Temné vody

Nevím, jestli za to může fantastická Jennifer Connelly, nebo ty krásně omšelé interiéry levných bytů a kanceláří, nebo ten vlhký, tmavý, brutálně neútulný a depresivně nádherný newyorský panelák, nebo mlžný a deštivý Rooseveltův ostrov se svou úžasnou lanovkou, nebo Badalamentiho hudba, nebo výborné mužské trio Postlethwaite, Reilly & Roth ve výborných vedlejších rolích... ale mně se Dark Water na první i druhý pohled strašně moc líbil a stoprocentně mi sedl. Film má podzimně pochmurnou a působivě tíživou atmosféru, klidnou kameru, napínavý, i když nikterak originální příběh, sladce pomalé tempo a celkově na mě svou vizuální patinou působí, jako by byl natočený o dvacet let dřív. A Jennifer Connelly je ohromně přesvědčivá, roli osamělé, migrenózní, životem ubité ženy v tíživé sociální situaci a na pokraji nervového zhroucení zahrála strhujícím způsobem, úplně jsem se do ní pubertálně zabouchl a hned bych ji u sebe nechal bydlet, snad i s tou její malou kukačkou... A ani pár provařených a banálních scén typu "ajlavjú mámí", mi nezabrání, abych dal bez sebemenšího zaváhání pět a ani nemrknul. (T:Japonský originál, i když taky dobrý, je překonaný na celé čáře... Ač prvorozený, působí proti svému americkému mladšímu bráškovi jako chudý příbuzný.) (25.09.2014)

Další remake japonského hororu, jehož největší chyba je, že je strašně málo atmosférický...všudepřítomný déšť a ošklivý barák byli sice zajímavé, ale na pořádnou hororovou atmosféru je to málo. A proč se ve všech japonských hororech objevuje voda a duchové mrtvých dětí? A taky mi pořád vadily ty řeči o instalatérech...jsou to hodně slabé tři hvězdičky, snad jen pro to, že se mi předtím ještě nikdy nestalo, abych se u hororu na konci dojetím rozbrečela... (09.08.2006)

Já jsem si někde přečetla, že režisér nebyl spokojený s finální podobou filmu a dokonce se pokoušel o to, aby ho u filmu vůbec neuváděli jako režiséra, což ve mně podnítilo touhu ho nějakým způsobem kontaktovat a zeptat se, jak podle něj měl film vypadat. Protože já jsem během sledování měla velmi silný pocit, že v příběhu je připravená spousta zajímavých motivů (oproti japonskému originálu, který mě zpětně vlastně dost zklamal), ale nějakým podivným způsobem potom nic není dotaženo úplně do konce. Velmi mě dojala postava Tima Rotha, hned jsem si sama začala konstruovat příběh fatální nemožnosti setkání v lásce, který si podle mě i režisér (scenárista, někdo) také připravoval, ale představuju si to tak, že zlí producenti symbolizující opravdovým emocím nepřející vnější svět mu to skrouhli na více přijatelný, nevybočující hororový příběh bez mezižánrového ozvláštňování. (15.12.2013)

Fleků na stropě už je poslední dobou v hororech snad ještě víc než vody, ale musím říct, že jsem si to docela užila. Nestálo mě to nehty, ale to jemné napětí se drželo vytrvale celým filmem, což není vždy pravidlem, často velká leknutí střídá velká nuda. A navíc tu byla výborná Jennifer Connelly, které se podařilo vzbudit ve mně o ní i její dítě neředěnou starost. (14.08.2006)

Práve toto je jeden z tých filmov v ktorom už bolo všetko v iných filmoch a musím dodať aj lepšie spracované.Slabučký duchársky film bez lakačiek a aj dosť nezáživným dejom.Jediné na čo si spomínam že bolo troška strašidelnejšie bolo keď bola v tej pračovni ale to si myslím že bolo dost malo.Film sa hlavne zameral na hlavnú ženskú postavu a jej zlí psychicky stav a bojom o dceru,kde viac než duchovia ju ohrozoval jej manžel. (12.02.2014)