Claymore

Výborná věc, něco jako japonský Zaklínač, ovšem s tím rozdílem, že zaklínači jsou zde nahrazeni sličnými bojovnicemi zvané Claymore. Vizuálně opravdu radost se na to dívat, příběhově velice napínavé, vtahující. Ovšem ke konci se autoři z nepochopitelných důvodů odklonili od mangy a to byla bohužel extrémně špatná volba. O závěru se nedá říct, že by byl úplně doslova špatný, ale pokud si přečtete nebo jste četli mangu, což vřele doporučuji, tak se budete bouchat hlavou do stolu s pocitem, co že se to v hlavách japonských tvůrců zrodilo za děsivý nápad anime zakončit úplně jinak, obzvlášť, když manga dodnes jede dál a autoři mohli v klidu s anime navazovat. Je sice pravda, že manga vychází docela hodně pomalu, jen jeden chapter za měsíc, ale i tak by to čekání rozhodně stálo za to (27.11.2010)

Po přečtení několika dílů mangy, která patří rozhodně k těm slabším, a to zejména kvůli nevýraznému výtvarnému zpracování, kde všechny postavy i města vypadají skoro stějně, ale i kvůli příběhu, kde jakési polonestvůrné mutantky bojují proti stvůrám a kde by člověk marně hledal nějaký malý náznak logiky, jsem k tomuto anime, vyhlášenému na jednom známém serveru seriálem roku, přistupoval se značnou dávkou skepse. Uff, to byla věta. Nicméně v tomto případě, jak jsem ostatně doufal, zafungovalo to, co nefunguje na papíře, v animované podobě perfektně. Pochmurná fantasy se spoustou fialové krve a odsýpající příběh se správnou dávkou napětí. Jedno z mála anime, které je lepší než manga. Pět hvězdiček ale nedám, protože ten příběh je v podstatě hrozná ptákovina. Jen o něco málo lepší než Bleach.. ;-) (27.03.2008)

Claymore mi přijde jako japonská verze Zaklínače od polského spisovatele Sapkowskeho (Zaklínač byl dokonce v roce 2001 také zpracován jako seriál). Jsou tam velké podobnosti, jako třeba to, že hlavní charakter bojuje proti démonům (zpravidla mečem), kteří sužují "normální" lidi a sám přitom využívá nadpřirozených sil a žije samotářský život. Podobnost ale vidím i v detailech (zůžení zorčniček při používání těchto nadpřirozených sil apod.), nicméně to není podle mě minus. Je sice pravda, že příběhově je tohle anime trošku slabší a bojové scény (kterých je tam opravdu požehnaně) působí od nějakého 10. dílu už trochu monotónně, ale je tam plno skvělých momentů a pořád je to nejlepší anime, co jsem letos viděl. Jenom škoda, že hlavní hrdinka Claire neměla vzhled Teresy...byla by mnohem víc sexy ;-) *vítěz v anketě o nej anime roku 2007 na www.anime-source.com * (22.10.2007)

Tenhle seriál má spoustu silných, ale bohužel i spoustu slabých stránek. Mezi jeho silné stránky určitě patří námět a skvělá fantasy atmosféra, ovšem celkový dojem ubíjí nedotažený děj a vůbec levné provedení... Opravdu je zde v animaci poznat rukopis Madhouse - pěkné obrázky, ale většinou bez pohybu. To u bojového anime trochu zamrzí. Na druhou stranu mi ale (kupodivu) i tak ty boje přišly docela fajn. 5* ale nemůžu dát, ne něčemu, co je tak nevyvážené. Btw, dobrý příklad nevyváženosti Claymore je hudba. Ta někdy vážně umocní atmosféru a velice dobře pasuje k dané scéně (př. Awakening Priscilly), někdy ale celou scénu v mých očích úplně pohřbí a to je co říct, protože to se mi u anime prakticky nestává. (07.04.2008)

Země kde se děj odehrává, má 47 okresů, z nichž každý má přiřazeného jednoho válečníka (válečnici) Claymore, které odhalují a zabíjejí všechny hybridní bytosti Yoma…47 blondýnek, 47 válečnic, které jsou očíslovány dle svých schopností a dovedností, 47 je i naše hrdinka Clare se kterou budeme prožívat její strastiplnou cestu za pomstou. Jde opravdu o jedno z nejlepších anime, které jsem měl zatím tu čest vidět. Doslova jsem se na den a půl zažral do těch 26. dílů a nemohl se odtrhnout. Uchvátil mne hlavně samotný příběh, který měl sice tu a tam nějakou tu trhlinu, to nepopírám, ale jelikož jsem Mangu nečetl, nemůžu srovnávat. Pohlcen tímto světem, v němž nebezpečí a smrt číhá na každém rohu, jenž má nespočet podob a Yoma(s), kteří se s ničím a nikým neserou – no ony ani Claymore děvčata…Jako další velké plus vidím ve vzpomínkových pasážích, které skvěle doplňují děj – umřít tu může opravdu kdokoliv – však jsem ani nestačil počítat kolik Claymore bojovnic skončilo pod drnem – navíc se mi líbil nápad jejich proměny v Yomu, kterou musely mít pod dohledem. Dramatických chvilek, zrad, krve, bojů, nářků tu bylo nespočet, akorát jediné co mě trošku sralo, byla nevyváženost jednotlivých dílů. Patnáctiminutové souboje, při kterých odpadávaly končetiny, aby si je zas zpátky regenerovaly, po čase začali uspávat a ten konec taky nebyl zrovna nejšťastněji zakončený. Na druhou stranu soundtrack byl chytlavý a moc se mi líbil. Takže u mě převládá spokojenost. (21.01.2014)