Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (575)

Slasher 

všechny recenze uživatele

Ono až přijde na scény, kde Steve McQueen na nacistické motorce krosí louky a pole v podhůří Alp, mělo by vám už být rázem celkem ukradený, co všechno předtím ve filmu o skutečných útěcích z krajně střeženého zajateckého tábora nedávalo smysl a nad čím vším jste si říkali "jo, to určitě".... Je tu taky nabušenej Charlie Bronson a dalších pár frajerů, takže všeho všudy fajnová odsýpající tříhodinka. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Klasika od mistra Sturgese. I přes rozsáhlejší délku tu žádná nuda nehrozí. Režisér dal po Sedmi statečných dohromady další skvělou hereckou sestavu a společně stvořili nekompromisní chlapácký film své doby. Jenom škoda, že ve finále to pro většinu hrdinů dopadne tragicky, ale tak to prostě chodilo. Každopádně v dnešní době už by bylo hodně těžký něco takovýho natočit. Nebo by to šlo, ale povinně minimálně s jednou ženskou, černochem, asiatem a hispáncem aby to splnilo požadavky doby a to by prostě nebylo ono. Stará dobrá prověřená kvalitka.85% ()

Reklama

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Co jiného si představit pod pojmem "stará dobrá klasika?" :-) Fantastická podívaná, ve které se snoubí dobrodružná akce s vychytralým humorem a úctou k těm, kteří si tento příběh skutečně prožili. Naštěstí linie filmu nevede k žádnému patosu, velké přičinění na tom zajistá má hudba, kterou jsem si zamiloval! Z hereckých výkonů bych rád vyzdvihl Steve McQueena (těším se na Motýlka! :-)) a Gordona Jacksona alias George Cowleyho z CI5... :-) ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Polovica štábu hviezdneho westernu spred troch rokov predtým sa zišla aby natočila ďalšie vrcholné dielo svetovej kinematografie. Skvelé naporcovanie zábavy od začiatku až do konca. Tak skvelé, priam až popcornovo dobrodružné, že som si často ani neuvedomoval, že ide o skutočnú udalosť s možným tragickým koncom. Steve McQueen a James Garner ako prvotriedni majstri hlášok, film nabitý pohodou a napätím humorom a nakoniec neskutočná rana v závere, a ja som to skoro nevydržal. Scenár je bravúrny, občasnú nelogickosť som si vyvrátil faktom, že film je natočený podľa skutočnosti a tak ma proste nemalo čo rozhádzať. 95%. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Útěk se odehrál v noci na 24. března 1944, tedy přesně v den, kdy Steve McQueen oslavil 14. narozeniny. (Kulmon)
  • Většinu vězňů účastnících se velkého útěku vybrali hlavní organizátoři z mnoha zájemců losem. Tři Čechoslováci byli za mimořádné zásluhy při organizaci útěku zapsáni na seznam bez losování: Arnošt Valenta byl na sedmém místě, Bedřich Dvořák třináctý a Ivo Tonder dvacátý. Valenta učil budoucí uprchlíky základům němčiny a češtiny (útěk do Švýcarska byl možný jen přes tehdejší protektorát); Dvořák před válkou pomáhal svému strýci-krejčímu, proto vedl podzemní dílnu, kde vězni šili civilní obleky. (ajaxx)
  • Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)

Reklama

Reklama