podstatě to samé, hrdinka má jen trochu jiný důvod žaloby a příběh se snaží být dojemnější, snad ještě víc vystavuje svou touhu po nějakém tom Oscarovi. Charliz Theron je tu v roli ženy, která se rozhodne postavit mužskému potlačování ženských práv. Hrdinka pracuje v dolech a je vystavena brutálnímu ponižování (muži rozmazávají výkaly po stěnách, aby je musela umýt, muži s ní převracejí kadibudku atp.). Jako jediná z ponižovaných žen se rozhodne zvrhlé muže zažalovat. Mezi tím vyřeší problémové dospívání syna, těžce jí onemocní nejlepší kamarádka, je veřejně zostuzena, takže musí napravit pošramocenou pověst, urovná vztah s otcem, a v neposlední řadě si sežene partnera. S Charlize se mi líbila Zrůda, její výkon mě příjemně překvapil. V North country jsem jí ale postavu životem zkoušené ženy nedokázal uvěřit. Je to vina spíš scénáře, který ji neustále klade do trapně patetických situací (když brečí, protože jsou s dětmi poprvé v restauraci – fastfoodu, a nebo když se svým synem mluví na schodech o jeho otci – učiteli, který ji v mládí znásilnil). Možná je problém v tom, že je tu těch jejích životních krizí příliš – nejdřív jsem si říkal: to je ale chudák. Když se hrdince ale hrdinku po x-té někdo poníží/urazí (), aniž by děj někam vyloženě gradoval, člověk už se spíš směje a nevěřícně kroutí hlavou. Z čehož vyplývá, že North country je jen slepenec mnoha stokrát viděných „dojemných scén“. A to nemluvím o neuvěřitelně vleklém tempu, které jen prodlužují různé „poeticky“ laděné zpomalené záběry na jezdící náklaďáky atp. Ale abych jen nehanil – za zmínku jistě stojí nádherný výkon Woodyho Harrelsona (tak vykulené oči nikdo nemá!) jehož první scéna, ve které si jde zatancovat s Charlize je nezapomenutelná. T o však nemění nic na tom, že North country není nic jiného než velice trapný hollywoodský kýč. (25.03.2006)

Soundtrack Gustavo Santaolalla: 1. North Country - Gustavo Santaolalla 2. Girl of the North Country - Leo Kottke 3. Tell Ol' Bill - Bob Dylan 4. Werewolves of London - Warren Zevon 5. Bette Davis Eyes - Kim Carnes 6. If I Said You Had a Beautiful Body (Would You Hold It Against Me) - The Bellamy Brothers 7. Lay Lady Lay - Bob Dylan 8. A Saturday in My Classrom - Gustavo Santaolalla 9. Sweetheart Like You - Bob Dylan 10. Baby Don't Get Hooked on Me - Mac Davis 11. Do Right to Me Baby (Do Unto Others) - Bob Dylan 12. Standing Up - Gustavo Santaolalla 13. Paths of Victory - Cat Power (12.05.2011)

Filmy, zabývající se vážně postavením žen, rozhodně na každém rohu nenajdete. Točí se totiž hůř než filmy o rasismu, kde nemusíte hádat, kdo je ten zlý a kdo hodný. Její případ je opatrně na straně žen, ale myslím, že Niki Caro se hodně snažila, aby popsala ponižující praktiky horníků a přitom ze všech mužů neudělala prasata (postava Seana Beana je tu jen proto, aby tu bylo o jednoho sympatického klaďase navíc). Zamrzí ale, že film je pocukrovaný hollywoodským pozlátkem a není tak drsný a uvěřitelný, jak by mohl být. Ale i tak tu témat k zamyšlení najdete hodně. 70 % (07.12.2009)