Mistr a Markétka

Nemyslim si, že tento seriál "zničil" předlohu, pouze ji otrocky ilustroval, "otrocky" ale nutně neznamená špatně, znamená to pouze "velmi věrně", mne kupříkladu zpětně pomohl docenit samotnou předlohu. Také si nemyslím, že by Woland vyhlížel "soudruhovsky", a s hereckým obsazením jednotlivých postav jsem byl spokojen. Celkově to hodnotím jako lehce nadprůměrnou adaptaci. Alespoň v té doslovnosti tu tvůrci odvedli poctivou práci. (12.08.2011)

Pro ty, co nečetli knihu, asi trochu nepřehledné, asi trochu dost. Proto jsem to nechtěla vidět dřív, než si přečtu knihu, protože jsem tu nepřehlednost předpokládala. Tady skládám poklonu scenáristovi a režisérovi, kteří dokázali z knihy udělat, za nemalého přispění skvělých herců a doprovodu úžasné hudby, takhle výborný seriál. Nepřipadalo mi to zdlouhavé a natahované, nebyla tam totiž žádná hluchá místa o ničem. Velké plus je, že tam byla spousta triků a přitom jen tak mimochodem, jako naprosto organická součást děje. Kdybych nevěděla, že krev se jen tak beze stop nesmete, nepoznám, že se jedná o trik. Koště taky nelítá, o tom jsem se bolestivě přesvědčila už v dětství, a tady úplně přirozeně lítá a nepochybovala jsem o tom, že Markétka opravdu proletěla na koštěti nad Moskvou až někam do míst, kde žijí bosorky, na oslavu Valpuržiny noci. Oslím můstkem jsem se dostala k Markétce, tak ta je jedním slovem nádherná. Muži šílí, ženy závidí. Co dodat, Anna Kovalčuk překonala i moje představy. S mými představami se hrubě neshodoval Jošua Ha-Nocri, Ježíš byl semita, pokud sám tvrdí, že jeho otec byl Syřan, měl by být tmavovlasý a tmavooký, což Sergej Bezrukov v žádném případě není, ale on opravdu BYL Ježíš. Protože Ježíš byl člověk. Ježíš tady je opravdu hluboce lidský a přesvědčivý ve svém klidu, poddajnosti a mírnosti. Sergeje Bezrukova si člověk užije nejen v roli Ježíše, ale užije si i jeho hlas pokaždé, když promluví Mistr. Tedy v originále si užije. Woland není ďábělský, ale on ani v knize vlastně není. Proč by, ke všem čertům, ďábel měl mít potřebu být okázale démonický? A Kocomour v lidské i kočičí podobě je ztělesnění dokonalosti. Jeden z nejvtipnějších momentů seriálu je, když ho Kravinkin drbe za uchem, v lidské podobě, a on nahlas přede. Humor z knihy se neztratil, on se transformoval. (06.08.2011)

Skvělý seriál, který mě svého času pokaždé přikoval k obrazovce ČT2. Strašně mě bavilo obsazení, fantastická hudba a celková atmosféra. Dějová linka s Pilátem mě sice nudila, ale jinak jsem z toho byl v podstatě bezvýhradně nadšený - zažíval jsem u toho téměř stejné emoce, jako při četbě Bulgakova. Podle mě je to bytostně ruská látka, kterou mohli pro televizi kvalitně zadaptovat jedině Rusové a nikdo jiný, a výsledek tomu odpovídá. Kdybych to mohl vidět v původním znění, bylo by to určitě ještě lepší, ale i český dabing mi přišel hodně zdařilý. Celkově je pro mě vzpomínka na časy, kdy jsem to sledoval v televizi - což už je nějaký ten pátek - spjata s neuvěřitelnou nostalgií, která s časem jenom roste. Jak seriály obecně moc nemusím, tento mi sednul dokonale. (31.07.2011)

Bortkova desetidílná televizní adaptace Bulgakovova románu se snaží být co možná nejvěrnější předloze, snaží se nevynechat ani ty nejmenší podrobnosti. Jako taková je zdařilá, ale na úkor akčnosti děje. Obzvlášť první dva díly jsou příšerně nudné, až v ostatních se konečně začne něco dít. Nevím proč, ale skoro všechny postavy jsem si představoval docela jinak, zvlášť věkově, skoro všichni členové MASOLITu mi přišli příliš staří, stejně tak Pilát (kolik let bylo Pilátovi nikdo neví, ale jeho herci bylo 80 let!) a Woland, kteří mě zklamali nejvíc. Mistra jsem si pro změnu představoval podstatně staršího, Markétka ale byla nádherná a z celého seriálu mě nadchla nejvíc! Kromě ní byla asi nejpovedenější Wolandova suita, Korovjev obzvlášť, trikový kocour Kňour působil místy trochu trapně, ve své lidské podobě byl ale bezchybný. Taky některé filmové triky nebo třeba rvačka Varenuchy s pekelníky na záchodcích působí místy amatérsky. Zvláštní je práce s barvou: sekvence z reality 30. let jsou černobílé, příběh o Pilátovi, o Mistrovi a Markétce a sekvence, v nichž se děje něco magického barevné. Víc mi seděla barva a popravdě nechápu důvody pro černobílou, protože scény pak působí jen jakési pseudoretro, barva tomu všemu dodává šmrnc. Abych jen nekritizoval, tak s každým dalším dílem mě seriál bavil víc a víc a snad jen dva závěrečné díly zase trochu ztrácejí tempo. Výrazně nejlepší byl příběh Mistra a Markétky a škoda, že se tvůrcům moc nepodařilo využít potenciálu Wolandova řádění v Moskvě, které mám z románu nejradši. Ty hvězdičky si ale stejně zaslouží spíš Bulgakov než Bortko. (03.02.2008)

Filmový přepis románu, při kterém se není potřeba vztekat a kroutit hlavou nad tím, co všechno je možné udělat z knižní předlohy. Stopáž některých scén by přece jen ale mohla být o trochu kratší.Stylizace je povedená, kupříkladu satanášův bál je skutečně monumentální. Je to možná jediná pasáž, kde je filmová podoba lepší než Bulgakov. Na druhou stranu ta role Wolanda byla obsazena opravdu špatně. Přece jen by měla vyzařovat z temného mága trocha démoničnosti, v sérii namísto toho působí příliš unaveně a znuděně - a pro mě i staře. (23.12.2009)