Broučci

Protikladně přijímané, zčásti liberalizující, zčásti naopak až příliš nábožensky pojaté pojetí druhé filmové verze Karafiátových BROUČKŮ přes všechnu profesionalitu se v nejlepším případě jen blíží svému předchůdci z druhé poloviny šedesátých let. Jakkoliv Jan Hartl patří k silným stránkám této barevné verze, celkový dojem z pojetí seriálu zaostává nad rozrůzněnou hereckou obcí první verze. Mnoho proto udělal - pokud mne paměť neklame - Karel Höger, ale na úrovni byli tehdy i další protagonisté: František Filipovský, Libuše Havelková, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová. Skromnější výprava tehdy znamenala o poznání hlubší divácký prožitek. Diskutabilní je i vypuštění nemilosrdného konce Broučkovy rodiny, kterému se autoři vyhnuli. Ve svém souhrnu však i toto ztvárnění přináší nevšední divácký zážitek, který se zdaleka neomezuje na dětskou část publika. (13.07.2010)

Sedm mrtvých na dvanáct dílů, to je slušné skóre na večerníček. A to ještě autoři pro jistotu změnili onen Karafiátův hepijend v podobě poslušně zmrzlé rozsáhlé Broučkovy rodiny v počtu dvanácti kousků. Broučkův (budoucí) tchán měl pěkného pivase, broučkův tatínek zase poněkud naivní víru v boha. Viz jeho příkaz mamince, ať se nezdráhá zatopit posledními kousky dřeva, že určitě nezmrznou, jaro už musí brzy přijít, protože "pán bůh o nich přece ví". Tatínku tatínku, kdybys tak tušil, o kolika jedincích bůh věděl, a přesto je nechal zahynout všelijakou nehezkou smrtí i s celou rodinou. Nehledě na to, že pánbů se o žádné broučky nestará, na ty se žádné peklo, ráj, desatero nevztahuje, bible se týká jen a jen lidí. Už je mi jasné, proč dříve neměli ve městech ani na vesnicích osvětlení, když práci pouličních lamp zastal tento hmyz. Bohužel, nová generace broučků evidentně zlenivěla, už se jenom válejí v lese a na dlouhou cestu do města kašlou, a proto jsme museli vyřešit svícení na ulicích skrz elektriku. Na druhou stranu se broučkům nedivím, co ze své služby měli? Nic. Takhle se mužským členům uvolnil čas na zajímavější a důležitější činnosti. Jsem nepochopil, když každou noc lítali svítit, kdy pěstovali obilí, ze kterého pak mleli mouku a dělali koláče, kdy chodili na med, kdy vyráběli všelijaké věci pro domácnost? Taky mi vrtá hlavou, proč v seriálu bylo to dítě s chromou nožkou zobrazeno na invalidním vozíku, když za á) podle předlohy mu ta nožička v běhání a řádění nijak nevadila a za bé) měla zdravá křídla, tak mohla místo chození lítat. Jinak mi přijde zajímavé, že brouček a beruška byli jedináčci, ale dohromady měli 10 dětí. Na to by se dala vymyslet spousta košilatých narážek, ále když se jedná o večerníček, radši budu končit. (12.05.2013)

Česká animátorská škola má budoucnost zajištěnou...to příliš nepřekvapí, ale potěší. Jan Hartl byl jako vypravěč zvolen více než dobře, ba co víc, výjimečně oficiální text distributora nepůsobí směšně, ale mluví naprostou pravdu. I tito broučci se jistě zapíší do první ligy českých animovaných filmů. (03.01.2005)

Nádherný večerníček, kterému snad nelze nic vytknout.Dospělý lidé ho možná svým pojetím ocení více než děti, pro které může být až melancholický.Možná je i dobře že večerníček nebyl zakončen Karafiátovým "happyendem" tzv. všichni umřou.Celkově je tato pasáž obecně opomíjena, verze předešlá ze šedesátých let pro změnu neměla mrtvého Broučka ani jednoho.Nechci znít morbidně, ale doufám že se ještě dočkám verze která nebude soft a ukáže knihu Broučci bez obalu se vším co obsahuje. (09.07.2019)

Vynikající animace, nádherné loutky, sametový hlas Jana Hartla a milovaná knížka mého dětství ožila, aniž by ztratila cokoliv ze svého kouzla. Pokaždé znovu žasnu, s jakou laskavostí a moudrostí se dětem i dospělým předkládají v příbězích broučků různé roviny života : výchova neposlušného broučka, láska rodičů, trpělivost v dlouhé zimě, učení novým věcem a přijímání zodpovědnosti, čas rivality a namlouvání, umění pracovat, odpočívat i oslavovat, ostražitost před nepřáteli, ochota pomáhat a pomoc přijímat, dobrý "singl" život Janinky, očekávání těhotenství, láska ke všem dětem - včetně toho nemocného na nožičky - a nakonec i smíření s dočasností života, kdy "za broučky, kterým zhasly lucerničky, svítí zase jiní." Atˇprožíváte cokoliv, můžete se v příbězích broučků najít. Já se našla už jako malá, kdy jsem uměla první stránky knížky zpaměti. A pamatuji se, že jsem chtěla čistou lucerničku, až jednou poletím... to proto ten nick: světýlko :-) (29.07.2016)