Mladí lvi

Hneď na úvod musím povedať, že ma potešil tak starý film s postavou nemeckého dôstojníka v podaní M. Branda, ktorý má svedomie a je v prvom rade človekom. Väčšinou sme zvyknutí na to, že Nemci sú vo filmoch vykreslení ako bezcitné svine. Dodám, že Brandonovi ten blond a uniforma sekne a jeho postava i naoko pokojný, typicky Brandonovský herecký prejav si získal moje sympatie. Prvú hodinu sa toho až tak moc nedeje, v podstate sa zoznamujeme s dvojicou nemeckých dôstojníkov a dvojicou vojakov americkej armády. Nedá mi nespomenúť perfektné scény leteckého útoku v severnej Afrike. Síce bez lietadiel, ale výbuchy a ozvučenie ma vzhľadom na rok výroby nadchli, rovnako tak havária na motorke. Že sa linky príbehov v závere pretnú mi bolo jasné, len škoda, že Brando nebol v pravý čas na pravom mieste. Smutný, ale pekný záver. 80%. (07.10.2012)

Najprv sledujeme nemeckého hodinára ( Marlon Brando ) počas bezstarostnej silvestrovskej noci pred vojnou a spoznávame jeho vieru, že nacizmus s Hitlerom pomôže Nemecku rásť. O dva roky neskôr sa mladému nemeckému dôstojníkovi ilúzie rozplývajú a pochybuje o spravodlivosti vojny ako cieľa dosiahnúť prosperitu národa. Aj v Amerike sú dvaja muži, ktorí istým spôsobom zvádzajú svoj vnútorný boj, jeden je ľahkovážny a zbabelý umelec ( Dean Martin ) a druhý chudobný židovský mladík ( Montgomery Clift ). A tak sledujeme paralelne akoby dva príbehy, ten "nemecký" a "americký". Obaja sa odohrávajú vo vojne rozorvanej Európe, majú v sebe dostatočnú romantickú rovinu a paradoxne sú to ženy, ktoré posúvajú našich hrdinov dopredu. Nejde o klasický vojnový film, akčných scén je tu pomenej, ale to nijako film nedegraduje. Má v sebe vnútornú silu a divák s napätím očakáva, či sa všetci traja napokon stretnú a ako to všetko dopadne. Vyzdvihol by som aj silnú hudbu Huga Friedhofera, ktorá dodáva správny punc. (14.07.2011)

V posledním komentáři jsem chválil adaptaci knihy Kruté moře, kterou jsem označil za jedno ze stěžejních děl válečného románu. No, do téhle kategorie patří i Mladí lvi. Bohužel to co platí pro předlohu, už bohužel neplatí pro tuhle adaptaci. Přestože vznikl v roce 1958, působí film jako kdyby vznikl minimálně o deset let dříve. Uhlazenější, zromantizovanější a s vyzněním knihy příliš neladící dílo (závěr knihy je prakticky převrácen naruby) je natočené tak, aby i citlivé dámy své doby mohly spokojeně odcházet z kina s užmoulaným vlhkým kapesníčkem se vzdycháním, jak to bylo všechno dojemné. Což je všechno, jenom ne to, co je kniha. (10.06.2011)

Když jsem chodil do školy, patřily (proti)válečné romány Mladí lvy, Hlava XXII a Král Krysa (ale i další) k povinné četbě - a s filmy to bylo podobné. Zatímco první dva romány jsou (musely být) pro svůj rozsah značně zredukovány a bylo z nich zachováno jen základní dějové a psychologické schéma, Krále Krysu se podařilo převést na plátno asi nejlépe. Tmavý Indián Marlon Brando v roli plavovlasého důstojníka Wehrmachtu a další mladí lvi (koho je možno mezi ně počítat?) na druhé straně procházejí válkou jako přerodem: někteří k lepšímu (to budou asi ti naši lvi) a jiní k horšímu (to budou asi ty krysy). Postavit člověka do situace, kdy musí poslouchat, a přesto nedokáže přestat vnímat, cítit a myslet - to je to obecné zlo války. (21.09.2015)

Až príliš formulaické a konvenčné, aby to mohla byť klasika. Clift s Martinom obsadení podľa šablóny (krehký pseudo Forrest Gump, cynický pijan) si na plátne idú svoje alter-egá pomerne nevzrušivo. Za pozornosť stojí predovšetkým Brando, ktorý tu famózne vystrúhal nacistického pohlavára ako kombináciu sympaťáka a sexuálneho magnetu. Ak vám niekto dokáže vnútiť myšlienku, že má morálne právo rozmrdať mapu Európy, pretože inak by musel v civile prežívať ako lyžiarsky inštruktor na dýškach od turistov, je to jedine on. (19.05.2021)