Broučci

Protikladně přijímané, zčásti liberalizující, zčásti naopak až příliš nábožensky pojaté pojetí druhé filmové verze Karafiátových BROUČKŮ přes všechnu profesionalitu se v nejlepším případě jen blíží svému předchůdci z druhé poloviny šedesátých let. Jakkoliv Jan Hartl patří k silným stránkám této barevné verze, celkový dojem z pojetí seriálu zaostává nad rozrůzněnou hereckou obcí první verze. Mnoho proto udělal - pokud mne paměť neklame - Karel Höger, ale na úrovni byli tehdy i další protagonisté: František Filipovský, Libuše Havelková, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová. Skromnější výprava tehdy znamenala o poznání hlubší divácký prožitek. Diskutabilní je i vypuštění nemilosrdného konce Broučkovy rodiny, kterému se autoři vyhnuli. Ve svém souhrnu však i toto ztvárnění přináší nevšední divácký zážitek, který se zdaleka neomezuje na dětskou část publika. (13.07.2010)

Komplikovaný, takřka erotický vztah mě váže už ke knižní předloze. Tu jsem jako děcko hltala a zbožňovala, ale zároveň jsem nevyslovitelně nechápala určité věci, zvláště co se týkaly víry v boha a proklamovaného závěrečného "poslušného zmrznutí". Proč poslušné? Proč poslouchat? Rebelie! Rebelie! -- Zkrátka, toto jsou ty pravé emoce, které ve mně musí dílo vzbudit, aby se stalo osudovým, voda a oheň. A tento loutkový seriál, kde všechny postavičky mají tak hluboké a tak smutné oči (áách), splňuje moje představy dokonale. (27.03.2010)

Vynikající animace, nádherné loutky, sametový hlas Jana Hartla a milovaná knížka mého dětství ožila, aniž by ztratila cokoliv ze svého kouzla. Pokaždé znovu žasnu, s jakou laskavostí a moudrostí se dětem i dospělým předkládají v příbězích broučků různé roviny života : výchova neposlušného broučka, láska rodičů, trpělivost v dlouhé zimě, učení novým věcem a přijímání zodpovědnosti, čas rivality a namlouvání, umění pracovat, odpočívat i oslavovat, ostražitost před nepřáteli, ochota pomáhat a pomoc přijímat, dobrý "singl" život Janinky, očekávání těhotenství, láska ke všem dětem - včetně toho nemocného na nožičky - a nakonec i smíření s dočasností života, kdy "za broučky, kterým zhasly lucerničky, svítí zase jiní." Atˇprožíváte cokoliv, můžete se v příbězích broučků najít. Já se našla už jako malá, kdy jsem uměla první stránky knížky zpaměti. A pamatuji se, že jsem chtěla čistou lucerničku, až jednou poletím... to proto ten nick: světýlko :-) (29.07.2016)

Kdo by neznal legendární večerníček?! No přece mnohé dnešní děti. Příjemný večerníček o jedné věřící rodince broučků, kde je brouček "kluk" se všemi klady i zápory a skrze své chyby se učí být dospělým. I když si nejsem úplně jist, jestli tam děti všechno pochopí... TIPseznam dalších křesťanských filmů. (28.11.2017)

Broučci a lidé.¬         Večerníčkový loutkový seriál pro děti "Broučci" podle stejnojmenné knížky českobratrského evangelického faráře Jana Karafiáta je stejně konsistentní jako jeho předloha ve směru uměleckém i naučně-věroučném — byť v tomto poněkud za knížkou pokulhává (což je první z mých dvou výtek, které vznáším k dílu jinak výbornému). Svět svatojánských broučků je polidštěn, jsou jim dány lidské tváře, rodinná příslušnost, pohnutky a osudy. Při tom však zůstávají "malými broučky", respektujícími svoje místo zde na zemi a ve stvořeném světě. Za neposlušnost přichází trest, ale i Boží Milost, neboť náš malý Brouček přežije svou smrt a je zase doma a v lepší poněvadž poučené poslušnosti u tatínka a maminky; ó jé, jak si teď váží domova!¬                 První podání Broučků v roce 1967 černobílým filmem bylo nerušivé jako ve svém tichu zasněžená krajina, na níž je broučkům pohlédnouti z okénka své chaloupky v období pro broučky nejkrutějším; barevností se jakoby něco ztratilo, taková prostá jednoduchost patřící asi k chaloupce pod jalovcem; na druhou stranu, toto podání v sobě nese větší živost co se pohybů postaviček týká a barevnost tak není věcí, co by šla přímo proti celkovému provedení díla. Loutky jsou podařené ba krásné, jejich vodění si nedovoluji nic vytknouti, hudba E. Viklického podbarvující obraz je překrásná, citlivě na děj reagující, ohlasení J. Hartlem je malebné (pouze mi přišlo, že namluvení prvních Broučků z r. 1967, kdy každá postavička měla svůj vlastní na míru šitý hlas, bylo pojetím lepší).¬                 Oboje podání Broučků, to z r. 1967 i toto z r. 1995 lze doporučiti dětem jako jeden z čím dál vzácnější skupiny léků proti chorobám moderní doby plné bezcenného ač líbivého braku s obsahem bezživým či od života vzdáleným a plíživě škodlivým.¬                 Hodnotné a podnětné opoznámkování: uživ. Šandík. (02.01.2018)