Miracle Mile

Oceňujem námet, aj keď to zmákli na poslednú chvíľu v 88-om., kedy už studená vojna nebola v takom kritickom stave ako skôr. Úvod je ako z klasického romantického filmu, potom príde telefonát a s ním najlepšie momenty filmu. No keď sa Harry vyberie za svojou milou, začína tempo upadať, aj napriek tomu, že vzhľadom na krátkosť času by malo gradovať. A to je škoda a nevyužitý potenciál. Záver je taký rozpačitý, má to aj lepšie momenty, no aj slabšie. Mňa to až tak nedostalo. 70% (06.04.2021)

Votřes. Doufala jsem v podobný zážitek jako u After Hours...doufala jsem marně. Jediný, co bych vyzdvihla, je hudba Tangerine Dream. Díky ní film prvních 40 minut dokonce jakž takž funguje (jsem zvědavá, jak dopadne samostatný poslech). Zbytek hrůza (s jedním nečekaným momentem: hláška "Hey, Landa, if I told you, you had a beautiful body, would you hold it against me?, která mi připomněla skeč z MP). Za dlouhou dobu s přehledem nejhorší ženský herecký výkon, co jsem viděla. (02.08.2014)

Zázračná míle začíná jako tuctová romance, aby se poté přehoupla v nejistotu, strach, chaos a nakonec anarchii. Toto vše rozpoutá jeden telefonát od vyděšeného člověka, který na druhém konci sluchátka tvrdí, že "se to stalo." Poté následuje pomalu budovaný sled událostí, kde má člověk možnost sledovat postupný kolaps civilizace. Základy společnosti se začnou bortit jako domeček z karet, hranice lidského chování a morálky už neexistují. V člověku se probouzí nejdivočejší zvířecí instinkty. Přežít, schovat se, bránit se, zabít. Právě v takových situacích se projevuje skutečná podstata a povaha člověka. Závěrečných zhruba 20 minut dokonale ztvárněný portrét anarchie a kolapsu. Dokonalá hudba od Tangerine Dream. (23.12.2017)

Tohle je opravdu bohem zapomenutý starý klenot. Nepříjemný film, který vystihuje přesně lidskou povahu a ukazuje hodně reálný pohled na to, jak se lidi zachovají pár minut před nukleární katastrofou. Ze začátku film na člověka působí klidně, navodí až romantickou náladu a pak během minuty nasadí pěst do ksichtu a rozjede opravdu syrovou, atmosférickou jízdu, kdy diváka mrazí v zádech, ale ne strach, prostě těsnej, až klaustrofobickej , nepříjemnej pocit, taková ta bezmoc, když prostě není úniku, kterou pan Steve De Jarnatt ( jinak pouze seriálovej tucťák ) dokázal vystihnout v tomhle kousku naprosto parádně. Joo prostě zlatý osmdesátý léta ! 4.5 * (10.01.2014)

Zajímavej a netradiční počin. Máme tu směs několika žánrů. Klasickým katastrofákem bych to nenazýval ani thriller nebo romance jak tu někteří píší to není no a sci-fi už vůbec ne. Je to spíš taková kombinace od všeho něco. Nicméně prospívá tomu určitě ta osmdesátková bezstarostnost i když o napětí tu není nouze, ale zatím co pár let předtím se tyto filmy brali smrtelně vážně, tak tady je znatelný posun do guilty pleasure.65% (08.07.2016)