Země mrtvých

Romero se mohl jako zakladatel žánru pochlapit víc. Ve filmu není (kromě gore scén, které se mi ale zdály spíš vtipné než nechutné) téměř nic, co by stálo za zmínku. Vynoření z vody je sice pěkná scéna, pobavil mě i zombík s téměř oddělenou hlavou, která mu visela na zádech, ale většinu už jsme v posledních dvou letech viděli (a mnohdy v lepším hávu). Dvojka Resident Evilu je daleko zábavnější a o výborném Snyderově Úsvitu mrtvých ani nemluvě (a to prosím zombie horory nemusím). Inovace, že zombíci začínají myslet, je pouze srandovní. Vůbec film nikam neposunuje. Spíš jen přidá několik (možná nechtěně) komických čísel. Píběh je prostý bez zajímavého nápadu a herci nevýrazní až běda (ti nezombioidní). Kdybych k Zemi mrtvých nepřistupoval jako k žánrovému béčku, bylo by moje hodnocení ještě horší. (04.11.2005)

Romero to vzal kurva originálně. Ukázal, že v zombie žánru je stále co objevovat a těch vychytávek co tady předved, no prostě krása. Ale všeho moc škodí a naprosto nechápu proč se tvůrci rozhodli dát do filmu naprosto debilní ingredienci, že když člověk umře tak se z něj stane zombie (nemyslím tím když ho zombie kousne, ale prostě když se třeba oběsí). To mi přijde naprosto zbytečné, nelogické, debilní a hlavně mi to kazilo a stále kazí dojem z filmu. Jinak ale bez výhrad. Dennis Hopper svýho slizouna zvládl skvěle, hlavní hrdina je taky OK, ale kdo září je John Leguizamo. Jeho postavu jsem měl z celého filmu nejradši a fakt jsem mu fandil, protože to byl ten jedinej správnej badass. Dále je fajn, že se Romero nevzdal humoru (film začíná záběrem jak se skupina zombies snaží hrát na tubu a pozoun nebo co to bylo, dále následuje třeba zombie roztleskávačka). Celej film jsem nevěděl komu vlastně Romero fandí a mám silnej pocit že jako klaďasy preferuje zombíky. Inu proti gustu žádný dišputát. (27.10.2005)

Příšerné béčko, ale těžko určit co všechno je záměr a kde pouze vytryskla tvůrčí neschopnost. Každopádně Země mrtvých je zhovadilost prvního stupně, ale tak zábavná a krátká, že to ani nelze považovat za ztrátu času. S tvorbou legendy George A. Romera jsem se u tohoto filmu střetl poprvé a nějak extra odvázanej fakt nejsem, ale předpokládám, že býval v lepší formě. (11.11.2008)

Ďaleko za hranicami civilizácie blúdia státisíce čakateľov, čo už stratili reč, tváre aj životy. Jediné čo chcú, je spoluúčasť na pôžitkoch, ktoré sa zaiste odohrávajú za stenami vysvieteného vežiaku v diaľke. Neuvedomujú si, že poklady (a podklady) pre život v blahobyte im poskytuje priestor, v ktorom žijú. Na oblbnutie týchto umŕtvených primitívov stačí zopár farebných svetelno-zvukových efektov, pri ktorých ľahko zabudnú. Túžba po zdieľaní „lepšieho sveta“ je ale silnejšia než ilúzia neba, a tak sa plíživo, nebadane blížia. Zrazu sú všade okolo, hlasne sa dožadujúci svojho kusu žvanca. Vnútri priepustných hraníc žijú ľudia, lepšie zabezpečení ako tí odpísaní chudáci, ale v skutočnosti rovnako pacifikovaní k zabúdaniu, len rádovo silnejšími dráždidlami, než sú iskričky ohňostroja. Skupina zabezpečených, ovládajúcich masy pod nimi, sa pohybuje v raji dostatku, vzdialená od problémov podľudí, ktorých k životu, až na pár výkonných žoldnierov, vôbec nepotrebujú. Toto nie je vízia, ale skutočnosť požierajúcej sa civilizácie, živenej zdrojmi tretieho sveta (ktorý si postupne uvedomuje, že si necháva srať na hlavu). Človek = výlučne námezdná pracovná sila, jediným kritériom užitočnosti je jeho výkon. Heslá o individualite v praxi vytvárajú homogénnu masu. Varianty úniku zo zovretia stále viac kontrolovaného a kontrolujúceho sveta sú spochybnené. Všetko obsiahnuté v príbehu, ktorý je možné pochopiť rôzne, ako to pri filme, poskytujúcom možnosť pre viaceré výklady býva: slušnú zombie jazdu, odvar predchádzajúcich romeroviek s niekoľkými krvavými chuťovkami, spoločenskú satiru bez atmosféry strachu, atmosférické depresárium beznádeje so slušnými hercami, nudu bez hlavy a päty atď. (13.03.2006)

Škoda, že legenda George Romera není už taková jak bývala. Mluvilo se o něm jako o otci zombies , ale on se vrátil a bojim se říct ne v nejlepší formě. Pravděpodobne ukázal co chtěl, ale mě jako dnešnímu trochu více naročnému divákovi to nestačí k uspokojení. Jeden myslící zombík mi v evoluci přijde málo a že uměj plavat je horší než že běhají. Temnota filmu je fajn, ale něco této záležitosti chybí. Možná srdce, možná styl. (05.01.2006)