Dům voskových figurín

Toto bola moja štvrtá návšteva filmového domu voskových figurín. Prvý krát som tam nahliadol ako teenager. Bolo to vo filme "Voskové múzeum" z roku 1988. Veľmi to vtedy na mňa zapôsobilo. Takže som sa ihneď vrhol na "Voskové múzeum 2". Z toho som však už nebol taký nadšený. V roku 2005 som sa vybral na premiéru snímku "Múzeum voskových figurín". Z kina som odchádzal sklamaný. No a teraz som si pozrel "Dom voskových figurín" z roku 1953. Je to starý, klasický horror s výbornou atmosférou a skvelým Vincentom Priceom v hlavnej úlohe. Som nadmieru spokojný. **** (28.08.2016)

Technicolorová mírně béčková podívaná se skvělým Vicnetem Pricem v roli šíleného sochaře. V dnešní době sice už ta ponurá děsivost vymizela, neb současné horory si žádají větší spád. Ale přesto má tenhle film něco co ho dělá nezapomenutelným, protože André De Toth viděl jen na jedno oko, tudíž nikoliv trojrozměrně jako ostatní lidé, tak jím vedené záběry rozehrávají slušnou scénickou podívanou. Škoda že se mi podařilo si tenhle snímeček smáznout, je to fakt slušný horor své doby. (22.06.2004)

House of Wax bohužiaľ úplne postráda znepokojujúcu atmosféru voskových múzeí a to i napriek tomu, že (na rozdiel od Waxwork) sa pracovalo so skutočnými figurínami. Táto skutočnosť však naopak umožnila nakrútiť pôsobivú úvodnú scénu, ktorá evokuje záverečnú scénu z Pátera Thomasa. Pokiaľ mal tento film byť remakom "Tajomstva panoptika" z roku 1933, mal si dať záležať aspoň na inteligentnej modifikácii kľúčovej iracionálnej scény, no tá je len odcitovaná a dokonca je menej pôsobivá. Režisér Andre de Toth sa jednoducho príliš spoliehal na čaro novej 3-D technológie a niektoré scény použil jedine z dôvodu, aby vynikla. 3-D kvalitu diela posúdiť neviem (na jednom z bombastických plagátov je sľubované, že Nothing that has gone before can compare with this), každopádne i v 2-D formáte ide o atmosferickú záležitosť s jednou brilantnou ľakačkou, veľmi efektívne fungujúcou i dnes (keď si pomyslím, že šlo o 3-D film, nejedného diváka muselo v roku 1953 švihnúť o zem). (24.03.2005)

Když bych se pokusil o takové letmé srovnání se snímkem z roku 2005, tak došlo v podstatě k očekávanému scénáři. Tato starší verze má mnohem zajímavější příběh, avšak zcela postrádá jakoukoli hororovou složku. Znovu se mi nechce věřit, že tohle mohlo být děsivé v době vzniku. Pokud tedy hledáte dobrý horor, tak jste zde na velmi špatné adrese. Pokud se však spokojíte s docela zajímavým filmem, tak můžete být spokojení. Je každopádně zajímavé sledovat, jak se v průběhu let měnit pohled na to, co je děsivé a jak diváky vyděsit. Také bylo zajímavé sledovat, že nám od 50. let ženy výrazně zkrásněly. Tedy mluvím samozřejmě o ženách, které se nerozhodly podlehnout stále častějšímu nešvaru s proměnou v plastovou láhev. [65 %] (17.02.2021)

Tento film už je regulérním dědečkem v hororových vodách, o to více překvapí svým smyslem pro detail a nepřehnanou afektovaností ve vypjatých scénách. Pěkný příběh, s nímž nemá novodobý remake vůbec nic společného, vám v obklopení výborných charakterů uteče jako voda. K postavám se opravdu netřeba vyjadřovat, legenda Vincent Price a hluchoněmá persona mladého Bronsona mluví za vše. House of Wax je poctivý starý biják, na který se kdykoliv podívám znovu. (18.08.2010)