Burnt Offerings
Režie:
Dan CurtisKamera:
Jacques R. MarquetteHudba:
Bob CobertHrají:
Karen Black, Oliver Reed, Lee Montgomery, Bette Davis, Burgess Meredith, Eileen Heckart, Dub Taylor, Anthony James, Patsy SmartObsahy(1)
Existují na světě domy, které v sobě skrývají cosi tajemného. Manželé Mirian a Ben se svým dvanáctiletým synem si pronajmou na léto honosný dům. Původní majitelé se jim sice zdají jako podivíni, nicméně ani to jim nebrání přijmout tak lákavou nabídku, byť s podmínkou, že se budou muset starat o cizí a nemohoucí babičku, která prakticky nevychází ze svého pokoje v nejvyšším patře. Jakmile se rodina zabydlí, začnou se odehrávat zvláštní věci. Nejprve vše vypadá jako souhra náhod či shoda okolností, později si však všichni uvědomí, že na tomto domě není něco v pořádku. Náhlé změny nálad, podivné prostředí a bezdůvodné násilí vůči synovi je jen zlomek toho, co se otci honí hlavou. Ve vzduchu je cosi, co dokáže zpřetrhat dosud nedotknutelnou rodinnou lásku a na povrch vyvstávají staré, dávno již zapomenuté vzpomínky. Atmosféra se však stává méně a méně snesitelnou. (FIBO)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Zlatý věk pravých a nezkažených hororů se nezapře. Další klenot do rodiny mezi filmy jako je Osvícení, The Haunting (1963) a jim podobné. Další z mnoha důkazů, že k hororům netřeba vysoké rozpočty, filmové efekty, litry krve ani filmařsky vytvořená strašidla. Burnt Offerings přiměje diváka stát se členem rodiny, která si pouze chce užít léto v klidu a pohodě. Moc bych toto s Kingovým Osvícením nesrovnával, neboť to vyšlo literárně až po releasu tohoto filmu v roce 1977. Sice jsem se nebál, ale těžko cokoli vytknout. Zkrátka horor, jak si ho představuju. Osobně mě dostala scéna, jak Oliver "proximo" Reed začne topit toho kluka a s jakým chladnokrevným výrazem mu nasadí kravatu a násilně ho drží pod vodou. To, byť jako diváka, Vás přiměje nehtama zarejt do křesla a kdybyste měli tu možnost, tak mu ustřelit hlavu. Klobouk dolů. ()
Vidíme tu meniacu sa psychológiu postáv, vždy z dobre naladeného otca, začína byť násilník, z matky, ktorá bola šťastná a sálala s nej radosť, bola s nej rázom veľmi uzatvorená žena, ktorá ma v očiach, že niečo skrýva, z tety čiperky, veľmi unavená osoba a to všetko sa udialo po vstupe do toho, nie moc prívetivo vyzerajúceho domu. Tak tu je silno zobrazený rozklad jednej osobnosti, ktorá je nahradená inou, oveľa horšou osobnosťou. Je to silno psychologicko mysteriózna snímka, ale ktorá ma strašne pomalí rozbeh. Rozpad rodiny je tu zobrazený do najmenších detailov. Je tu viacero pokusov o atmosféru a hlavne pri konci filmu, tie pokusy boli pretavené do silnej strašidelnosti a aj napätie tu bolo, ale nie v takom množstve, aké som čakal. Ale logicky tento film bol úplne mimo. Ale najviac ma rozčúlil fakt, že tu niesu duchovia, ale len ľudia v psychickom rozpoložení. Scenár mohol byť aj prepracovanejší. Dávam 3*, ale zo silným sebazaprením. ()
Tak tenhle strašidelný dům mě zrovna dvakrát neoslnil. Nic proti hudbě, ta býla výborná a už vůbec nic nenamítám proti Oliveru Reedovi či Karen Black, ačkoliv v tomto případě by se jejich výkony hodily spíš pro divadelní prkna. Kámenem úrazu je pomalost a nulové budování atmosféry. Film se tak omezuje na halucinace v podání otce a podivné chování matky. Na konci film sice graduje do celkem solidního závěru, ale je to jako kdyby jste hodili velký šutr do rybníka, jehož klidnou hladinu do té doby narušovala jen žába, která přes něj dvakrát za hodinu přeplavala. Očekával jsem tedy podstatně víc. 30% ()
Je zvláštní tento film o kterém jsem byl před shlédnutím přesvědčen, že si ho nechám a to se nemá jak víme, dělati. Má sice jen 2 hud. motivy, ale jsou natolik výrazné, že to vlastně nevadí. Dále obsahuje sice pro někoho (což plně chápu) přepálenou stopáž, leč já se nenudil ani chvíli. Pak je tu další z mnoha paradoxů tohoto díla, hl. mužská role jest hrána zvláštním hercem, který mě odpuzoval a zároveň fascinoval již v Cronenbergově the Brood. Zde opět jen šeptá (což je u tohoto herce copyright) a já byl ne zrovna nadšen z představy, jak ho budu museti skoro 2h sledovati/poslouchati. Načež jsem již v pol. zjistil, že byl dosti zajímavý natolik, že jsem si ho ozn. jako sympatickou postavu, zatímco ta jeho již od zač. domem posedlá žena (a to tam ještě ani nebydleli) mě od pol. štvala natolik (včetně scény u/v bazénu-pak dohra na trávníku) že já bych sebral už v 30.minutě syna (který byl světe div se, též fajn) a odjel velmi rychle pryč. Bete Davisová byla méně vizuálně děsivá, než ve 40.letech (další paradox) a potěšil Tučňák z tv 60tkového Batmana. Sice se maskoval jako běžný občan, ale já ho stejně hned poznal.;-) Posl. asi 15min. je ovšem absolutně dokonalých (a připomělo mi to můj silně oblíbený flák Dead Silence) a já si uvědomil další paradox (jo, je jich tu hodně) že jsem celou dobu cítil, že to je na 4, ale v mysli mi stále svítily 3. Takže jsem po shlédnutí (i přes ten závěr a několik vizuálně působivých scén alá Carpenterova Christina, jen si místo auta, dosaďte dům) dal jen 3,5 s klasickým příklonem ke 3, než ke 4. V každém př., pokud jako já, vyhledáváte horory z let 70. až počátku 80., za minimálně 1 shlédnutí to stojí. Má to silnou a hl. konstantní atmosphéru, kterou se už nikomu nepodařilo v dalších desetiletích úspěšně zduplikovati (že Daubermane s kámošem Flanaganem) páč to byly prostě 70tky, jak vyšité. Ta éra i v literatuře (i Dick psal ještě více ponuré věci než dřív) je naprosto specifická a moc positivismu (taky za Nixona?) v ní nenajdete. Což platí i o tomto filmu. Předlohu neznám, ale musel to býti slušný trhák, když to někomu stálo za to, to zvěčniti na celuloidový pás. Takže, stojí to za to? ANO. ()
V tom filmu se vlastně nic moc neděje, teče tam málo krve, neuvidíte jedinou ohnilou nebo deformovanou zrůdu, hrozně často se tam žvaní mimo děj a počet mrtvých rozhodně není závratný. Přesto je to skvělá věc a všem duchařomilům můžu jen doporučit. Přece jenom je to ale dost pomalé a dlouhé, za to musí jedna hvězda dolů. Jedna věc mi ale vrtá hlavou...proč tenhle horor zná tak málo lidí a Poltergeist je všude? Že by kouzlo Spielberga? Nebo prostě lepší marketing? A co na to Jan Tleskač? ()
Reklama